Jak vychovávat kluky a holky tak, abychom u nich podpořili schopnost zvládat nepříznivé situace a překonávat krize?
Nemusíme kvůli tomu vymýšlet nové způsoby, jak provozovat skauting – máme k dispozici efektivní a léty osvědčený nástroj: Skautskou výchovnou metodu (SVM). Jako skauti a skautky jsme v jejím užívání jedineční a jedinečná je tak i naše možnost rozvíjet odolnost.
Funguje jako celek
Odolnost není jen otázkou duševního zdraví, ani pouze fyzické zdatnosti. Široce zasahuje do všech aspektů skautské výchovy. Všechny je obsáhneme, když budeme komplexně pracovat se SVM. Nemusíme použít všechny prvky naráz, ale dlouhodobě je vyvažujme.
Nahlédněme nyní na jednotlivé prvky SVM optikou odolnosti. Jaké oblasti se nám daří v oddíle rozvíjet dobře? Jaké bychom měli více podpořit, aby holky a kluci byli odolnější?
Slib a zákon
Při pandemii covidu-19 se u mnoha mladých lidí zhoršilo duševní zdraví. V oddíle jim můžeme nabídnout ukotvení ve skautských hodnotách, které společně hledáme. Když pak přijdou bouře a zatěžkávací zkoušky, nepropadnou beznaději.
Základem skautských hodnot je život ve vztazích. Aby v oddíle mohly fungovat vztahy založené na vzájemném porozumění a důvěře, musí tak nejdříve fungovat v oddílové radě. Berme holky a kluky jako sobě rovné. Snáze navážeme upřímný vztah, ze kterého můžeme my i děti hodně čerpat.
Tipy, jak oblast posílit:
- Rozhovor se členy a členkami oddílu. Ptejme se vlčat a světlušek: „Jak se pozná, když někomu pomáháš?“, „Jaké dobré skutky děláš?“ nebo skautů a skautek: „Jak to vypadá, když sloužíš nejvyšší Pravdě a Lásce?“.
- Sdílení reality. Diskutujme o situacích, kdy slib a zákon hrály roli v překonávání obtíží. Sdílejme své zkušenosti a učme se od sebe navzájem, jak aplikovat skautské principy ve vlastním životě. Rozhovory (ve dvojicích, družině, oddíle) můžeme otevřít některým z Příběhů ke skautskému slibu a zákonu.
- Osobní příklad. Ukazujme klukům a holkám, kdy jsme my sami zvládali náročnou situaci a jak nám v tom pomohlo ukotvení ve skautském hodnotovém systému.
Dospělí průvodci
Jako dospělí průvodci garantujeme a spoluutváříme bezpečné prostředí – tj. takové, ve kterém je každý respektován a přijímán, kde může být sám sebou. Jeho existence je zásadní pro rozšiřování komfortní zóny a zdolávání výzev.
Respektujme odlišnosti, rozdílné potřeby a důstojnost dětí. Ty nám jsou partnery, kteří se podílí na utváření oddílové atmosféry. Na řešení problémů by měli participovat všichni. Díky tomu získáváme zkušenosti s rozhodováním ve skupině a učíme se zodpovědnosti.
Když pak v životě dětí přijde obtížná situace mimo oddíl, mohou si ji vzít na starosti a najít řešení ku prospěchu všech. Respektujícím přístupem ukazujeme, že o podobné prostředí má smysl se zasazovat i mimo skaut.
Tipy, jak oblast posílit:
- Mapování potřeb členů oddílu. Pravidelně (např. na každé schůzce, měsíčně) věnujme prostor společnému povídání o tom, jak se máme a co se nám v životě děje (ve dvojicích, družinách nebo dohromady v oddíle). Z toho pak zjistíme, co nás trápí a jak na to můžeme jako vedoucí reagovat.
- Systém podpory nováčků. Zajistěme, aby měl každý nováček svého buddyho – vedoucího, ke kterému má blízko a se kterým může sdílet své radosti i těžkosti.
