Jste z těch, kterým se zamlouvá vize skautských akcí, které se budou pořádat v duchu šetrného přístupu k přírodě, ale nemáte tušení, jak se k ní přiblížit? Zajímáte se o udržitelnost, ale máte pocit, že by vaše představy lidé kolem vás nepřijali s nadšením? Chybí vám inspirace nebo jste už začali, ale nevíte, jak dál? V tom případě bych vám ráda představila nově vzniklou příručku PUSA pro svět: Příručka udržitelných skautských akcí, která by vám mohla na vaší cestě pomoct.
Co v příručce najdete
Příručka udržitelných skautských akcí vznikla v dílně odboru Skauti na Zemi a je členěná do dvou hlavních částí. V první autorky rozebírají, jak o tématu udržitelnosti a jeho aplikování komunikovat mezi sebou v týmu vedoucích / organizátorů, s účastníky, a nakonec i partnery
akce / externisty. Tato část je důležitá, především pokud potřebujete získat trochu motivace a sebejistoty k předložení svých nápadů ostatním členům týmu. Také vám to trochu pomůže uvědomit si, že je fajn popovídat si o některých věcech s účastníky už před danou akcí. Například je upozornit, že se chystáte sestavit vegetariánské menu. Mě osobně přečtení těchto několika prvních stran snad konečně donutí navrhnout u nás v oddíle, abychom před táborem některá opatření vedoucí k šetrnosti zavedli. Zbývá už jen sebrat nějakou sílu k tomuto velkému kroku a vrhnout se do toho.
V druhé polovině příručky najdeme pět kategorií – místo konání, jídlo, drogerie a osobní hygiena, materiální zajištění, ceny a upomínkové předměty. Jde o prakticky zaměřené kapitoly plné nápaditých rad a infoboxů, které vám mimo jiné objasní fakta např. o ekologickém zemědělství, dopadech různých aktivit, certifikacích atd. Kromě infoboxů najdete v každé kapitole i několik citací, ve kterých vedoucí oddílů anebo organizátoři větších akcí sdílí své zkušenosti z praxe. V příručce také můžeme najít velké množství odkazů na zdroje s dalšími informacemi a inspirací. Lze ji tedy i použít jako jakýsi rozcestník, který nám ukáže, kde všude můžeme hledat, pokud se o daném tématu chceme dozvědět víc.
Místo konání
Pro mě osobně poněkud pokročilejší kategorie. Pro vás ale nemusí být! Zde totiž velmi záleží na tom, jaké máte v regionu, kde chcete pořádat akci, možnosti výběru. Kromě samotného místa je zde zahrnutá i doprava a nakládání s odpady. Zejména nakládání s odpady vnímám já osobně jako docela velkou slabinu spousty akcí. Často totiž vídám, že je sice snaha ze strany organizátorů dodat koše na tříděný odpad, bohužel ale ztroskotá na špatné logistice při následném vyvážení odpadů do popelnic. To je v případě tříděného odpadu sice škoda, více mě to ale mrzí u kompostovatelných jednorázových obalů. Už několikrát jsem zažila, že je nebylo možné vyhodit jinam než do směsného odpadu, což je pro životní prostředí potenciálně horší, než kdyby se využily jednorázové plastové obaly. Nejlepší variantou je však co nejvíc vzniku jakéhokoliv odpadu předcházet. Asi nejdůležitějším sdělením této
kapitoly je potřeba dobře plánovat a zvážit, jaké možnosti ve vztahu k udržitelnosti otevírají různé typy akcí. Pro skautskou konferenci může dávat smysl vybrat budovu s šetrným provozem. Naopak nejodpovědnější cestou pro víkendovku vzdělávacího kurzu mohou být prosté podmínky odlehlého srubu s minimem vybavení.
Jídlo
Veškeré plánování kolem jídla může být docela složité a možná vám chvilku bude trvat, než se ponoříte do všech jeho souvislostí a přijdete na to, co vám funguje. Nenechte se ale určitě odradit, pokud se vám například nějaká surovina zkazí, protože jste nevěděli, jak ji správně skladovat. Příště si už budete jistější a nestane se to. Nezoufejte ani když si v dobré víře dáte práci s přípravou pestrého a plnohodnotného veganského jídelníčku, ale účastníci to neocení, ba naopak. I na to může dojít. Vždy je třeba respektovat a brát v rozumné míře ohled na individuální potřeby jednotlivců a začít s přechodem na udržitelnější jídelníček postupně. Kompromisem by mohla být převážně vegetariánská strava, kdy k některým jídlům dodatečně přidáte maso pro ty, kteří ho budou vyžadovat, a jiné zpestření pro ostatní, aby nepřišli zkrátka. Do tortill tak můžete nakrájet šunku pro masožravce a třeba sýr pro vegetariány. Spotřebu masa díky tomu snížíte, zároveň snad nikdo nebude vyloženě nespokojený. Dobré je se také zeptat předem účastníků na jejich preference a podle toho vyhodnotit situaci a zvážit své možnosti.
