Zemědělec zaseje pšenici, ta roste, po sezoně ji sklidí, odveze a pomele na mouku, která je následně převezena do pekárny. V pekárně se hněte, válí a peče, až nakonec po pásu jedou bílé rohlíky do pece, do obchodu a k tobě na talíř. Ty si do rohlíku kousneš a znechuceně řekneš: „Vždyť je gumový!“
V tu chvíli život rohlíku končí v odpadkovém koši, někde mezi slupkou od banánu a včerejšími těstovinami. Tvůj rohlík v tom ale není sám, vždyť ve světovém měřítku se vyhodí 1/3 všech potravin a samotné jídlo není to jediné, o co v tomto šíleném kolotoči přicházíme.
Peníze – Když se sejde rohlík s rohlíkem, ve světě se za rok takto ztracené jídlo přibližně rovná hrubému domácímu produktu (HDP) Francie. Vyhazujeme napříč celým procesem výroby – od zemědělců přes přepravu, prodej, až po konečné konzumenty. Právě konzumenti mají na svědomí 41‚2 % všeho vyhozeného jídla (Options for cutting food waste, 2013). Velké množství potravin se přitom vyhazuje jen z důvodu neporozumění expiračním datům. V ČR rozlišujeme dva druhy expirace: „Minimální trvanlivost“ (tzv. trvanlivé potraviny, jsou po expiraci stále zdravotně nezávadné, a tudíž není problém je s uvážením konzumovat) a „Spotřebujte do“ (potraviny s tímto označením mohou být po expiraci zdravotně závadné, což ale stále neznamená, že zdravotně závadné jsou…).
Práce – Zemědělci, mlynáři, pekaři, prodavači, … Ti všichni mohli ušetřit svůj čas a dělat něco smysluplnějšího. Zjednodušeně řečeno, tito lidé mohli v práci strávit o 1/3 méně času (takže místo obvyklých 8 hodin mohli pracovat 5 h 20 minut), vždyť zbytek jejich snažení vyšel stejně vniveč.
Energie – Výroba potravin stojí velké množství energie, která by našla ve své 1/3 jistě uplatnění v jiných odvětvích či by nemusela být produkována vůbec.
Zdravá příroda – Cena potravin dnes není často reálná, protože zanedbáváme ekologickou stopu. Zemědělská činnost spotřebuje ohromné množství pitné vody (globálně ročně 305 km3 podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO, 2014)), produkuje také velké množství CO2 – skleníkového plynu (asi 2.7 gigatun (FAO, 2014)) a zabírá obrovské množství plochy (půda navíc může nevhodným hospodařením degradovat). Největší dopad na životní prostředí má živočišná produkce, proto bychom se měli plýtvání potravinami živočišného původu zcela vyhnout.
Pojďme se nyní podívat na jednotlivé kroky k omezení plýtvání. Než vyhodíme jakoukoliv potravinu, tak se zamyslíme, zdali je to opravdu nutné, jestli už opravdu není konzumovatelná. Musíme mít ale stále na paměti, že ačkoliv my jsme si vědomi, o co vše vyhazováním potravin přicházíme, pro ostatní to nemusí být tak zřejmé a pochopitelné. Přistupujme tedy k této problematice jako k výzvě ke zlepšení, a ne boji s nejedlíky. Než tedy něco vyhodíme položme si následující otázky.
Je potravina zkažená (plíseň, hniloba)? Smrdí? Chutná špatně? Opravdu mám problém ji sníst? Nestál by o ni někdo jiný? Pomohlo by pro příště uvařit méně či potraviny lépe skladovat?
Úkol 1
Až si budete kupovat potraviny na letní tábor, tak nejprve prohlédněte spolu s dětmi své zásoby, zbytky z výprav, schůzek či snad loňského tábora. Možná najdete nějaké poklady, které vám ušetří pár stovek, a ukážete klukům a holkám šetrný přístup k potravinám.
Nejprve potraviny roztřiďte podle toho, na jaký typ akce jsou určeny a ke každé hromádce si napište, kdy se výprava či tábor bude nejdříve konat. Tím třídění teprve začíná! V rámci každé hromádky budete dál dělit, tentokrát podle typu expiračního data: minimální trvanlivost / spotřebujte do. Nakonec v rámci expiračních dat vytřídíte potraviny, které už prošly nebo projdou před plánovanou akcí. Tyto vytříděné potraviny přeřaďte do dřívější akce tak, abyste se vyhnuli expiraci. Zůstane vám jedna hromádka, potraviny expirované nebo ty, které se nestihnou zkonzumovat do své expirace. U těchto potravin vyberete potraviny označené datem minimální trvanlivosti a připravíte si je jako přednostně vhodné ke snědení. Pokud vám zbývají nějaké potraviny s označením „spotřebujte do“, které ještě neexpirovaly, tak je prostě snězte, u těch ostatních se zamyslete, zda jim věříte, a podle toho s nimi naložte.
Úkol 2
Jedna z komodit, která často končí v koších, je tvrdé pečivo, přitom je stále konzumovatelné! Zkuste požádat členy oddílu, aby doma sbírali tvrdé pečivo, které nenese známky plísně, ale i přesto pro něj rodina nenajde uplatnění. Určitě ve svém okolí najdete někoho, kdo si jej rád vezme pro zvířata. Nekrmte jím prosím divoká zvířata, u domácích zvířat je také nutné střídmé dávkování, jinak je možné ohrozit zvíře i na životě. Nebezpečí pečiva tkví v jeho odlišnosti od přirozené stravy zvířat, narozdíl od ní totiž nedodá zvířeti potřebné živiny.
