Na vchodu do stanu je zavěšená vlajka se symbolem medvěda. Vstupuji do stanu. Vázaný rám na sedm postelí, poličky s věcmi hochů, ohniště. Prostor družiny, ve kterém její členové nejen spí, ale také se zde odehrává část družinových aktivit.
Spolupráce v družině je důležitý prvek skautské výchovné metody. Lze ji samozřejmě realizovat při hrách. Přirozenější však je, pokud se kluci a holky učí spolupracovat při běžných praktických aktivitách. Jednou z těchto činností na táboře může být starost o společný družinový stan.
Po příjezdu na táborovou louku se každá družina pustí do stavby svého stanu. Během prvních dnů tábora si členové družiny vybudují ve stanu postele, poličky, ohniště a další vybavení. Pro stavbu tábora není nutné používat stavěcí týmy roverů a dospělých. Většinu táborových staveb zvládnou družiny skautů a skautek samy. Těch několik dnů stavby na začátku tábora nepovažujme za ztracené. Děje se při nich ten nejlepší program – praktické aktivity, které přirozeně rozvíjí spolupráci mezi dětmi, jejich motorické schopnosti, samostatnost a odpovědnost.
Inspiraci můžeme nalézt například u francouzských skautů. Každá družina si staví vlastně takový malý podtábor. Družinový stan (obvykle větší áčko) je postaven na vyvýšené vázané platformě. Pod stanem je místo na posezení a uložení věcí. Družina má nejen svůj výsostný prostor, ale vše si samostatně postaví podle svých nápadů.
Mnoho let náš oddíl používal týpí a skauti se do stanů rozdělovali libovolně sami. Obvykle to dopadlo tak, že osazenstvo stanu tvořili hoši přibližně stejného věku. Ti mladší se neměli tak úplně od koho učit. Při deštivých a studených nocích ve slovenských horách plály ohně často jen ve stanech starších. Ne vždy totiž našli starší hoši čas a prostor pomoci mladším správně připravit dřevo a zapálit oheň v jejich stanech.
Při používání družinového stanu si oproti tomu děti zcela přirozeně vyměňují znalosti a dovednosti. Společně se starají o úklid ve stanu, jeho další vybavování, přípravu dřeva na večerní oheň. Mladší a méně zkušení členové se učí od svých starších kamarádů. Mohou nejen odkoukat postupy, ale hlavně se jich přímo účastnit. Velmi přirozenou cestou tak získávají potřebné návyky a dovednosti. Naopak starší členové se učí předávat své znalosti a pomáhat mladším. Používání družinového stanu ale neznamená nějaké izolovaní a uzavírání družin. Na táboře je přece pořád dost příležitostí pro komunikaci mezi všemi členy oddílu.
