Každý rok s námi na tábor jezdí Včela. Včela je veselá a nadšená skautka, ale když je příliš unavená, tak se úplně změní. Při velké únavě se jí stává, že začne mít zvýšenou teplotu, a to s ní potom není řeč. Zjistili jsme to až na táboře, na schůzkách ani na výpravě se to nikdy neprojevilo. Když na to vedoucí přišli, tak Včelu začali víc pozorovat, aby takovým situacím mohli předcházet. Všichni společně jsme u večerního ohně mluvili o tom, jaké to je, když jsme hodně unavení, co nám pomáhá a jak to zařídit, když je někdo unavený rychleji než ostatní. Domluvili jsme se, že Včela nebude v noci hlídat tábor, aby byla dostatečně vyspalá, a že když bude příliš unavená, tak se nemusí účastnit některých programů. Celý tábor tomu díky této debatě rozumí a Včela ví, že je v pořádku, když potřebuje jít dřív spát. Letos na táboře vynechala jenom celodenní výlet, jinak vše zvládá v pohodě a nemocná už nikdy nebyla.
Každý člověk má své individuální potřeby. Řadu potřeb máme společných: všichni víme, že pokud nebudeme mít co pít nebo nebudeme moci spát, budeme ohroženi na životě. Všichni také potřebujeme, aby se k nám druzí lidé chovali s respektem. Potřebujeme mít dobré vztahy s lidmi kolem a vidět smysl ve věcech, které děláme. Naplnění těchto potřeb má zásadní vliv na to, jestli svůj život vnímáme jako dobrý, kvalitní.
Konkrétní podoba těchto potřeb je velmi různorodá. Pro někoho je zásadní spát 8 hodin, druhému nevyspání nevadí, ale zase velmi těžce nese, když se nemůže pravidelně najíst nebo si jít zaběhat. Někdo rád potkává nové lidi a seznamování je pro něj hračka. Druhý by o to stál taky, ale vůbec neví, o čem si s neznámým člověkem povídat (má tedy stejnou potřebu, ale nedokáže ji tak snadno naplnit).
V oddíle můžete mít členy, kteří to mají v životě trochu obtížnější a je nutné jejich potřeby nepodceňovat, aby se oni i ostatní cítili na táboře dobře a mohli společně fungovat. Jako dítě s cukrovkou potřebuje pečlivě hlídat příjem jídla, dítě, které má neúměrný strach ze tmy, může mít upravená pravidla hlídek a dítě, které není zvyklé na pobyt bez rodičů, potřebuje větší pozornost dospělých. Někdy to také bude znamenat, že takové děti něco z programu vynechají nebo ho absolvují v upravené podobě.
U členů vašeho oddílu jste si různých potřeb přes rok pravděpodobně všimli a snažíte se s nimi pracovat. Ale tábor je úplně jiné prostředí, které na děti v oddíle klade poměrně vysoké nároky, vyplývající z délky trvání tábora, nepohodlí, zvýšené fyzické zátěže nebo delšího odloučení od rodičů. A tak se může stát, že zjistíte, že až doteď funkční opatření nestačí. Stejně tak se mohou u dětí i dospělých objevit potřeby úplně nové. K tomu, abyste odhalili, co konkrétní jedinci na táboře potřebují, je třeba znát členy oddílu, na táboře si jich všímat a ptát se, co kdo v konkrétních chvílích nepohody potřebuje, a jak tomu můžete společně pomoci. Každý z nás je zkrátka jedinečná lidská bytost a potřebuje něco jiného. To, co se vám zdá jako maličkost nebo samozřejmost, může být pro jiného důvodem, proč chce z tábora odjet.
Asi většina z nás se na táboře musela někdy trochu překonávat, každý v něčem jiném. Třeba ranní vstávání: budíček v brzkých hodinách následovaný v rychlém sledu rozcvičkou, otužováním a úklidem stanů může být pro někoho příjemně svižný začátek dne. Avšak ten, kdo se ráno probírá pomalu a nejvíce energie má až později během dne, může mít po takovém ránu ještě před snídaní pocit vyčerpání. A obdobně to platí o řadě věcí, které na táboře zažíváme. Důležité je, aby čas pro výzvy a překonávání se byl vyvážen chvílemi pohody a odpočinku.
Aby táborový život mohl fungovat, musíme se každý v něčem trochu přizpůsobit, nejde vždy vyjít vstříc všem. Týká se to třeba rozhodnutí, jak se budeme stravovat. Pokud se na tvorbě jídelníčku budou moci podílet všichni, zvyšuje se šance, že strávníci budou spokojení. Můžete to využít jako příležitost k hledání nových možností táborového vaření. Podobnou strategii lze zvolit i v dalších aspektech táborového života.
Tábor je často vnímán jako vrchol skautského roku a z vlastní zkušenosti víme, že pokud se na něm všichni cítí dobře, je to klíč k úspěchu. Pokud budete respektovat individuality všech účastníků tábora (tedy i vaši), pak jste na půl cesty k tomu, dosáhnout všeobecné spokojenosti…
Pokud si nevíte rady, jak konkrétně program nebo táborové podmínky upravit, napište nám na , pomůžeme najít řešení.
