Jak pomoci rádcům a mladým vedoucím pracovat s autoritou?

Téma autority, jejího získání a udržení je pro mladé vedoucí vždy aktuální. Sám jsem s tím měl potíže, když jsem začal vést družinu, a nyní se s ním pravidelně setkávám na táborových a oddílových radách, stejně jako v diskuzních programech rádcovských a čekatelských kurzů. Tento článek je shrnutím postřehů a doporučení, která vycházejí z mých zkušeností a poznatků.

Čekatelé a rádci (obecně mladí vedoucí – tato označení jsou v kontextu článku zaměnitelná), kteří mají problém s prosazováním své autority, jsou často do role spojené s formální autoritou postaveni poprvé v životě. Přirozeně se tak snaží najít řešení, kterým by nejen splnili zadaný úkol (např. odvést schůzku), ale také naplnili své představy o působení v roli autority. Ty mohou být pokřivené selektivní pamětí zkreslující jejich vlastní chování v dětském věku („Já jsem byl hodné dítě, takhle jsem určitě nezlobil.“) a představou o fungování role vedoucího („Já jsem teď vedoucí, všichni mě musí poslouchat.​​“). Nezkušený člověk pracující s dětmi bez podpory a dozoru může být tikající bombou předznamenávající velký průšvih. Naopak správná míra podpory a důvěry může výrazně pomoci s rychlým osvojením zdravých zásad práce s autoritou.

Problémy spojené s autoritou

Problémy s autoritou mladých vedoucích, se kterými jsem se setkal, se nejčastěji týkaly neschopnosti uvést připravenou aktivitu tak, aby byla dětmi přijata. Jinými slovy přimění dětské skupiny k činnosti, kterou jim vedoucí zadává. 

Zde do hry vstupuje komunikace jako nástroj získávání důvěry a respektu. Zdatnost v jejím používání se projevuje v přirozené vůdčí schopnosti mladého vedoucího. Každá dětská skupina se skládá z unikátních jedinců s různými vztahy (důvěrou, respektem) k mladému vedoucímu, na kterých se zakládá jeho autorita. Proto neexistuje obecně platné řešení, které zaručuje dosažení optimálního stavu pomocí několika kroků, a je zapotřebí situaci řešit individuálně. Přesto lze vypozorovat několik vzorců, ze kterých pramení některé potíže s autoritou.

Mladí vedoucí často nevidí nutnost vysvětlovat důvody zařazení činností do programu mladším členům a setkávají se tak s nepochopením a nepřijetím z jejich strany. Ti mají svá očekávání a představy o podobě programu schůzky. Z této absence komunikace pramení nedůvěra v autoritu, která se projevuje vlastní iniciativou mladších členů, tedy zlobením, ztrátou pozornosti nebo prostým nezájmem.

Chybějící zkušenosti, jednání ve stresu a vlastní nejistota mohou být spouštěčem, díky kterému si vedoucí začne vynucovat autoritu nevhodným způsobem. Tím může být upnutí se k trestům, obzvláště pak fyzickým, které mohou být efektivním způsobem okamžitého získání autority. Problémy vzniku takovéhoto vztahu jsou zřejmé. Jednak si mladý vedoucí vytváří nezdravý návyk, ke kterému se v případě potřeby může znovu uchýlit, protože minule fungoval. Jednak dochází k pošramocení důvěry mladšího člena k vedoucímu. Podstata jejich vztahu se tak proměňuje a kamarádství je postupně nahrazeno strachem z trestu. Toto může mít za následek nejen odchod člena z organizace, ale také změnu v jeho dalších vztazích i mimo skautské prostředí.

Druhou nevhodnou reakcí vedoucího na zdánlivě nezkrotné mladší členy je rezignace na program a povolení otěží. Plným přijetím představ mladších členů se rádce zbavuje pocitu ztráty kontroly nad situací, protože se nesetkává s odporem. Problémem se v tomto případě stává absence cíleného osobního rozvoje mladších členů. Jistě, hrát vybíjenou a upíry bude družinu vlčat bavit každý týden a na schůzky se bude těšit, ale přidaná hodnota se vytrácí.

Na autoritu mladého vedoucího a podobu jeho reakce má vliv kultura oddílu. Pokud se během svého skautování setkal s některým z výše zmíněných přístupů, je možné, že se k němu sám přikloní v okamžiku bezradnosti. Stejně tak se k některému z přístupů může uchýlit, pokud se bude cítit dlouhodobě bezradný a bez podpory. Proto je důležité hledat řešení nejen pro jednotlivé mladé vedoucí, ale i systémová řešení na úrovni oddílové rady, která budou působit preventivně.

