Všichni to známe: blíží se letní tábor a s ním i krásný rituál skautských slibů. Další naši bráchové a ségry se oficiálně přihlásí k vznešeným skautským ideálům, a tak se naplno zařadí do skautské rodiny. Skautský slib není jen záležitostí jednoho krásného večera, ale je to moment důležitý pro celý život. A právě proto se na slib připravujeme. Připravujeme se dlouhodobě tím, že slib a hodnoty s ním spojené objevujeme a snažíme se jim porozumět. Zde je dobré si uvědomit, že tato dlouhodobá příprava začíná již ve věku vlčat s světlušek, a že právě formace k vlčáckému a světluškovskému slibu je objevováním skautských hodnot, jež jsou představeny v základní a univerzálnější podobě tak, aby je děti dovedly pochopit a přijmout. Ke skautskému slibu se chystáme také střednědobě, když se intenzivně připravujeme s těmi, kteří se ke složení slibu blíží, ale také bezprostředně, kdy už chystáme samotný rituál a vše s ním spojené. Na tomto místě je asi dobré říct, že umožnění složit slib není jen otázkou splněného Nováčka, ale taky ujištěním se, zda daný bráška nebo ségra mají alespoň základní pochopení pro to, k čemu se hlásí. K tomu má směřovat příprava ke slibům.
Inspirace panem Bloomem
Možná, že uvažujeme, jak přesně by měly probíhat naše předslibové přípravy. Při hledání cílů přípravy ke slibu nám může pomoci např. Bloomova taxonomie. Nelekejte se. Bloomova taxonomie se zabývá vzdělávacími cíli, které řadí od nižších úrovní k těm vyšším. Znamená to, že jdeme od jednodušeji uskutečnitelného cíle k těm sofistikovanějším, které představují složitější úkol nebo vyžadují nějakou předchozí znalost či zkušenost. Bloomova taxonomie je tak dobrý návod, jak přirozeně a popořádku postupovat v procesu vzdělávání. Tahle „kuchařka“ o šesti chodech nám může říct, na co se při přípravě ke slibu zaměřit. Podívejme se na to blíže.
1. chod:
zapamatování
První úroveň je zapamatování. Je dobré, když děti slib znají. Proti trémě určitě pomůže, když je poblíž někdo, kdo v případě zapomenutí slov dětem napoví, přesto však je důležité slib znát. A to nejen ke slibovému rituálu! Slib je jako „mapa“, podle níž chceme jít celý život, a tak je dobré znát její obsah. Stručně: pokud chci podle něčeho žít, musím to znát.
Zapamatování by nemusela být jen otázka blížícího se tábora a pár dnů před slibem. Slova slibu můžeme předávat dětem už daleko dříve a o to efektivněji. Co kdybychom připravili bojovku, ve které by šlo o to najít či ubránit slova slibu, a ta, která jsme „nezískali“, doplnit na předem připravených místech nápovědy? To, že děti budou moci skrze úkoly získávat slova slibu, nebo je naopak bránit před krádeží, může přispět k tomu, že poznají slib jako něco cenného. Navíc můžeme navázat vyprávěním o tom, co se dělo v minulých dobách, kdy se některé nedemokratické systémy pokoušely ukrást slib lidem z jejich srdcí. Můžeme říct, jak byl pro ně slib důležitý, co pro ně znamenal. Děti se setkají s tím, že slib není jen nějakou „říkankou“, ale něčím, co je naším „pokladem“. V Nováčkovi skautů a skautek k tomu máme pěkný bod, kdy se děti mají zeptat jiných, starších skautů, co pro ně znamená být skautem. Můžeme to rozšířit o to, co pro ně znamená skautský slib, proč je důležitý. Díky pochopení, že skautský slib je něčím vzácným, je snadnější vést k tomu, abychom se jej snažili zapamatovat.
2. chod:
porozumění
Druhou úrovní Bloomovy taxonomie je porozumění. Jde jednak o porozumění samotnému textu, ale i o to, čím pro nás skauty slib je. Nabízí se vysvětlení některých slov slibu. Děti se možná poprvé setkají se slovem „čest“, „služba“, „věrnost“, „bližní“, „vlast“ (viz článek Být připraven pomáhat vlasti a bližním… od Šakala ze Skautingu z dubna 2017). Byla by škoda a bylo by jen málo efektivní jim poskytnout přímý překlad či vysvětlení těchto slov. Daleko lepší je tato slova vysvětlit např. skrze příběh, ve kterém se tato slova projeví, kde právě o ně jde. Tak můžeme např. „věrnost“ ukázat skrze příběh o kamarádství, nebo v příběhu, kde jde člověk navzdory obtížím za tím, co je správné. Můžeme začít u příběhů, které jsou dětem blízké skrze některý z filmů, který znají (věrné přátelství můžeme najít např. v příběhu Pána prstenů, Letopisů Narnie nebo třeba Harryho Pottera), a zase jindy ukázat, že hrdinové nejsou jen v příbězích a na obrazovkách, ale také v reálném světě. Dobrým prostředkem může být knížka 📖 Příběhy ke skautskému slibu a zákonu od br. Edyho (2017).
