Kdyby se touto prostou Kiplingovou větou řídil každý, dějiny by byly napsány úplně jinak a jinak by se žilo i nyní. Dagmar Lieblová sice skautkou nebyla, ale její příběh v našem seriálu má pevné místo. Ukazuje, jak daleko může zajít lidská nesnášenlivost, zloba, nenávist. Pojďme bojovat proti xenofobii, rasismu a antisemitismu. Proti prvkům, které v kultivované, demokraticky řízené zemi, nemají své místo.
Program navazuje na příběh Dagmar Lieblové, který si můžete přečíst zde.
| Cíle | – účastník ví, co kamarádství obnáší/co vyžaduje/ jak jej rozvíjet, udržet, ale i ukončit – – u účastníka je rozvíjeny hodnoty jako věrné a oddané přátelství, statečnost, hrdinství |
| Účastníci | Skautky a skauti |
| Délka | 1 h v klubovně; 1 h mimo klubovnu, 0,5 h reflexe |
| Pomůcky | Foťák |
Úvodem
Následující program se zaměřuje na rozvíjení hodnot (vzájemná rovnocennost, úcta, respekt) prostřednictvím tématu holocaustu, o kterém družiny zjistí podrobnější informace ve svém okolí a následně je odprezentují. Skládá se ze tří částí: motivační, pátrací a reflektivní. Hlavní programová fáze se odehrává v kolektivu družin (může se tedy opakovat), první a poslední fázi lze realizovat společně, např. v rámci oddílovek. Je při ní zapotřebí spolupráce rádců s vůdcem oddílu či jiným činovníkem, který program připravuje a garantuje.
Silný příběh jako motivace
Přečtěte dětem příběh o paní Lieblové nebo jim pusťte rozhlasovou nahrávku. Poté se zeptejte, zdali příběhu porozuměly, co jim z vyprávění utkvělo, jaké momenty jimi nejvíce hýbaly. Pokuste se i s dětmi vcítit do Dagmar Lieblové a společně vyvodit to, jak ona sama musela vnímat válečné období. A jak by tuto dobu vnímaly samotné děti? Srovnejte ji se současností – použivejte co nejkonkrétnější příklady, aby děti měly jasnou představu a mohly se tak do situace lépe vcítit (např. co mohou dělat dnes a co by mohly dělat např. jako Židé během války). Následně rozveďte téma z hlediska znalostí. Krátce povyprávějte, co se s Židy a Romy před válkou a během ní dělo, proč se to dělo a jak. Jako užitečný zdroj těchto informací využijte např. web → holocaust.cz.
Družiny pátrají a bádají
Vyhlaste družinám pátrací akci ve vaší či blízké obci a v rámci družinových podniků je pošlete do knihovny, synagogy, židovského hřbitova, muzea, k informačním panelům, k památníkům, k místním pamětníkům nebo odborníkům, aby získaly informace a poskládaly tak příběh o místních obětech, lokalitách či budovách, které jsou s holocaustem spojeny. Práce s regionálními (místními) historickými motivy lépe umožňuje porozumět daným tématům. Ve velkých městech mohou děti narazit např. na „kameny zmizelých“ (→ bit.ly/kamenZ), v Brně lze navštívit muzeum romské kultury (→ rommuz.cz), v jiných městech sběrné a koncentrační tábory (Terezín, Svatobořice,…).
Provedení je variabilní, můžete každou družinu poslat na jiné místo v jiný den (během družinovek), nebo všechny naráz v rámci družinové výpravy. Pokud skautujete na vesnici, kde nelze využít tohoto tématu, vypravte se společně do většího města. Družiny pak následně odprezentují např. kolik obyvatel z okolí bylo deportováno do vyhlazovacích táborů, kolik z nich přežilo a kde po válce skončili, jak se rodiny jmenovaly, kde před válkou žily a čím se živily. Družiny mohou promítnout fotky památníků a pamětních cedulí, případně míst, kde se konaly hromadné odsuny či ukázat okopírované protižidovské a protiromské vyhlášky nebo novinové články podněcující nesnášenlivost. Možností je spousta a každé místo může nabídnout něco jiného, proto je důležité, aby se garant programu zorientoval v možnostech a družinám tak poradil/určil směr. Na tento prostředek se dívejte i z hlediska mediální gramotnosti – vyhledávání a interpretace informací. Nezapomeňte například na to, že každá informace má svůj zdroj.
Reflektujeme aneb z minulosti do přítomnosti
Ačkoliv se může zdát, že stěžejní je v programu samotné bádání, rozhodně bychom neměli vynechat následnou společnou reflexi, neboť teprve v ní leží hlubší porozumnění tématu a jeho vstřebávání.
Společně si vyslechněte, co družiny zjistily, o jakých osudech lidí se dozvěděly a jakým způsobem. Následně uzavřete příběh holocaustu. Poté položte dětem otázku: bylo na těchto příbězích něco špatně? Co konkrétně? Připomeňte dětem motto článku z Knihy džunglí a nechejte je vysvětlit, co znamená. Jaká jiná máme náboženství kromě židovského a které další národnosti a etnika kromě Romů existují? Co se píše hned na začátku v Listině základních práv a svobod? Poté přejděte do přítomnosti, položte dětem otázku, zdali se s projevy nenávisti k ostatním někde setkaly a kde to konkrétně bylo. Zkuste s dětmi přijít na to, co se s tím dá dělat. Aktuálnost problému můžete ilustrovat nedávnými událostmi → bit.ly/v-pittsbughu nebo → bit.ly/prvnaci. Neveselé téma ovšem uzavřete optimisticky. To, co děti vypátraly, byla historie, a pokud budou mít oči otevřené, budou se v této problematice důsledně angažovat, budou zastávat postoj lásky a úcty k druhým, tak se historie opakovat nemusí.