Učení se zkušeností
Pro rozvoj odolnosti je důležité ohlížet se za proběhlou činností. Za větou „Skautky, vidím, že jste připravily táborák.“ může následovat: „Jaké to bylo? Kdybyste tento úkol dostaly zítra, co byste změnily?“. Anglicky zní tento bod SVM Learning by doing. Bez reflexe je to jen doing.
Po překonání krize pomůže, když se za ní ohlédneme a shrneme si, co se nám osvědčilo a v čem se můžeme příště zlepšit. Naučit se reflektovat můžeme i na zdánlivě banálních úkolech, jako je příprava táboráku.
Tipy, jak oblast posílit:
- Nabízejme prostor pro reflexi. Jak pro skupinovou, tak individuální. Nemusí být ani příliš řízená a strukturovaná, jak píše Dan Vykoukal v článku Reflektujeme, tedy si rozumíme.
- Nečekané situace. Zajistěme, aby program obsahoval nenadálé události (např. zvrat ve hře, přespání s minimem věcí, aktivita uprostřed noci). Tím se děti naučí přizpůsobovat a hledat řešení i v neznámém prostředí.
Příroda
Příroda je ideální prostředí pro podporu odolnosti. Trávíme v ní čas na schůzkách a výpravách dost času? Příroda nám dává okamžitou zpětnou vazbu na naše jednání. Vezmeme si moc oblečení, když je venku teplo? Za chvíli se zpotíme. Této vlastnosti přírody můžeme využít při výchově dětí. Pro každý věk vytvářejme přiměřené výzvy (např. přenocování pod širákem s vlčaty, expedice do hor s rovery), díky kterým rozšiřujeme komfortní zónu. Odolnost vychází nejen z fyzické připravenosti a kondice, ale také z hlubšího porozumění a spojení s širším kontextem světa, který příroda nabízí. Můžeme se ptát, jaká je naše úloha v řádu přírody, a podobné myšlenky předat dětem.
Tipy, jak oblast posílit:
- Čas strávený v přírodě. Je možné, aby probíhalo víc programu v přírodě? Přečtu skautům příběhy v lese a ne v klubovně, aby se naučili snášet neustálou drobnou nepohodu.
- Přítomnost. Učme děti vnímat zvuky, vůně, tvary stromů, celkový dojem z krajiny. Jak se jim v přírodě líbí? Jak se tam cítí? Jestli si ji v mládí zamilují, budou se do ní vracet celý život.
Symbolický rámec
Pokud chceme někoho zaujmout, oslovujme ho způsobem, který je pro něj atraktivní, aktuální nebo blízký. Díky tomu snáze motivujeme holky a kluky do činnosti. Když se vžijeme do role hrdinů, kteří jsou postaveni před obtížnou situaci, můžeme si vyzkoušet, jaké by to bylo jednat v jejich kůži. Z prožitku si pak odnášíme zkušenosti do života.
Když připravujeme program, nezačínejme od symbolického rámce. Abychom nesklouzli k tomu, že pouze napodobujeme Avengers, Hvězdnou bránu nebo že těžíme stromy v Minecraftu, přitom by bylo lepší jít na opravdové dřevo. Plánování začínejme otázkou Co chceme děti naučit?
Tipy, jak oblast posílit:
- Příběhy nezdolnosti. Pracujme v symbolickém rámci (např. táborů a výprav) s inspirativními historickými událostmi a osobnostmi, které poslouží jako příklady odolnosti, vytrvalosti a odvahy. Ze skautské historie zmiňme např. Skautskou poštu, skautské hrdiny z Ivančeny nebo příběh Dagmar Skálové – Rakši.
- Co bys dělal, kdyby…? Světlušek a vlčat se můžeme ptát, jak by se zachovali v nějaké neznámé situaci, jak by ji vyřešili. Co bys dělal, kdyby ses ocitl v neznámém městě? Co bys dělala, kdybys neměla pláštěnku a začalo by pršet?
Družinový systém
Družinový systém vytváří příležitost k převzetí odpovědnosti. Nejdříve ji přebírám sám za sebe, poté za druhé. V malé skupině vrstevníků je snazší navázat upřímné a důvěrné vztahy. V takovém společenství pak snáze přijmeme neúspěch a poučíme se z něj.
