Příběhy považujeme odpradávna za jeden z nejúčinnějších způsobů předávání hodnot. Své o tom ví i skaut, pedagog a spisovatel František Tichý.
V únorovém čísle jsme recenzovali jeho novou knihu Výchova jako dobrodružství, ve které z pozice ředitele přibližuje čtenářům Přírodní školu – netradiční pražské gymnázium, inspirované skautskými přístupy a metodami. František však mezitím obdržel cenu Magnesia Litera (v kategorii knih pro děti a mládež) za jiné své dílo – román Transport za věčnost. Z dětské perspektivy v něm přibližuje život v terezínském ghettu za druhé světové války. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi zde dětským čtenářům zprostředkovává momenty dějinami vzdálené a dramaticky nepředstavitelné, přesto však často dnešní mládeži povědomé. Průnik mrazivé atmosféry s dětskými radostmi i starostmi otevírá příležitost k porozumění těžkým časům i představivosti sebe sama v nich.
Hledáte-li hrdiny, kteří mohou dnešním dětem podobné příběhy a jejich hodnoty předávat, není od věci sáhnout právě po těch dětských, zvlášť když o nich někdo dovede vyprávět. Společné čtení Transportu za věčnost jich nabízí víc než dost.