Možná řešení

Problémy s autoritou mladých vedoucích jsou přeneseně problémem celého oddílu. Právě rádci jsou realizátory skautské výchovné metody, ač ji možná sami neznají. Jejich problémům by tak měla být věnována velká pozornost oddílové rady a výchovného zpravodaje. Prvním krokem je uvědomění si existence problému a nabídnutí pomoci a podpory z řad vedení oddílu/střediska. 

Pro pochopení podstaty a specifik problému je vhodné uskutečnit rozhovor s rádcem a osobní návštěvu na schůzce. V obou případech je nutné, aby mezi zkušenějším vedoucím a mladým vedoucím panovala důvěra a oboustranná atmosféra snahy o zlepšení situace. Mladí vedoucí jsou citliví na jakoukoliv kritiku své práce a i dobře míněná rada může být z jejich pozice vnímána negativně. Neohlášená účast na schůzce by mohla vypadat jako projev nedůvěry a potřeby kontrolovat, tedy zpochybnění jejich samostatnosti. 

Rozhovor s mladým vedoucím je dobré přizpůsobit co nejvíce jeho komfortu, tedy naší snahou by mělo být, aby se jednalo o normální rozhovor. Setkání s ním může proběhnout po schůzce v klubovně nebo nad hrnkem kafe v jeho oblíbeném podniku. Důležité je správně odhadnout atmosféru tak, aby byla bezpečná. Nezvyklá obřadnost při zahajování rozhovoru může mít stejně znepokojující účinek jako začít rozhovor bez přípravy.

Během rozhovoru je důležité nechat mluvit zejména rádce, čehož lze docílit kladením vhodných otázek (viz tabulka). S jejich pomocí je možné směřovat rozhovor tak, aby sám sdílel své problémy a začal je s námi otevřeně řešit. Pokud se zdržíme hodnocení jeho odpovědí a budeme na ně reagovat s pochopením („Taky jsem vedl takové dítě a dlouho jsem si s ním nevěděl rady.​​“), získáme si jeho důvěru a lépe poznáme celý problém. Je důležité se zeptat, co se situací zkoušel dělat a jaká další možná řešení ho napadají, než mu řekneme náš pohled na věc. V prezentování svého pohledu je důležité být zdrženlivý a spíše než zaplavit mladého vedoucího množstvím různých řešení, mu doporučit jedno či dvě. Podle průběhu rozhovoru je možné se domluvit na dalším setkání, které by mělo proběhnout ve stejném formátu a atmosféře. Pokud se nám mladý vedoucí neotevře a k řešení problému se vůbec nedostaneme, je vhodné nechat rozmlouvání s ním na někom jiném, ke komu chová větší důvěru.

Prevencí pokročilých problémů s autoritou mladých vedoucích je existence široké oddílové rady, která slouží jako otevřené fórum pro všechny vedoucí. Právě zde je užitečné společně komunikovat problémy ze schůzek a problém s autoritou může být identifikován včas. Také je vhodné zajistit, aby schůzky či jiné akce vedli vždy dva mladí vedoucí, kteří vzniklé problémy mohou řešit spolu ve vzájemné důvěře. Dobrou možností je nechat si mladé vedoucí vybrat patrona (oddílového rádce, člena vedení oddílu), který má s danou skupinou nebo výchovnou kategorií zkušenosti.

Nejpřirozenějším postupem je doporučovat mladým vedoucím postupy, se kterými máme dobrou zkušenost sami. Je vhodné je seznámit se základy: 

• otevřené komunikace k mladším členům,
• respektující výchovy, 
• zdravé práce s motivací, 
• dramaturgie schůzky.

Také je možné jim poradit vyzkoušení následujících nástrojů:

• přenesení části odpovědnosti za program schůzky na mladší členy a její následné reflektování,
• hledání kompromisu v programu schůzky mezi očekáváními mladších členů a rádce,
• tvorba pravidel schůzek společně s mladšími členy a jejich respektování všemi členy.

S podporou nejdál dojdeš

Problémy s autoritou mladých vedoucích pramení z nezkušenosti a vlastní nejistoty v roli formální autority. Tento problém nemá rychlé řešení a každý mladý vedoucí k němu musí sám dorůst. S tím mu nejlépe může pomoci dlouhodobá podpora a zájem ze strany vedoucího oddílu a oddílové rady. Ku pomoci také může být výchovný zpravodaj nebo účast na skautském vzdělávacím kurzu.