Řekni mi, co čteš a já ti řeknu, co čtu já

Čtení asi nebude první věc, kterou si představíte, když přemýšlíte o skautském programu. Dalo by se namítnout, že jde o individuální aktivitu a nemá smysl ji v oddílech pěstovat. Jaké jedinečné dovednosti a zážitky však může čtení i klukům a holkám v našich oddílech přinášet? Jak s knihami a textem pracovat a které knížky u dětí frčí a můžou být inspirací i pro nás?

Velká část postřehů i knižních tipů v tomto textu pochází od Hany Friedlaenderové, socioložky zaměřené na kulturu dětí a mládeže z výzkumné agentury Nielsen Admosphere. Strávila se mnou hezkou hodinku nad kávou a knihami a já jí tímto moc děkuji!

K čemu vůbec čtení?

Čteme proto, abychom se něco dozvěděli nebo naučili. A nejde zdaleka jen o informace, která vstřebáme z literatury faktu nebo encyklopedie. Knihy v nás podporují logické a komplexní myšlení, schopnost argumentovat, orientovat se v textu či příběhu, nutí nás rozlišovat podstatné informace od nepodstatných, obohacují naši slovní zásobu. Umět si číst je jeden ze základních předpokladů ke studiu. Knihy také trénují naši soustředěnost – jelikož jde o aktivitu náročnější na koncentraci než je třeba sledování videí, může to být pro děti s ADHD nebo pro ty pocházející z rodin, kde není zvykem číst, těžké, nudné a odrazující. Přesto si myslím, že je dobré hledat způsoby, jak i tyto děti ke čtení motivovat a ukázat jim, že může být zábavné, dobrodružné a obohacující. Čtení nebo práce s texty je totiž skvělá forma odpočinkového nebo intelektuálního programu, která může sloužit k vyvážení akčnější činnosti. Pro nečtenáře může být kromě připraveného programu motivující vidět zájem jejich kamarádů, proto je cenným nástrojem také sdílení a vzájemné doporučování si titulů, ať už neformální, nebo moderované vedoucím.

Co čtou děti u nás v oddíle? A mám to číst i já?

Víte, co čtou děti u vás v oddíle? Pokud se domníváte, že Harryho Pottera nebo Narnii, pravděpodobně byste se jich měli radši zeptat a ověřit si, jestli nejste o pár (desítek) let pozadu… Jak snáz budovat s někým vztah než přes to, co ho nebo ji baví? Na poznávání trendů (nejen literárních) myslí i kompetenční model čekatelské zkoušky (kompetence 11: „Zná trendy ve světě dětí a sleduje dění ve světě dospělých.“)

Přes společná témata (a zdaleka nemusí jít jen o knihy, ale i o oblíbené kanály na YouTube nebo TikToku, seriály nebo počítačové hry) můžeme ohledávat témata, která naši svěřenci řeší a poznávat jejich hodnoty. Literární a filmové trendy mohou zároveň sloužit jako inspirace pro symbolický rámec, který je holkám a klukům blízký, vtáhne je do programu (ať už jde o schůzku, víkendovku, nebo tábor) a usnadní nám tak naše výchovné snažení.

Jistě jsou i děti, které žijí Foglarem nebo Tolkienem a není nutné tyto klasiky za každou cenu pohřbívat a zatracovat. Na druhou stranu – při výběru symbolického rámce nebo knihy, kterou budeme dětem číst na táboře před usnutím, je dobré myslet na to, jestli se mají s kým a čím ztotožnit. Například Tajemství hlavolamu nepovažuji za nejšťastnější volbu do dívčího oddílu, protože jde o svět plný kluků, a proto se v něm holky nemusí najít. Stejně tak Mirek s Jarkou už neřeší stejná témata jako dnešní mladí lidé, používají jiný jazyk a pokud se pár minut před volbou Velkého Vonta něco pokazí, nemohou si o tom napsat na Instagramu, jak by to udělali dnešní mladí v jejich situaci. Funkčnější náhradou tak může být třeba Prašina, dobrodružný příběh odehrávající se v tajemné čtvrti, jehož aktéry jsou ale děti žijící v současnosti.