Noční hra v lese
Následující pravidla ke hře můžete účastníkům přečíst či vytisknout pro lepší pochopení: „Představte si, že na světě došlo k rozpadu hospodářství a je nedostatek potravin. Na vás teď závisí zásobování vašeho tábora, to, jestli dokážete sehnat dostatek nezávadných potravin, vás dělí od hladu. Situace není jednoduchá a vy nemůžete nikomu věřit, proto ani nebudete vědět, kdo je s vámi a kdo proti vám. Během této hry vás vedoucí rozdělí na dvě skupiny (A & B) za použití papírků tak, abyste o sobě navzájem nevěděli, v jaké skupině jste. Každá skupina bude mít svůj sklad potravin (a & b), který na každé straně brání dva členové oné skupiny (z A ve skladu „a“; z B ve skladu „b“). Ti se budou pohybovat po obvodu kruhu o průměru cca 10 metrů. Mezi sklady je umístěno stanoviště s jedním vedoucím, kde se vydávají hráčům potravinové lístky.
Během hry si budete opakovaně chodit do středového stanoviště vždy pro jeden náhodný lístek. Přečtete si, jakou potravinu se vám podařilo sehnat, a na základě toho, jestli jde o potravinu zkaženou nebo stále konzumovatelnou, ji ponesete potmě a bez baterky do svého skladu (člen skupiny A nese potravinu, která je konzumovatelná, do skladu „a“; z B do „b“), pokud je ale potravina už nekonzumovatelná, snažíte se ji propašovat do nepřátelského skladu (člen skupiny A nese potravinu, která je nekonzumovatelná, do skladu „b“; z B do „a“). V obou případech nesmíte nikomu nic říci a snažíte se, aby vás nikdo nechytil. Pokud vás chytí a nesete potravinu, která je zkažená, nechají si obránci váš lísteček u sebe a skupina, které pomáhají hlídat sklad, dostane na konci při předložení lístku plusový bod. Může se ale stát, že vás chytí, i když ponesete konzumovatelnou potravinu, v tom případě musíte udělat 30 dřepů, což vás zpomalí.
Hra by měla být tichá, temná a pomalá, ukončena je až tím, že dojdou potravinové lístky (vedoucí by jich měli připravit dostatečné množství), sklady sečtou své potravinové lístky (za každou potravinu, co je konzumovatelná, je 1 bod a za potravinu, co je nekonzumovatelná, je −1 bod). Nakonec jsou přičteny body za nekonzumovatelné potraviny, které se povedlo odchytnout obráncům.“
Informace pouze pro vedoucí
Nezapomeňte po aktivitě zařadit její reflexi. Bez ní může zůstat jen u silného zážitku z noční hry, který ale nebude mít nic společného s tématem plýtvání potravinami. Hra však může dobře posloužit jako úvodní výkop k práci s tímto tématem v oddíle.
Příklady konzumovatelných potravin: těstoviny prošlé minimální trvanlivostí, mouka s natrhlým obalem, deset let expirovaný cukr, křivá okurka, málo červené jablko, jogurt, co prošel o den expirační dobou / spotřebujte do a byl dobře skladován, oschlý chléb, polévka z jídelny, včerejší ovesná kaše, …
Příklady nekonzumovatelných potravin: trochu plesnivá marmeláda, plesnivý chléb, 5 let expirovaná masová konzerva, zkyslá polévka, nahnilé hroznové víno, týden prošlá flákota masa, klíčky z brambor, …
V článku jsme se detailněji věnovali třem aktivitám. Ty ale určitě nejsou jedinými činnostmi, pomocí kterých se můžete s oddílem věnovat problematice plýtvání jídlem. Co dál můžete vyzkoušet?
- Plánovat jídelníček a nákupy s dětmi tak, aby vám nic nezbývalo.
- Netradiční celotáborová výzva – zkuste toho letos do odpadovky vyhodit co nejmíň. Není to jen o zodpovědném plánování uvařeného množství, ale i kreativnímu přístupu ke zbytkům – například ze zbylé čočky z večeře může být druhý den výborná čočková polévka.
- Zkuste si všichni společně týden či dva zapisovat, kolik toho kdo vyhodíte, a pak si nasdílejte svoje zkušenosti.
- Víte, jaký je původní význam slova paběrkovat? Zjistěte to i se členy oddílu a po dohodě s nějakým zemědelcem si to můžete na táboře nebo některé z výprav vyzkoušet.
Pokud vás problematika plýtvání zaujala, můžu doporučit všemožná krátká videa ohledně tohoto tématu na YouTube, nebo rovnou dohledejte dokumentární film Z popelnice do lednice či Just eat it. Články s tímto tématem najdete také v dubnových dětských časopisech (Světýlku a Skautu – Junákovi).
Zdroje: FAO, 2014: Food wastage footprint full-cost accounting final report, 2014. / Options for cutting food waste, 2013: Options of cutting food waste, European parliament, 2013.
Článek vznikl v rámci projektu EGO x ECO realizovaném Skautským institutem a podpořeným grantem hlavního města Praha.
