Řekněme si to na rovinu. Také bych ráda s oddílem vylezla na prudkou skálu, sjela divokou řeku, hrála celonoční hru v kopřivách, potápěla se nebo jela na zahraniční expedici do vysokých hor. Jenže já vedu smečku pětadvaceti vlčat. A ta potřebují program, který je bude rozvíjet v návaznosti na potřeby jejich věku a nebude je lákat zážitky, které si mají užívat až později, například s roverským kmenem nebo jinými přáteli. Nasazení nevhodného programu pro nás totiž může mít až fatální následky.
Proč se stáváme zloději?
Právě využívání aktivit původně vhodných pro starší věkovou kategorii nazýváme vykrádání programu. Nese s sebou spoustu negativních následků. Vedoucí výběrem aktivit způsobí, že děti mohou ztratit nadšení a motivaci, což může vést až k jejich odchodu z oddílu. Tomuto fenoménu, kvůli kterému děti často opouštějí oddíl, říkáme vyskautování.
Důvodů pro vykrádání může být hned několik. Aktivity pro vlčata a světlušky někdy chystají vedoucí, kteří nevnímají rozdíl mezi skautským a vlčáckým věkem, a proto připravují stále stejný program bez ohledu na věk účastníků. V jiných případech chce vedoucí svěřeným dětem nabídnout stejně dobrodružné a skvělé aktivity, které zažil on ve svém skautském mládí. Jindy rádce či vedoucí zařazuje program pro starší, jelikož chce se svými vlčaty či světluškami zažívat aktivity a situace, na které mu už v jeho volném čase nezbývá mnoho prostoru. Někdy dochází k vykrádání programu bez hlubšího zamyšlení a se snahou nabídnout atraktivní či extrémní zážitky, na které budeme vzpomínat celý život. V některých případech vnímají vedoucí náročnost programu jako ukazatel kvalitního oddílu a jsou pro ně vizitkou či reklamou na oddíl.
Tyto příklady vzniku vykrádání podle mě plynou z nevědomosti a bez úmyslu připravovat program nesprávným způsobem. Vedoucí totiž často v danou chvíli jednají podle svého nejlepšího vědomí a chtějí dětem nabídnout to nejlepší, co umí nebo mohou.
Mezi nejčastější typy vykrádání skautského programu patří nejrůznější adrenalinové aktivity, například ty, které byly zmíněny už v úvodu. Další možností je hraní náročných psychologických, strategických či propracovaných her, i když v upravené verzi. Vykrádat můžeme také vyžadováním obsáhlých znalostí a vědomostí, vystavováním dětí náročným podmínkám, tím, že putujeme přírodou déle než víkend, nebo děti necháme, aby se postaraly samy o sebe bez naší větší pomoci či dohledu.
Jaký trest nám hrozí?
Děti, kterým nabízíme neúměrně náročný program, mohou v budoucnu ztratit chuť v oddíle setrvat. Připravené hry, i ty náročnější, už znají a žádnou perličkou v programu je zkrátka neohromíme. Mnohé už zažily, často i několikrát, na schůzkách či výpravách se nudí. Program je nijak nerozvíjí a neposouvá. Mohou tedy začít nachystané aktivity bojkotovat a také přemýšlet o tom, že přestanou chodit na schůzky či že oddíl opustí. Pokud v oddíle zůstanou, je to často kvůli kamarádům, příjemné atmosféře nebo třeba rodičům.
Pokud se problém neprojeví ve vlčáckém nebo světluškovském věku, napáchá naše dřívější jednání pravděpodobně škody ve skautských družinách. Motivace dětí může ještě více opadnout. Původní nadšení, že ve skautském věku přijde konečně to kýžené dobrodružství, vystřídá zklamání, jelikož v družinách zažívají děti stejné aktivity jako dříve ve smečkách či rojích.