Pro mnohé z nás může být šokující nebo těžké přijmout, že tituly, které utvářely naše dospívání, s dnešními dětmi už nic nedělají. Nicméně popkultura je tvárná a proměnlivá – a stejně tak se mění status některých děl. Zatímco dnešní třicátníci stříhali metr, protože se nemohli dočkat, až vyjde další díl Harryho Pottera, současní náctiletí ho často mají v seznamech povinné nebo doporučené literatury, a proto je už logicky tolik netáhne…

Kniha je parťák pro celoroční hru i povídání v kuchyni

Snad se mi podařilo shrnout, proč si myslím, že skauting a knihy nestojí v protikladu. V praxi toto spojení může vypadat jako oddílová knihovnička, kterou si budou moct členky a členové prohlížet před schůzkou, program používající úryvky z knih pro ilustraci tématu nebo jen literární téma rozhovoru při mytí nádobí. Dál bych chtěla dát prostor hlavně knižním titulům, které se vyskytovaly ve výzkumu dětského čtenářství paní Friedlaenderové jako oblíbené a o kterých se zároveň se domnívám, že jsou kvalitní a s přesahem vhodným do skautské výchovy. Doufám, že si vyberete a přeji hezký kulturní zážitek vám i holkám a klukům ve vašich oddílech!

Světlušky a vlčata 

• Jo Nesbø: Doktor Proktor
  V této knižní sérii se podivínský vědec doktor Proktor a jeho dětští pomocníci Bulík a Líza snaží pomocí svých různých vynálezů zabránit nejrůznějším padouchům v konání. Nesbø se proslavil svými drsnými detektivkami, Proktor je ale dobrodružný dětsky a zábavně. Úspěchu mezi dětmi nepochybně může přidat i to, že první díl má v názvu „prdicí prášek“.
• Filip Rožek: Gump – pes, který naučil lidi žít
  Sladkobolné vyprávění o lidech z perspektivy psa Gumpa, který putuje po různých páníčcích a paničkách a zažívá veselé i poměrně kruté a tragické příhody. Může posloužit jako podklad pro debatu o právech zvířat a jejich soužití s lidmi.
• Zuzana Pospíšilová: Kouzelná třída
  Starý pan učitel odchází do důchodu, protože na svoji nezbednou třídu už nestačí. Místo něj přichází nová učitelka, která kromě toho, že dobře učí, umí i kouzlit. Jednotlivé díly této série jsou velmi krátké a navíc s velkými písmeny, aby se dobře četly dětem v první třídě, zároveň má řada devět dílů a sleduje kouzelnou třídu v ZOO, v muzeu nebo o Vánocích.

Skautky a skauti

• Timothée de Fombelle: Vango
  De Fombelle je autor, který se proslavil sérií o Tobiáši Lolnessovi, je autorem i Vanga, steampunkového dobrodružného příběhu odehrávající se mezi dvěma světovými válkami. Sám autor taky zmiňuje, že důležité motivy pro jeho texty jsou solidarita a přátelství v konfrontaci se zlem.
• Vojtěch Matocha: Prašina
  V recenzích na tuto trilogii se často obejvovala spojení „nová Stínadla“ a podobné přívlastky. Tři hrdinové zažívají dobrodružství v tajemné čtvrti uprostřed Prahy, kde z nějakého důvodu nefunguje elektřina, příběh je velmi rychlý, čtivý a aktualizovaný pro dnešní mládež.
• ND Stevenson a kol.: Záleskautky
  Několikadílný komiks o skupince pěti holek na skautském táboře. Zajímavý může být v porovnání amerických skautských reálií s těmi českými a zároveň v tom, že explicitně ukazuje témata, jako jsou náctileté lásky, specifičnost dívčích kolektivů nebo transgender identita.

