Chorvatský skauting a jeho hodnoty

Rozhovor s Vičenco Kosorem vedla Laduš.

Používáte skautské kroje i trička? Má to nějaký význam?

Myslím, že pro to není žádný zvláštní důvod, kromě jednoduchosti. Kroje mohou být velmi omezující a kvůli nim je vše velmi formální. Myšlenkou této volby tedy bylo, že trička můžeme používat téměř pro každou činnost.

Podle mého osobního názoru skaut kroj nepotřebuje, aby mohl být skautem. Člověka dělají skautem jeho ctnosti a způsob života. Být milující, pečující a užitečnou součástí komunity. A také se naučit starat o přírodu a chovat se k ní s láskou a respektem.

I když souhlasím, měli bychom mít něco, co nás činí snadno rozpoznatelnými – ale myslím, že šátek je více než dost.

Pořádáte nějakou akci pro veřejnost nebo veřejnou službu?

Největší akcí, kterou nyní jako službu veřejnosti pořádáme, je Boranka (boranka.hr). Jejím hlavním účelem je zalesnění oblastí, které byly v posledních několika letech poškozeny sezonními požáry. Měl jsem tyto akce rád už jako dítě. Nebylo na nich nic zvláštního, ale často vzpomínám na to, jak jsem se cítil šťastný, že jsem doopravdy ve světě
něco změnil. Kromě toho mi připadalo správné vidět tolik lidí kolem sebe, kteří se soustředili na vytváření hezčího světa, ve kterém bychom mohli žít.

Na kterou akci nejvíce vzpomínáš a proč?

Bavilo mě také jezdit na nejrůznější skautské soutěže. V rámci naší skautské organizace existují dvě ligy, jedna pro děti a druhá pro dospělé, ve kterých soutěží týmy ve všech kategoriích „skautských“ znalostí – například topografii, orientaci, první pomoci, uzlování, stavění stanu aj.

Jaká je tvoje zkušenost s vedením skautského oddílu?

Vést jiné lidi jsem začal, když jsem byl docela mladý. Bylo mi tehdy šestnáct let. A ve vedení stále stejným způsobem pokračuji, i když už nejsem formálním členem své původní skautské družiny. Můj přístup byl jednoduchý. Mezi mnou a mojí družinou neexistoval žádný rozdíl.

Samozřejmě jsem měl být jakousi autoritou, abychom udrželi řád, ale jinak jsem jednal s každým členem své družiny i oddílu s respektem. Někomu to může připadat nerozumné nebo to pro něj může být šok, ale věřím, že je to nejlepší přístup. Přesně to byl totiž důvod, jak jsem si zasloužil jejich respekt a důvěru, které vidím jako zásadní pro budování zdravých vztahů.

Uvědomil jsem si, že je hodně věcí, které jsem naučil mladší generace, ale také neméně je toho, co jsem se zase od nich naučil já. To mám na mysli, když říkám, že jsem nedělal rozdíl mezi sebou a svou družinou. Byl jsem tam, když mě potřebovali, vždy jsem se snažil naslouchat jejich přáním, potřebám i problémům. A během této doby jsem toho tolik objevil a naučil se, že za to budu věčně vděčný.

Co pro tebe osobně znamená „skauting“?

Je to způsob života, to je jisté. Být skautem mi za ta léta hodně pomohlo. Skauting mi ukázal radost a štěstí, když jsem v životě žádné neměl. Přinesl mi přátele, když jsem je nejvíce potřeboval. Ukázal mi, že i když bude můj život těžký, vždy mám být za co vděčný. Pomohl mi pochopit, že jsme rozdílní, ale že i přesto můžeme být součástí celku. Naučil mě mnohým dovednostem, které jistě budu používat po zbytek svého života.

Téměř každá pozitivní věc byla ovlivněna faktem, že jsem skaut. Mohu hrdě prohlásit, že skauting ze mě udělal člověka, kterým jsem dnes!