Vyskautování hrozí velmi často u vlčat a světlušek – tyto děti do oddílu nastoupily ve velmi nízkém věku, možná v předškolním, a absolvují s námi program už několik let. U těchto dětí můžeme také my snadno sklouznout k nabízení programu, který je pro ně přehnaně náročný, jen abychom je v oddíle udrželi. Právě vlčatům a světluškám, které jsou v našem oddílu od předškolního věku, bychom měli co nejdéle nabízet program a aktivity vhodné pro benjamínky.
Kladením přehnaných nároků nebo nabízením atraktivních programů vhodných pro starší, jsme s vlčaty a světluškami zavítali do dospělého světa. Při přípravě programu je dobré se opírat o takové aktivity, které děti rozvíjejí a zároveň si díky nim stále mohou hrát a objevovat svět okolo sebe dětskýma očima.
Jak zabránit krádeži?
Sama vím, jak náročné je neustále vymýšlet program pro vlčata a světlušky a zároveň myslet na jejich věk a schopnosti. Základem prevence proti vykrádání je dobré pochopení a respektování této věkové kategorie. Podle mě je důležité si neustále uvědomovat, jaké znalosti a dovednosti mají děti na prvním stupni základní školy. A podle toho vybírat vhodný program a aktivity.
Pomůže například vyjasnit si, co by vlčata a světlušky měly ve smečkách a rojích zažít a které zážitky by si měly z této doby odnášet. Určete si s ostatními vedoucími, které programy jsou vhodné pro děti na prvním stupni a přiměřeně je rozvíjejí. Také se zamyslete nad aktivitami, které mají děti zažít až ve skautském věku. Společná diskuze a vyjasnění může velmi pomoci s odstraněním náročných či nevhodných programů. V rámci diskuze si také můžete odstupňovat úroveň programů pro jednotlivé věkové kategorie. Probrat můžete také náplň schůzek, výprav, táborů a jejich délku. Je dobré neustále myslet na to, že děti by měly vnímat, že v další kategorii je čekají náročnější nebo jiné úkoly.
Pokud si stále nejste jisti, zda nevykrádáte skautský program, čerpejte náměty aktivit v dostupných materiálech. Dobře poslouží stezka, vlčky či světýlka nebo pravidla pro ZVaS. Udržet střízlivý směr pomůže také časopis Světýlko nebo metodiky vydané pro tento věk.
| Než tedy zapojíte určitou aktivitu či program, vždy je podrobte krátké reflexi: |
| Je tento program vhodný pro vaši věkovou kategorii? |
| Je to aktivita, kterou mají děti absolvovat nyní? |
| Mají na ni dostatečně vyvinuté schopnosti a dovednosti? |
Obecně je žádoucí zapojovat běžné dětské aktivity a ty drsňácké přenechat skautům a skautkám. Tímto přístupem možná našim dětem předáme nejvíc. Ze své skautské praxe vím, že děti je možné nadchnout a také formovat úplnými základy. Než sjíždět divokou řeku, běžte k rybníku a pozorujte ryby či se naučte házet žabky. Místo zahraniční expedice si postavte přístřešek kousek od vaší klubovny a upečte hady na ohni. Zapomeňte na celonoční bojovky a uspořádejte spontánní bitvu v bahně, se suchým listím nebo ve sněhu.
Existují ale takové aktivity, které jsou vhodné pro děti každého věku. Oporu v jejich zavádění najdete především ve skautské výchovné metodě, která je platná pro všechny věkové kategorie. Jedná se například o práci na táboře, o které jsme psali v minulém čísle. Také pobyt v přírodě, spaní pod širákem či ve stanu, spolupráce v družinách, postupné zlepšování sebe sama, vaření na ohni či zmoknutí – to vše pro nás má určité kouzlo v pěti i v padesáti.
📖
Stezka a symbolický rámec vlčat a světlušek (Ondřej Kupka a kolektiv autorů, Junák, 2015) – metodika pro práci s vlčaty a světluškami
Nevykradeš! (Jana Vytásková – Ferda, časopis Skauting, listopad 2015) – článek o vykrádání programu a vyskautování
