Z doby roverského věku, kdy nám naši skautští vedoucí postupně předávali odpovědnost za oddíl, si pamatuju věčnou otázku: „A máte mokrý program?“ Byla na místě. Obvykle jsme se sestrami z RS družiny Sedmikrásky počítaly se slunečným počasím a blankytnou oblohou nad táborem nebo sněhovou pokrývkou na krajině bez dalších chumelenic. Po prvních propršených zkušenostech jsme na plán B, tedy mokrý program, pomalu začínaly nezapomínat a nastaly i časy, kdy jsme nepřízeň počasí dokonce vyhlížely. Vloni v létě se celé radě Náčelnictva ulevilo. Stáli před námi ti, kteří se rozhodli na blížícím se Valném sněmu ujmout našich rolí. Cítila jsem tehdy velkou úlevu, stejně tak ostatní. Byla to odpověď na naše poměrně zoufalé úvahy, proč se nám stále nedaří pro práci v Náčelnictvu najít dostatek mužů a žen. Navíc když víme, že jich je po celé republice tolik. Byla to jistota, že nová čtveřice přinese elán, který nám po mnoha letech v ústředních rolích pomalu docházel. Především náčelník s místonáčelníkem se pustili do zakončovacích prací našeho volebního období: do dotahování plánu Náčelnictva a do příprav Valného sněmu. Hodně jsme přemýšleli, co se nám povedlo a co méně. Jak sdělovat dokončení mnoha samozřejmých drobností a nebo velkých projektů, když za vším v konkrétní práci stojí jednotlivci, kteří od Náčelnictva, a navíc často zprostředkovaně, dostávají pouze zadání. Jak představovat vykonané a nemít pocit, že se chlubíme cizím peřím. Utvrdili jsme se v tom, že chceme především poděkovat. Všem, kteří pomáhají naplňovat myšlenku skautingu. Všem, kteří nám byli nablízku – členkám a členům Náčelnictva, Výkonné radě, Kanceláří ústředí Junáka i všem, se kterými jsme se potkávali po celé republice. Děkujeme těm, co nás kritizovali a snažili se dávat otevřenou zpětnou vazbu. V našich úvahách jsme navíc začali aktivně přemýšlet a plánovat, čemu se po sněmu budeme věnovat: Kdo okope zahrádku, kdo se vdá a kdo si založí nový oddíl. Vážně, bylo toho poslední měsíce dost co k promýšlení, předávání, uzavírání. A při tom všem shonu nastala situace, kdy je třeba „mokrý program“ připravovat nečekaně okamžite. Epidemie nového koronaviru přinesla pozastavení veškeré běžné skautské činnosti naší organizace. A přesto nebo právě proto je třeba nepolevovat a situaci stále sledovat a prozkoumávat, co z ní dokáže být pro Junáka – českého skauta prospěšné, myslím na naši schopnost pomáhat společnosti, rychle se orientovat a koordinovat v nenadálých situacích. Plány se mění a akce přesouvají. To se týká i Valného sněmu. Na této sešlosti máme s bratrem náčelníkem a místonáčelníkem v plánu předat dál štafetu náčelníkování. A protože místo března se tak stane až v září, zatím se neloučíme, ale zdravíme vás skautským „Buď připraven!“ Přejeme pevné zdraví a těšíme se na viděnou.
Za celou radu Náčelníků přeje jen to nejlepší.
(psáno mezi 9. a 12. 3. 2020)