Součástí porozumění slibu je také porozumění skautskému zákonu. Zákon se nedá od slibu odtrhnout. I zákon je pro nás pokladnicí hodnot, kterou opět nechceme předat jako pouhý text, ale tak, aby si jej děti zapamatovaly a porozuměly mu. Nabízí se možnost využít her, příběhů, ale třeba také znázornění jednotlivých bodů zákona skrze obrazy, které si můžeme např. vystavit v klubovně.
Při zprostředkovávání významu slibu dojdeme i ke slovům „nejvyšší Pravda a Láska“ (k tomuto tématu vyšel článek 📖 Úvod do duchovní výchovy ve Skautingu z října 2015). Na tato slova se může každý dívat z jiného úhlu pohledu, a tak mi připadá správné děti seznámit s tím, jak různě je možné je chápat. Pro křesťany jsou tato slova pojmenováním pro Boha, a proto je píšeme s velkým „P“ a „L“. Někdo se zase k víře v Boha nehlásí, a tak je pro něj Pravda a Láska vystihnutím životního cíle a velká písmena těchto slov pak ukazují na fakt, že při hledání naplnění tohoto životního cíle nejsme nikdy u konce. Myslím, že je férové seznámit děti s možnými pohledy, aby později nevnímaly Pravdu a Lásku jednostranně a v některých případech tento výklad neprosazovaly příliš autoritativně. Pravda a Láska nás mají sjednocovat, nikoliv rozdělovat – jsou to hodnoty (Hodnoty), v nichž bychom se měli všichni (i přes různost úhlů pohledu) setkat – proto je tak důležité seznámit děti s více názory na tuto věc, právě se zdůrazněním toho, že nejvyšší Pravda a Láska jsou naším společným úsilím a cílem. Určitě je ale skvělé podat v tuto chvíli své osobní svědectví, osobní pohled na tyto hodnoty – vždyť jsou pro nás zásadní.
3. chod:
aplikace
V třetí úrovni zmiňované taxonomie jde o aplikaci. Ano, slib má být praktický. Je kompasem, podle něhož se učíme jednat; je jako brýle, kterými se učíme dívat na události běžného života. „Učím se tím, co dělám“ platí (a musí platit) nejen pro oblast nejrůznějších praktických činností, ale i pro duchovní život, do něhož hodnoty (tedy i zákon a slib) spadají. Pokud by byl duchovní, hodnotový život a život ideálů odtržen od reality a praktického života, je téměř k ničemu.
Pro objev, že skautský slib není jen formulkou na papíře, ale něčím „praktickým“, můžeme použít např. to, že předkládáme jednoduchá morální dilemata, ve kterých děti diskutují o tom, jak se zachovat, a zkoušejí to obhájit právě slibem a zákonem. Ať chceme, nebo ne, taková „morální dilemata“ řešíme každý den my všichni. Dětem je dobré odhalit, že skautský zákon a slib jsou skvělým kompasem pro jejich rozhodnutí. Je proto důležité, abychom při určitých rozhodováních nebo řešení různých situací „nahlédli“ do skautských hodnot a učili se pro sebe argumentovat právě skautským zákonem – a to jak ve chvíli, kdy přemýšlíme, jak neporušit skautský slib a zákon, ale také jak jej naplnit. Platí totiž, že skautský slib a zákon nejsou jen červenou páskou, za niž bychom neměli šlapat, ale také (a především) něco, čeho se chceme účastnit, co nás zve k naplňování. Děti mohou vymýšlet příklady, co můžeme udělat pro uskutečnění a naplnění jednotlivých částí slibu.
