Téma: praxe

Zdravé jídlo není luxus

Několik tipů na obohacení oddílového jídelníčku i programu
Ilustrace: Kateřina Volková – Kačka

Říká-li se: „Ve zdravém těle zdravý duch,“ (Skaut – Junák, 1929), dodávám: „Na plném žaludku kotví spokojenost a veselá nálada skautského tábora.“

Jídlo je zásadní součástí našich životů. V poslední době se dostává kvalitnímu stravování i původu našeho jídla víc a víc pozornosti. Na skautských akcích může být ale cesta ke zdravějšímu stravování trochu komplikovanější. Vstupuje zde do hry otázka ceny, daleko náročnější plánování, často polní podmínky k vaření, zdánlivý nedostatek času i strach z toho, že se všichni pořádně nenají. Pojďme se proto inspirovat kroky, které nám mohou zdravé stravování v oddíle trochu přiblížit a usnadnit. 

Ujasněme si, co zdravá strava znamená

Vyjasněme si nejdřív, co to ta zdravá strava je. Doporučení ohledně toho, co bychom měli jíst, abychom byli zdraví, se totiž v čase hodně mění. Proto je pro účely hromadných akcí lepší zapomenout na aktuální výživové trendy a zaměřit se spíš na obecnější zásady zdravého stravování. A co si pod tím máme představit?

Zdravá strava by se měla skládat z přirozených (tj. základních, průmyslově nezpracovaných) a čerstvých potravin a jídel z nich připravovaných (celé jablko bude výživově přínosnější než jablečný džus z koncentrátu, stejně tak bude přínosnější obyčejný kefír než odtučněný doslazovaný mléčný výrobek). Dobré je ji postavit na lokálních zdrojích a pestrosti. To znamená, že nemusíme shánět avokáda, abychom se najedli zdravě. Zaměřme se především na sezónní zeleninu a ovoce (v různých podobách – syrovou i kvašenou, vařenou, pečenou), luštěniny, živočišné výrobky (ze zdrojů, u kterých víme, že je se zvířaty zacházeno s respektem, mohou se i volně pást a jsou krmena kvalitní stravou, která neputovala přes celou planetu), čerstvé pečivo, které není ze zmrazeného polotovaru (čím více víme o původu a kvalitě surovin, tím lépe) a cokoliv jedlého, co roste okolo nás, od borůvek po jedlé kvítí. 

Foto: Eliška Slavatová – Kory

Hledejme recepty a inspiraci na obohacení jídelníčku

Nebojme se zkoušet nové věci. Zkusme na každé výpravě obohatit jídelníček o jedno nové jídlo. Hledejme nápady v kuchyních všude po světě. V indické nebo mexické kuchyni můžeme získat inspiraci na způsoby zpracování luštěnin. V severské kuchyni nás zase inspirují třeba recepty s bramborami. Italská kuchyně nám ukáže, že se i s malým množstvím surovin dají v kuchyni vytvořit zázraky. V balkánské kuchyni zase objevíme hodně jídel, která je možné vařit v jednom hrnci, což můžeme ocenit nejen na výpravách. Zároveň i v našich končinách se vařila lahodná a výživná jídla – jako třeba na Valašsku pohanka s brynzou. Pro obohacení jídelníčku a nové impulzy také můžete sáhnout po různých kuchařkách. Několik tipů na zajímavé kuchařky naleznete na konci článku. 

K zajímavým nápadům se můžeme propracovat během programu zaměřeného na vaření. Ať už půjde o přípravu nejlepší pomazánky, polévky nebo sušenek, děti (nebo i jejich rodiče, pokud je na akci přizvete) vás mohou překvapit novým přístupem. Já si dodnes s chutí chystám rajčatový salát s jogurtem, který naše děti připravily lidožroutům na ostrově Robinsona Crusoa.

Plánujme (a děti nenechávejme stranou) 

Plánování je důležité z hlediska efektivního využívání surovin a zamezení plýtvání. Nebojme se využívat zbytky. Starší chleba ještě najde využití na topinky nebo do polévky, semínka z papriky se mohou opražit s kořením. Pro inspiraci, jak nakládat se zbytky tak, abychom si na tom všichni ještě pochutnali, doporučuji organizaci Zachraň jídlo a jejich kuchařku (zachranjidlo.cz). 