Rangers a roveři

• André Aciman: Dej mi své jméno
  Příběh o letní lásce na italské Riviéře, který se odlišuje hlavně tím, že jeho protagonisté, Elio a Oliver, jsou oba kluci a zkoumají svoji sexualitu a vůbec milostné vztahy. Dějová linka v této knize není tak důležitá, zásadní jsou hlavně lyrické pasáže popisující velkou nejistotu a zároveň touhu obou hrdinů. Dej mi své jméno má i filmovou podobu a svým stylem může připomínat knihy Sally Rooney, jen pro mladší čtenářstvo.
• Petr Janeček: Černá sanitka
  Autor je vědec-etnolog, zabývající se folklorem, a to nejen tím historickým, tak i soudobým – jako třeba zvěstmi o černé sanitce údajně unášející děti, žiletkách na tobogánu nebo o tom, že očkování na covid způsobuje autismus. Svůj výzkum překlopil do několika sbírek těchto městských legend, kde je vypráví a taky interpretuje.
• Markus Zusak: Zlodějka knih
  Příběh o židovské dívce skrývající se před nacisty za druhé světové války. Neotřelá na Zlodějce knih je hlavně vypravěčka – jde totiž o personifikaci Smrti. Dobře jsou rovněž vykreslené charaktery jak Židů a nacistů, tak i „šedé masy“.

Knihy vhodné na rozvíření debaty a další práci s aktuálními tématy:

• Ivona Březinová: Lentilka pro dědu Edu (téma: Alzheimerova choroba a stárnutí)
• Paula Desgualdo a kol.: Volte zvířata! (téma: volby)
• Elena Favilli a Francesca Cavallo: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
• Renáta Fučíková a kol.: Hrdinky (téma: feminismus a ženská emancipace)
• Viola Fischerová: Jak zvířátka uzdravila smutný dům (téma: péče a budování komunity)
• Laurie Krasny Brown a Marc Brown: Když Dinosaurům někdo umře (téma: smrt)
• Tom Leimdorfer: Byl jednou jeden konflikt (téma: řešení konfliktů)
• Ludmila Muchová: —aděje na s— (téma: víra a náboženství)
• Rowan Oberman: Farídova jízda rikšou; Ester Stará: Největší přání (téma: globalizace)
• Tina Oziewicz: Co dělají pocity? (téma: emoce a práce s nimi)
• Michel Sasseville a Nathalie Côté: Míša (téma: nepřátelství mezi dětmi) – součást edice Filozofie pro děti
• Cory Silverberg, Fiona Smyth: Sex je vtipný slovo (téma: sexualita a tělesnost)
• Javna Sophie: 50 nápadů pro děti, jak přispět k záchraně planety (téma: ochrana přírody)
• Petra Soukupová: Klub divných dětí; Raquel J. Palacio: (Ne)obyčejný kluk (téma: jinakost v kolektivech)
• kolektiv autorů: Bohouš a Dáša (série publikací tematizující změnu klimatu, migraci, chudobu…)

Čtení o čtení

• Kateřina Šafránková: Metodika čtenářství
• časopis Kritické listy zabývající se čtenářskou gramotností a kritickým myšlením
• rozcestník zdrojů k práci s literaturou a čtením

Tipy na práci s literaturou a čtením ve skautu

• táborová, oddílová nebo kurzovní knihovnička
• čtení před spaním, při jídle nebo během poledního klidu
• sdílení oblíbených knih a diskuze o nich
• čtenářská dílna (v rámci odpočinkovějšího programu můžeme nechat děti si nějakou dobu číst a následně reflektovat, co přečetly, co se nového dozvěděly a naučily, čemu nerozuměly…, více o metodě)
• literární kroužek (všichni čtou stejný text, ale každý zastává jinou roli a soustředí se na jiné aspekty – tazatel/ka, ilustrátor/ka, hledač/ka klíčových slov…, více viz bit.ly/literarni-krouzek)
• skládankové učení (děti jsou rozděleny do skupin a každý dostane jiný text – napřed je čas ho prodebatovat s ostatními v rámci své „expertní skupiny“, potom se všichni vrací do své domovské skupiny, kde skládají informace dohromady, více viz bit.ly/skladankove-uceni)
• další techniky např. z dramatické výchovy nebo tvůrčího psaní