Nejcennější je však přemýšlení o skutečných životních situacích, do kterých se skauti a skautky sami dostávají, a společná diskuse o tom, jaké jednání je v takové chvíli správné. Co dělat, když ode mě chce spolužačka opisovat při písemce, umožním jí podvádět? Co když můj kamarád rozbil skříňku v šatně a školník se mě zeptá, kdo to byl – budu pravdomluvný a zradím jeho důvěru, nebo zalžu a zůstanu věrný a oddaný našemu kamarádství? Který skautský zákon často porušuji, a co s tím mohu udělat? To všechno jsou citlivé, osobní otázky – aby o nich skautky a skauti chtěli otevřeně mluvit, je potřebná velmi silná důvěra v družině či oddílu. Nelze je nutit do sdílení vnitřních tajemství, pokud se necítí bezpečně.
4. chod:
analýza
Po aplikaci zde máme další úroveň, a tou je analýza. V této hlubší hladině se snažíme o to, aby děti dokázaly hodnoty skautského slibu rozebrat a také vidět „kroky“, které vedou k naplňování našich hodnot. Jak jsme si již řekli, každá hodnota, ideál, ale i zákon se dá nejen porušovat či neporušovat, ale také naplňovat. V této úrovni přípravy ke slibu můžeme hledat souvislost mezi našimi skautskými hodnotami a jiným systémem, který je naším hodnotám podobný. Např. snažíme se najít, v čem jsou si hodnotově podobné, blízké, nebo dokonce shodující se skauting a křesťanství, nebo kterékoli jiné náboženství. Zkusme najít nejen podobnost hodnot, ale také pojmenovat podstatu toho, co různé životní cesty říkají společně.
5. chod:
syntéza
Další úrovní je pak syntéza. Myslím, že zde se už jistě dostáváme mimo přípravu na sliby. Je to dlouhodobá práce na přijetí slibu, což však neznamená, že by předchozí úrovně skončily, nebo nebyly součástí další formace po slibu. Syntéza může v našem případě znamenat stále hlouběji si uvědomovat, jak jsou spolu jednotlivé skautské hodnoty provázány natolik, že tvoří jeden celek, spojují se do jednoho úsilí o lepší svět, vrcholí v nejvyšší Pravdě a Lásce, které jsou naším životním směrem a stylem. Uvažovat nad těmito skutečnostmi je složité, nicméně dětem přesto můžeme pomocí porovnávání a hledání spojitostí ukázat na onu provázanost a spojitost skautských hodnot. Způsob jak to provést je např. hledání tří základních principů v jiných skautských hodnotách (ve slibu, zákoně, heslu, denním příkazu). Můžeme také dětem říct, že skauti se snaží udělat svět o trošku lepším. Následně se můžeme bavit o tom, jak např. naplňování jednotlivého bodu zákona pomáhá k tomu, aby svět (případně naše okolí, rodina, družina) byl lepším, aby se nám v něm lépe žilo. Je možné to provést i jinou formou než diskusí – např. tím, že vyrobíme krátký komix o tom, jak se někdo rozhodl něčím naplnit bod zákona, a tím zlepšil okolí.
6. chod:
hodnocení
Konečně zde máme poslední úroveň, kterou je hodnocení. V této úrovni nám jde o to revidovat mapu, podle níž chceme jít naším životem. Skautské hodnoty jsou definovány určitým textem, ale ne vždy je nejlepší jej vzít čistě „zákonicky“ a ne jinak, než jsou přesně napsány. Např. v sedmém bodě se říká: „Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců“. Člověk se tak může ptát, zda by v dospělosti neměla být nahrazena „poslušnost“ vůči rodičům např. odpovědností, vděčností, nebo úctou vůči rodičům. Stejně tak můžeme v tomtéž bodě zákona přemýšlet, zda je skutečně vždy nejlepší poslouchat své představené a vůdce (zda bych neměl přemýšlet, jestli to, co říkají, nejde např. proti mým hodnotám). Jde v podstatě o to, že hledáme nejen význam slov, ale především jejich smysl (hledat to, co je jejich skutečnou vůlí).
Kdy je příprava na sliby aktuální?
Prošli jsme šesti úrovněmi Bloomovy taxonomie jakožto inspirací k zacílení přípravy na sliby. Některé úrovně budou před sliby přítomny více, ty další méně a objeví se třeba při druhé přípravě ke slibům, v roverském věku, kde je možnost skautský slib obnovit. Příprava na sliby není jen otázkou krátkého období před sliby nebo dokonce jen pár dní před slibovým rituálem, nýbrž delší cesta, kterou se vydáváme už od přechodu do skautské družiny, a vlastně i před tím, protože vlčácký a světluškovský slib je předstupněm, přípravou na slib skautský. A právě při doprovázení ke slibu nás může inspirovat „kuchařka“ pana Blooma.