Čím jsou děti starší, tím je také vhodnější je zapojovat do plánování. Zodpovědnost za to, aby se ostatní dobře najedli, je nenahraditelná. O tom a o všem, co všechno je během plánování dobré nepodcenit, pojednával více dopodrobna článek Jak sestavit jídelníček z čísla Skautingu věnovaného jídlu z prosince 2017 (bit.ly/skauting-jidelnicek). 

Považujme jídlo za plnohodnotný program

Jídlo totiž není otrava a zdržování navíc. Jídlo je zásadní. Podle toho bychom k němu měli přistupovat i v rámci programu. Kromě zapojení dětí do procesu plánování i vaření si zkusme s dětmi o jídle i povídat. Například odkud jídlo máme, proč ho zpracováváme určitým způsobem nebo jak sestavujeme jídelníček, abychom z něho byli sytí. 

Inspirovat se můžete v rozhovoru s Jendou Žáčkem – Křečkem, ve kterém popisuje změnu přístupu k jídlu u nich v oddíle (bit.ly/skauting-vareniprograme).

Foto: Eliška Slavatová – Kory

Jezme to, co roste kolem nás

Kratší cesta od zdroje do naší kuchyně znamená menší zátěž pro životní prostředí a často i pro naši peněženku. Čím kratší je cesta ke spotřebiteli, tím méně mezičlánků platíme a zároveň máme více pod kontrolou cestu suroviny. Čerstvé a lokální potraviny jsou prospěšné pro naše zdraví i okolí. I když nás hledání kvalitních potravin může stát více času a energie, výsledek se vyplatí. Během táborů  bývá období přebytku, nebojme se proto zeptat rodičů, jestli nemají navíc nějaké marmelády, ovoce, vajíčka nebo třeba med. Zkusme se také podívat po možnostech v okolí, jestli nenarazíme na místní pěstitele zeleniny, pekárnu, mléčnou farmu, ovocný sad, včelaře nebo cokoliv dalšího. Jako odrazový můstek může posloužit adresář farmářů (adresarfarmaru.cz)

Učme se s jídlem pracovat 

Nemusíme znát všechno hned. Učme se s dětmi zpracovávat jídlo, skladovat ho, objevovat nové postupy a přístupy k vaření, nové potraviny a chutě. Dejme občas prostor programu, ve kterém se děti (a my s nimi) mohou pustit do zavařování, pečení, sušení, sbírání bylin. Pro někoho to může být úplně běžné, ale spousta dětí nemá jinou možnost, jak s podobnými činnostmi přijít do kontaktu. K tomu, abychom pochopili, že za zrodem jídla se skrývá čas a práce, je třeba se do zrodu zapojit. Několik tipů na jednoduché programy spojené s vařením v přírodě nabízí gejzír Vaříme v přírodě (bit.ly/skauting-varimevprirode).

Radujme se z jídla

Věnovat čas přípravě a jedení jídla není luxus. Naopak, je to pro náš spokojený život zásadní. Zejména pro mladší děti a jejich pohodu (i když si to nemusí samy uvědomovat) je pravidelný rituál jídla důležitý jako čas zklidnění a načerpání energie. Ale i dospělí, kteří jedí většinu jídel s ostatními, se údajně cítí celkově lépe než ti, kteří jedí sami (při jinak podobném životním stylu). Pohoda při jídle prospívá dobrému trávení i prožitku z jídla. Tak dobrou chuť!

Na první pohled se může zdát, že cesta za zdravějším oddílovým jídelníčkem bude komplikovaná a že to mnoho lidí neocení. Zároveň ale na sebe nemusíme tlačit, aby bylo všechno hned dokonalé, 100% bio a domácí. Můžeme se spíše jednotlivými drobnými krůčky posouvat k vědomějšímu přístupu k jídlu a jeho přípravě. V oddíle si navíc jídlo i jeho přípravu můžeme užít společně.

Další zdroje

  • Outdoorová kuchařka (Petra Pospěchová, 2016 Smart Press)
  • Jak nezemřít kuchařka (Michael Greger, 2018 NOXI)
  • Recepty z farmářského trhu I. a II. díl (Hanka Michopulu, 2011) 
  • Kuchyně šetrná k planetě (Karen Edwards, 2021, Lingea)

O autorech

V Plzni skautuje, v Praze studuje krajinářskou architektur