Oddíly v mém kraji nemohou přibírat další světlušky a vlčata, protože je nemá kdo vést. Smečky a roje se proto spojují s oddíly skautů a skautek. Naše rovery to s malými dětmi ale nebaví – chtějí zůstat u svého oddílu nebo v roverském kmeni.
Téma jsme probírali na únorové výchovné poradně a pojmenovali několik možných řešení.
Připoj se i ty na příští výchovnou poradnu: vždy první středu v měsíci od 20.00.
Co když se naši roveři a rangers na vedení vlčat a světlušek nehodí?
Svěřit vedení vlčat či světlušek mladým roverům se může jevit jako nutnost, pokud máte nedostatek dospělých vedoucích. A tak s červenou šňůrkou dostává rover ještě šestku rarachů. Ne každý je ale v patnácti připravený vychovávat malé děti ve skautském duchu a s respektem k jejich potřebám. Zaděláváme si tak na vyhořelé rovery a nekvalitní program pro vlčata a světlušky.
Kde vzít vyzrálého vedoucího, když je nás tak málo?
Je spousta skvěle fungujících oddílů s mladšími pomocníky, mají však podporu zkušených vedoucích. Pokud jich máte nedostatek, oslovte dospělé členy střediska nebo rodiče. Někteří možná skautovali zamlada a nadšení dospělí nováčci přinesou do oddílu energii a životní zkušenosti. Pokud jste z univerzitního města, zalovte mezi studenty, zejména pedagogických fakult.
Co když noví vedoucí nepřichází?
Činnost přizpůsobte dojíždění vedoucích ze škol. Páteční schůzky nejsou neobvyklé. Mluvte s vedoucími o jejich motivaci, uzavřete dobrovolnickou dohodu, která pomůže sladit očekávání a potřeby. Pokud jsou demotivovaní, nenuťte je k setrvání v roli. Řešením může být i sloučení s jiným oddílem.
Sloučili jsme vlčata a skauty do jednoho oddílu. Co dál?
Snažte se na schůzkách o oddělený program podle věkových kategorií. Na výpravách a táborech naopak vytvářejte věkově smíšené skupiny, kde budou mít starší příležitost předávat zkušenosti mladším. Případné přezíravé chování skautů vůči vlčatům podchyťte v zárodku a podporujte budování pospolitosti bez ohledu na věk.
