Poslední díl, který uzavírá cyklus programů inspirovaných příběhy lidí tvrdě zkoušených 20. stoletím, se zaměřuje na těžká rozhodování. Dilemata jsou běžnou součástí života a v duchu hesla „skauting pro život“ bychom si o nich měli povídat a učit se je překonávat. Níže popsaný konkrétní návod na program je ideální pro večerní táborové chvíle.
Program navazuje na článek o Jiřině Čechové, který si můžete přečíst → zde.
| Cíle: | Účastníci si jsou vědomi skautských hodnot, o které by se měli opírat při rozhodování; znají obecné principy, jak zvládnout morální dilemata, a vyzkouší si je na konkrétních příkladech |
| Účastníci: | Skautky a skauti |
| Délka: | 2 až 3 hod. večer (na táboře či vícedenní akci) |
| Pomůcky: | Čajové svíčky ve sklenicích, nebo pochodně, nebo petrolejové lampy v počtu stanovišť + pro každého papír, tužku a malé kovové lilie na památku |
Úvod
Každý z nás se dříve nebo později ocitne na rozcestí, ze kterého vedou různé cesty. Ke zdolání těchto křižovatek „s čistým štítem“ nám pomáhá (skautská) lilie, jež ukazuje ten správný směr jako na starých námořnických mapách a ve které se odráží skautský slib i skautské desatero (zákon).
Během svého života si Jiřina Čechová prošla několika těžkými chvílemi, ve kterých měla na výběr, zejména v období totalitního komunismu. Souhlasit, či nesouhlasit s okupací v roce 1968? Podepsat, či nepodepsat Chartu 77? Volila však poctivou a rovnou cestu v duchu skautských hodnot, za kterou se nikdy nestyděla. A to i přes to, že ta cesta byla mnohem komplikovanější a náročnější. A i když letos uplyne 30 let od pádu železné opony a skautky a skauti, které vychováváme, nezažili období komunismu, je neustále zapotřebí si skautské principy připomínat a učit členy oddílu je aplikovat do situací jim blízkým. Jedině tak i oni zůstanou poctiví a rovní.
Pilíře
Skautské hodnoty se opírají o slib a zákon. Krásný táborový večer je ideální chvílí si je zopakovat a zhodnotit v kontextu uplynulého školního roku.
Zadejte každému jako individuální úkol, ať si na kousek papíru sepíše znění skautského slibu a vzpomene pokud možno všechny body skautského zákona. Poté si odpovědi společně projděte a nechejte účastníky, aby si chybějící části dopsali nebo opravili. Následně jim umožněte přemýšlet, jak se tyto pilíře promítly do jejich života od posledního tábora a následně veďte na toto téma debatu.
Dále účastníkům představte Jiřinu Čechovou formou rozhlasové nahrávky nebo četby. Zkuste se zaměřit na okamžiky těžkého rozhodování, na její vlastnosti, postoje a hodnoty, podle kterých Jiřina rozhodovala. Nezapomeňte i následky jejího rozhodování. Pokuste se z života sestry Jiřiny i ze skautských hodnot odvodit obecný návod – pravidla, jak se zachovat při řešení různých dilemat. Společně si je pojmenujte a nechejte účastníky, ať si je každý k sobě napíše. Tedy například mít pevně nastavené své vnitřní svědomí; umět nést následky svého rozhodnutí; rozhodovat tak, abych se nemusel později stydět nebo umět přemýšlet dopředu a zvažovat jednotlivé cesty.
Na večerní stezce
Vytvořte ze svíček (či jiných svítidel) v okolí tábora cestu, která se bude skládat z přiměřeného počtu křižovatek (zastavení). Na každém zastavení bude na papíře zadáno téma, které účastníci budou řešit. Otázky si můžete vymyslet vlastní (dle věku účastníků) nebo pro inspiraci nabízíme tyto:
- Otevřu sáček s oříšky ve společnosti, kde se rozdělím, nebo až budu sám a budu je moci sníst všechny?
- Nebudu připomínat nějakou svou povinnost rodičům, a radši budu dělat, že nejsem doma, nebo tuto povinnost vykonám?
- Budu lhát ve prospěch kamaráda, který rozbil míčem sklo auta, nebo řeknu sousedovi, co se stalo?
- Zastanu se nepopulární spolužačky a jejího menšinového názoru, s nímž ve skrytu souhlasím, nebo si nebudu kazit souznění s ostatními kamarády?
- Nahlásím učiteli, že se spletl a měl mi dát v testu méně bodů, nebo si radši nechám lepší známku?
Účastníci mají za úkol po jednom projít večerní stezkou a každou otázku, na kterou na cestě narazí, analyzovat podle obecných pravidel, které si odvodili ve společné debatě, a na základě toho se rozhodnout. Odpovědi si můžou zapisovat k sobě na papír.
Vytvořte klidné a příjemné místo, kde se skauti a skautky mohou zcela do programu zapojit, zdůrazněte, že na stezce se nemusí ničeho bát (nikdo je strašit nebude), že každý přemýšlí sám za sebe a že by se neměli navzájem mezi sebou bavit. Celou cestu však časově omezte, aby proběhla i následující část, která je také výchovně podstatná.
Vyhodnocení
Poté, co cestu všichni projdou, si opět společně sedněte do kruhu (např. k ohni do týpí). Vybídněte účastníky, aby popsali své pocity a dojmy z večerní stezky. Následně se zeptejte, jak se kdo rozhodoval. Která situace byla nejtěžší a kteránaopak nejjednodušší? Podle čeho se rozhodovali? Dodrželi ona pravidla z předchozí části? Vymysleli nějaká další? Rozhodli by se nyní jinak, když slyšeli od ostatních jiné způsoby? Diskuzi můžete vést i směrem k minulosti a bavit se o dilematech, která účastníci někdy řešili.
Na závěr účastníkům poděkujte a předejte každému kovovou lilii jako připomínku, aby nezapomněli v životě volit ten správný směr. Jedině tak bude tento svět o trošku lepší.
Slovníček pojmů
Normalizace – dvacetileté období druhé etapy komunistické vlády. Započalo okupací sovětskými vojsky v roce 1968 a trvalo až do sametové revoluce v roce 1989. Vyznačovalo se „normalizací poměrů“ a vynucováním souhlasu s komunistickým režimem skrze zákaz občanských sdružení, nátlakové výslechy, propouštění ze zaměstnání a další formy státní šikany.
Disident – člověk odlišně smýšlející, odpůrce vlády. V prostředí tehdejšího Československa odpůrce komunistického režimu. V nedemokratických režimech bývají disidenti pronásledováni a vězněni, stejně tak tomu bylo u nás.
Charta 77 – prohlášení československých disidentů v čele s Václavem Havlem, vydané v roce 1977. Kritizovalo normalizaci a požadovalo dodržování lidských práv. Její podporovatelé byli komunistickým režimem pronásledováni a vězněni.
