Téma: roveři

Péče o rovery – investice, která se vyplatí

Foto: Adam Hooper - Klok

Do patnácti let jezdí na výpravy, ale pak zmizí jako pára nad hrncem a teď se na středisku potýkáme s nedostatkem personálního zajištění… Zní to povědomě? Roveři a rangers na prahu dospělosti často své oddíly a střediska opouštějí – anebo je to možná tak, že jim jejich jednotky nedávají dostatečně atraktivní příležitosti a nechávají je z organizace odejít! Jak tedy na to, aby mladí dospělí Junák neopouštěli, ale naopak byli motivováni se na jeho chodu podílet?

Rovering přímo navazuje na skautský věk

Roveři a rangers jsou poslední výchovná kategorie završující skautský výchovný model, na jehož konci se z RaR stávají skautští dospělí. Zahrnuje všechny členy organizace ve věku 15–24 let bez ohledu na to, jaké další role v organizaci plní (např. členka oddílové rady, střediskový hospodář, táborová zdravotnice). Stejně jako u předchozích výchovných kategorií jsou výstupy roveringu definovány kompetencemi. Směřování roverské činnosti je tedy pevně dané – a tento výchovný aspekt nesmíme zanedbat, aby měli RaR příležitost úspěšně zakončit skautskou výchovu.

Ve Stanovách se dočteme, že posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí – jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. To je samozřejmostí při vedení světlušek, vlčat, skautů a skautek, a protože jsou RaR výchovnou skupinou navazující na ty předchozí, musíme jim nabídnout stejné množství péče a úsilí.

Rovering má dva výchovné cíle:

  1. Převzít odpovědnost samostatně pracovat na svém dalším rozvoji. V roveringu jde o přechod od výchovy k sebevýchově. Jedná se o několikaletý proces, během kterého RaR pokračují v osvojování kompetencí skautské výchovy a učí se brát odpovědnost za svůj celoživotní rozvoj.
  2. Přijmout tři skautské principy (povinnost vůči Bohu, ostatním a vůči sobě) jako základ celoživotního úsilí tvořit svět lepším.

Není to lehký úkol, a proto není žádoucí patnáctileté holky a kluky hodit do vody a očekávat, že se okamžitě „povedou sami“. Jak tedy na to, abychom jim nabídli maximum příležitostí úspěšně dokončit skautskou výchovu?

Mladší a starší roverský věk

Stejně jako ostatní výchovné kategorie se i rovering řídí skautskou výchovnou metodou. Vedle některých pilířů SVM, jako je osobní rozvoj nebo vztah k přírodě, je nezbytné neopomenout roli, kterou pro RaR hraje roverské společenství a podpora dospělých.

V první řadě je třeba si uvědomit, že není rover jako rover. Patnáctiletý je diametrálně odlišný od čtyřiadvacetiletého, a proto dělíme roverský věk na dvě kategorie. Mladší roverský věku odpovídá přibližně 15–19 letům a starší 20–24 letům. Osobní rozvoj je ale individuální, a proto je hranice mezi mladšími a staršími rovery pouze orientační.

Foto: Adam Hooper – Klok

Zatímco starší RaR už tuší, jak hledat cesty seberozvoje, mladší potřebují trochu podpory. Tu jim může zajistit tzv. roverský průvodce, což je mentor, který pomáhá s vytyčením individuálních cílů, předává zkušenosti, pomáhá nasměrovat v těžkých okamžicích, motivuje nebo upozorňuje, že je třeba si odpočinout. Jeho úkolem není rovera vést, ale provázet, tedy pomáhat, podporovat a nechávat mladší členy přebírat vlastní zodpovědnost. Nejčastěji se průvodci stávají starší RaR, dospělí členové oddílů nebo třeba vedoucí z kurzů, ale i střediskoví výchovní zpravodajové nebo roverští zpravodajové z okresu.

Nejlepší prostředí, ve kterém se RaR mohou stát skautskými dospělými, nabízejí kmeny nebo jiné typy roverských společenství (např. roverská družina v rámci oddílu nebo širší společenství tvořené single rovery napříč okresy). U RaR nefunguje družinový systém tak jako v mladších kategoriích, ale základní rámec tohoto bodu SVM – tvorba společenství, ve kterém se můžeme rozvíjet a ve kterém má každý svoji roli – by měl být budován a podporován i v roveringu.

Při zakládání nového roverského kmene je ideální najít někoho, kdo se ujme průvodcování a novým roverům pomůže najít cestu od výchovy k sebevýchově. Pokud ve vašem středisku už kdysi nějaký kmen fungoval, pamatujte, že žádná roverská skupina není identická jako ta předchozí a je třeba se dynamice nové skupiny přizpůsobit.

Model sebevýchovy

„Přechod od výchovy k sebevýchově“ zní docela abstraktně, každopádně s pochopením a uchopením nám pomáhají nástroje roverského programu – projekty a výzvy. Výzva je osobní zkouška, která RaR vede k poznání sama sebe, k překonání se a k dalšímu rozvoji. Projekt je skupinovou obdobou výzev. Umožňuje společně pracovat na větších úkolech a také vedle osobních dovedností rozvíjí i ty týmové.