Příslušnost k družině vytváří prostředí bezpečí, ve kterém mohou členové otevřeně sdílet své zkušenosti a vyjadřovat své pocity. Odolnost je tak formována skrze vzájemnou podporu v obtížných situacích a také zpětnou vazbou. Při řešení týmových úkolů se učíme spoléhat jeden na druhého. Když si umíme o pomoc říct, snáze překonáme krize.
Klíčovou osobou skautské výchovy je rádce. Poskytujme mu dostatečnou podporu, zvěme ho na oddílové rady. Ujistěme se, že ví, na koho se má obrátit, když si s něčím neví rady.
Tipy, jak oblast posílit:
- Družinové výpravy. Nechejme družinu naplánovat a realizovat svoji vlastní výpravu. Kluci a holky si budou moci vše zařídit po svém. Dáme jim možnost udělat chyby a poučit se z nich.
- Družina jako parta vrstevníků. Pracujme s družinou jako s partou podobně starých kluků a holek.
- Sdílení cílů. Když vidíme, jaké cíle mají ostatní v družině, snáze vytrváme v těch svých.
Program osobního růstu
Stezky, odborky, časopisy, závody a další nástroje nám umožňují se dlouhodobě všestranně rozvíjet. Je důležité získat zkušenost, že něco nejde vyřešit hned, že je nutné vytrvat (např. plnění stezky).
Výchovné nástroje učí skauty a skautky si vybírat – jakou odborku si splní, jakou oblastí stezky začnou. Díky možnosti volit si program podle vlastních potřeb a zájmů můžeme bezpečněji poznávat a překonávat své limity.
Program osobního růstu není pouze o nástrojích a aktivitách. Vnímejme ho jako cestu, která nás vede k prozkoumávání vlastních hranic, k učení se z neúspěchu a k posilování vnitřní síly při překonávání překážek. Tím se naučíme přistupovat k vlastnímu osobnímu rozvoji jako k sebevýchově.
Tipy, jak oblast posílit:
- Skautské výzvy. Výzvy na konci stezky nebo cestičky podporují fyzickou odolnost.
- Odborky. Odborky jako Polárník/Polárnice, Trosečník/Trosečnice nebo Potápěč/Potápěčka nás učí reagovat ve ztížených přírodních podmínkách.
Zapojení do společnosti
Jako skauti jsme mnohokrát podpořili odolnost našich komunit (začlenění ukrajinských dětí do oddílů, pomoc za covidu nebo při tornádu). Když se zapojujeme do služby společnosti, kluci a holky získávají zkušenost, že jsou platní členové společnosti a že jejich činnost má dopad.
Ve svém okolí vytváříme vazby vzájemné podpory, které se nám také mohou hodit. Učíme se tím, že spolupráce a vzájemná pomoc jsou nezbytné pro překonávání těžkostí a budování odolné společnosti.
Tipy, jak oblast posílit:
- Vzájemně prospěšné vztahy. Zapojujme se do společnosti způsobem, který podporuje navazování přátelských a vzájemně prospěšných vztahů s lidmi nebo kolektivy v našem okolí.
- Smysluplná spolupráce. Účastněme se projektů, které skutečně pomohou a nejsou jen naoko. Když vidíme opravdový smysl našeho zapojení, snáze vytrváme, i pokud se nám zrovna nebude dařit (např. v komunikaci se zúčastněnými stranami, s úřady).
Skauting pro odolnost
Skautská výchovná metoda poskytuje unikátní rámec pro podporu odolnosti u dětí a mládeže. Skrze osm vzájemně provázaných prvků skauské výchovné metody můžeme efektivně rozvíjet schopnost překonávat krize.
Klíčové je vnímat odolnost jako komplexní dovednost, která nezahrnuje pouze schopnost překonat těžkosti, ale také porozumění sobě samému, respekt k druhým a spolupráci. Díky skautské výchovné metodě mohou být holky a kluci odolnější a lépe připraveni na budoucnost.
