Ian Metcalfe (51) je vůdcem 49. skautského oddílu ve městě Newcastle upon Tyne. Skautem se stal, když mu bylo 8 let a skončil, když mu bylo 20. Zpátky ke skautingu ho přivedl znovu až jeho syn a po 23 letech pauzy začal pomáhat s vedením oddílu. Před 4 lety se stal jeho vůdcem a v dohledné době s tím určitě neplánuje skončit. Díky Ianovi jsem mohla nahlédnout do činnosti jeho oddílu a věřím, že se mi podaří něco z toho předat i vám.
„Na skautingu nejvíc miluji jeho tradiční outdoorovou stránku, v oddíle se ale snažíme zařadit co nejrůznější aktivity – od první pomoci po počítačové programování,“ řekl Ian při našem rozhovoru.
Za posledních 40 let se britský skauting hodně změnil, vysvětloval Ian. „Už se nejedná o jednostranně zaměřenou činnost. Stala se z něj organizace, která dokáže dětem a mladistvým předat komplexní balíček dovedností – nejen pro přežití v přírodě, ale i pro každodenní strasti. Skauting je dostupný pro všechny, kdo o to mají zájem, bez ohledu na jejich pohlaví, etnické pozadí nebo dovednosti.“
„V sedmdesátkách byl skaut v Británii respektovanou a váženou organizací, později dost upadl, ale v dnešní době? Nikdy jsme nebyli tak populární jako dnes. Fakt, že je naším skautským náčelníkem Bear Grylls, udělal skauting v Británii dost cool, tisíce mladých je zapsaných na čekacích listinách,“ dodal Ian.
Program
Stejně tak jako u nás, program je pro každou věkovou kategorii rozdělen a specifikován na jiné dovednosti, tvorba programu a aktivit se ale od českého skautingu dost liší, v Británii je založena na skautských oceněních, tzv. Chief Scouts Awards.
Jako ideální příklad si můžeme zvolit třeba Beavers (6–8 let), jejichž program je zaměřený na získání Bronzového Ocenění. Je to to nejvyšší možné ocenění, kterého Beaver může dosáhnout a kterým se může pyšnit na svém kroji, dokud nezíská Stříbrné ocenění, až bude Cub (8–10‚5 let). K tomu, aby Beaver získal Bronzové ocenění, je potřeba prvně získat celkem šest cen – a to v oblastech, jako jsou např. moje skupina, individuální dovednosti nebo třeba svět okolo mě.
Obrazně řečeno se tenhle princip dá přirovnat k práci se skautskými stezkami, které si své místo ve spoustě českých oddílů našly. Skautská ocenění mají ale v Británii velkou hodnotu a prestiž a představují nezbytnou metodickou součást jejich činnosti.
„Skautské ocenění vedoucí zároveň naviguje na jaké dovednosti se u konkrétních kategorií zaměřit. U Beavers (6–8 let) budujeme hlavně jejich sociální dovednosti a sebevědomí, nejčastěji se věnujeme aktivitám, během kterých mohou něco vytvářet. Pro Cubs (8–10‚5 let) děláme celou řadu víkendových akcí, kde mají možnost prozkoumávat a také zažít dobrodružství a různé outdoorové aktivity. U Scouts (10‚5–14 let) je to hlavně o rozvoji jak psychickém, tak fyzickém, náročných outdoorových dovednostech, budování společenství a o zájmu o druhé,“ vysvětlil Ian.
„Obecně se dá říct, že britský skauting se snaží děti co nejvíce podporovat v jejich osobním rozvoji. Vzbuzujeme v nich chuť pozitivně ovlivnit společnost a prostředí, kde se nachází. Pracujeme hodně se zpětnou vazbou, kterou nám děti pravidelně dávají, abychom to pro ně udělali co nejzáživnější. Rozvíjíme je ve všech oblastech – zvládnou rozdělat oheň, stejně tak je učíme vytvářet grafiku webovek, základy bezpečnosti a finanční gramotnost,“ dodal Ian.
Mezi činnosti 49. skautského oddílu NCL patří taky pravidelná spolupráce s dalšími oddíly, které v Newcastlu jsou, je jich tam celkem 28. Oddíly občas společně jezdí i na akce a sdílí táborové vybavení. „Je to pro nás ekonomicky výhodné a děti mají možnost se vzájemně poznat a budovat širší vazby,“ vysvětluje Ian. Snaží se pořádat i akce pro veřejnost, nejčastěji se jedná o společné sbírání odpadků nebo akce v rámci spolupráce s místním kostelem. „Do všech našich aktivit se snažíme co nejvíce zapojit rodiče dětí, je to pro nás obrovská pomoc a pro ně to představuje možnost častějšího trávení času s dětmi.“
Tábory
Délka táborů může možná překvapit, oddíl z Newcastlu totiž nezůstává na táboře déle než týden a to jen v případě, že se jedná o nejstarší skupinu dětí. S těmi mladšími jezdí jen na tři dny a nebo třeba jen na jednu noc. Na druhou stranu tábory nepořádají jen přes léto, ale jezdí několikrát i přes školní prázdniny v průběhu roku.
Ian mi taky prozradil jejich nejoblíbenější lokalitu, kterou je Dilaton Scout Campsite v Tyne Valley. „Je tam obrovský volný pozemek, kde je taková větší kůlna s pár záchody. Vaříme v peci pod přístřeškem, který jsme si koupili, spíme ve stanech a na nabíjení telefonů vedoucích a na noční svícení používáme solární baterie,“ dodal.
V jejich oddíle tábory slouží hlavně jako možnost, kdy všichni společně vypadnou z města. Kde mohou strávit čas v přírodě, sportováním, plaváním, výšlapy nebo třeba na řece v kajacích a večery tráví společně u ohně.
Nejlepším způsobem, jak děti motivovat jezdit na tábory, je podle Iana začít častěji zařazovat přespávací akce. „Úplně obyčejné přespávačky, s jednoduchým zábavným programem a trochou dobrodružství. Jakmile si zvyknou na noci mimo domov, lákáme je na aktivity, které nemají šanci zažít jinde – skládání stanu, vaření na ohni atd. Nejvíc ale pomáhá zajímavý symbolický rámec, jako třeba tábor pro špiony, kam se dá napasovat celá řada lákavých aktivit – otevírání zámku drátem, detektivky, únikovky, vojenské cvičení, casino, galavečer v nóbl oblečení nebo třeba tvoření falešných identifikačních kartiček.“
Závěrečná rada
„Největší strastí u skautské činnosti je asi vyhoření, hlavně pokud něco děláme často a dlouho. Prevenci vidím v co největší základně vedoucích, tím pádem se nemusí nikdo do práce nutit jen proto, že není nikdo jiný, kdo by to udělal. Pokud je práce mezi týmem dobře rozložená a lidi mezi sebou dobře vychází, tak je to místo práce zábava a radost. Snažíme se co nejvíce se jako vedení stmelovat a jezdit na akce, kde se můžeme dobře poznat a dobít baterky,“ dodal Ian na konec našeho rozhovoru.