Úkolem roverského průvodce je, aby RaR pomohl s výběrem správné výzvy nebo projektu tak, aby cíleně vedly k osvojení konkrétní kompetence. Průvodce může také pomoci s nezbytnou součástí správné práce s projekty a výzvami – závěrečnou reflexí. Bez zhodnocení provedení úkolu, toho, jak skupinu daná forma bavila a co všechno dokázala výzvou či projektem naplnit, je nástroj naplněn prakticky jen z poloviny.

Roveři a rangers jako pilíře organizace

Lidé v roverském věku jsou nepostradatelní pro fungování oddílů, středisek, vzdělávacích či zážitkových akcí a vedení mladších členů. Je proto žádoucí, aby při přechodu z dětství do dospělosti v Junáku zůstali a chtěli se podílet na jeho chodu. Chceme‑li, aby organizace zůstala pro mladé dospělé atraktivní, je třeba, aby jim měla i nadále co nabídnout a aby je těšilo být součástí skautského hnutí.

Pasujeme‑li roli rovera nebo ranger na pouhou pracovní sílu při vedení oddílu, střediska či nějaké akce, nemusíme vždy dosáhnout kýženého výsledku. Mladý člověk na prahu dospělosti hledá vlastní identitu a své místo ve světě, často se cítí ztracen a potřebuje pomoc s usměrněním svých kroků. Toto je třeba vzít v potaz a RaR ukázat, že jsme si toho vědomi a jsme tu pro ně. Že jim chceme v hledání vlastní cesty a přechodu k dospělosti pomoct a že je čeká lákavý a rozvojový program, ne jen nucené brigády na klubovně a vedení oddílů. Tento program mohou RaR vyzkoušet například právě skrze zmiňované výzvy nebo projekty. Neříkáme, že z člověka tyto nástroje vychovají budoucí vedoucí oddílu. Mohou mu ale ukázat, jaké role se ve skautské činnosti objevují a pomoct hledat ty, které mu sedí nejvíc. Může to znít paradoxně, ale pokud dává středisko na výchovu svých RaR důraz a podporuje roverskou činnost, může v konečném důsledku dostat víc aktivních činovníků, než kdyby činilo opačně.

A jaké rozvojové programy zvolit? Jde o klasickou práci s cíli, co chceme udělat a v čem se chceme rozvíjet. Ukažme si to skrze roverský nástroj projekt: Založili jsme novou roverskou družinu mladších RaR a chceme vyrazit na první letní výpravu a ve skupině se lépe poznat. Máme cíl projektu i cíl našeho rozvoje.

Je důležité vědomě pracovat s tím, co všechno, kromě samotné zrealizované výpravy, danou činností v rámci projektu získáme. U projektu si rozdáváme různé role: jeden zajistí spaní a zásobování po cestě, druhý vymyslí dopravu na místo, třetí naplánuje a představí trasu, poslední to celé koordinuje.

Než vymýšlet nové formy rozvojových programů, zkuste se nejprve zamyslet, zdali to, co s RaR děláte již nyní, nejsou ideální nástroje pro jejich rozvoj. Možná jim jen chybí nějaká část nebo správné využití nástrojů (rozdělení týmových rolí, fáze reflexe, roverský průvodce) k rozvoji daného rovera či rangers.

Držíme vám pěsti a věříme, že se u vás RaR budou mít jako v peřince!

Kde čerpat inspiraci pro práci s roverskou kategorií?

  • Roveři nad zlato aneb Jak podpořit rovery, abychom měli činovníky. Program na klíč, který připravil Roverský odbor s Odborem pro personalistiku (bit.ly/nad‑zlato).
  • Roverská metodika. Odpovídá na to, kdo jsou roveři, jak s nimi pracovat, jaké pro ně máme výchovné nástroje, jak založit kmen… A na mnoho dalšího! (Metodika a další dvě publikace k nalezení na Roverském rozcestníku)
  • Rovering v 15 bodech. Krátký výtah klíčových věcí z roverské metodiky, který dá základní a rychlý přehled o tematice všem důležitým hráčům na roverském poli.
  • První (k)roky roverského kmene. Tipy a triky jak založit roverský kmen i inspirace na činnost pro již zaběhnutá roverská společenství.
  • Roverská Wikipedie. Klade si za cíl shromáždit a rozšiřovat metodiku a know‑how roverské výchovné kategorie. K rozšíření můžeš přispět i ty.
  • Kompetence. Jejich projevy pro roverský věk jsou k nalezení na bit.ly/RS‑projevy.
  • Rytmus roverského roku (Jan Pfeiffer). Kniha spojuje konkrétní roverskou činnost s úvahami nad deseti body skautského zákona. ×

O autorech

Spoluvede Roverský odbor, ve kterém se stará o komunikaci