Drogerie a osobní hygiena
Sem můžeme zařadit používání šetrnějších přírodních mycích a čisticích prostředků. Úplně nejlepší je kombinace 4 věcí, které není až takový problém sehnat bezobalově nebo ve větších baleních. Mám na mysli jedlou sodu (na odstranění pachů a čištění všeho možného od trouby přes připálené nádobí až po vany a sprchy), ocet (jako dezinfekční prostředek), kyselinu citronovou (na vodní kámen, jako leštidlo do myčky nebo místo aviváže) a popř. puer (na praní bílého prádla, čištění WC a odtoků umyvadel nebo sprch). Zamysleme se proto nad tím, jestli potřebujeme kupovat různé drahé vlhčené ubrousky na omývání povrchů, nebo jestli si náhodou nevystačíme třeba s octem. Šetrnější drogerie ani nemusí být finančně náročnější. Při úklidu a hygieně si totiž vystačíte opravdu jen s několika základními surovinami, jak jsem se už zmínila výše. Další možnou variantou je koupit šetrný univerzální čistič. Myslete i na jar na nádobí. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že u těch šetrnějších vám poděkuje i vaše pokožka na rukou.
Dále upřednostňujte používání různých látkových hader, které máte doma, před nakupováním rolí kuchyňských utěrek, pokud je to možné. Poslední věc, kterou bych zde vypíchla, je plýtvání vodou. K tomu by mohly alespoň trochu dopomoct motivační cedulky či statistické údaje o spotřebě vody vhodně umístěné v umývárnách a u místa, kde se myje nádobí. Já sama se musím až zastydět, že jsem nad plýtváním vodou nikdy moc nepřemýšlela. Pak jsem ale viděla u kamarádky na bytě cedulku s nápisem: „Neplýtvej vodu, bez ní neuděláš kávu.“ Doteď si na ni občas vzpomenu a alespoň trochu vody díky tomu ušetřím. I takové drobnosti mohou pomoct.
Materiální zajištění
Zde je snad skoro nejdůležitější nezapomínat na zásadu „využij, co už máš“. Obecně při přemýšlení o materiálu je dobré mít na paměti bezodpadovou pyramidu. Proto se nebojme si něco půjčit, sami vyrobit nebo opravit a před každým nákupem se zamysleme, zda je pořízení dané věci opravdu nezbytné. Dále je dobré mít přehled o materiálu, který už máte, a udržovat ho v dobrém stavu. Většina těchto zásad vám může pomoci ušetřit peníze, které pak můžete investovat do kvalitního materiálu, jehož zakoupení je nezbytné. Pro více konkrétních tipů vás odkazuji na tuto kapitolu v příručce, mně například konečně objasnila, co je to FSC (Forest Stewardship Council) certifikace a proč není v poslední době až tolik důvěryhodná.
Ceny a upomínkové předměty
Určitě budete souhlasit, že ceny a odměny jsou tématem
samy o sobě, aniž bychom k nim museli přidávat aspekt udržitelnosti. Na druhou stranu pokud se při jejich výběru budeme snažit chovat šetrněji k planetě, můžeme si tím vlastně i práci s jejich nakupováním a vymýšlením trochu usnadnit. Je možné například zkusit snížit množství cen a upomínkových předmětů a/nebo upozadit jejich materiální rozměr. Užitečné může být komunikovat se samotnými účastníky, vysvětlit jim náš postoj a zeptat se jich, co by se jim samotným hodilo. V našem oddíle občas některé odměny řešíme tak, že necháme děti vybírat z věcí, které doma vytřídili vedoucí (samozřejmě se musí jednat o zachovalé a stále hezké předměty.) Další skvělou variantou je darování zážitku nebo praktických věcí, které účastníci spotřebují – např. přírodního mýdla nebo vhodně zvolené potraviny (např. sušených křížal, fairtrade čokolády nebo čaje). Nezapomínejte také, že některé předměty jako plecháček nebo termohrnek sice vypadají jako praktický dárek, pokud je ale dáte skupině, která tyto věci už doma pravděpodobně má, mine se dobrá myšlenka účinkem.
Krůček po krůčku
Tím jsme si shrnuli všechny kategorie a teď se vrátím k tomu, co na začátku příručky samy autorky doporučují. Zmiňují, že je vhodnější začít pozvolna a vybrat si, co je vám nejbližší. Až si pak budete trochu jistí, např. jak neplýtvat během akce jídlem, můžete začít řešit třeba to, že by se vám líbilo nakupovat více lokální suroviny. Určitě je hodnotnější volit na začátku ty nejjednodušší věci, které vás organizačně úplně nezatíží, zároveň ale budou mít poměrně velký efekt. Já bych třeba zvolila snížení masa v jídelníčku nebo nákup ekologických čistících prostředků a mýdla, obzvlášť na výpravy pod stan a tábory. Schválně, zkuste se teď na chvilku zamyslet, co byste si pro začátek vybrali vy. A myslete i na to, co je pro vás zajímavé – co by vás bavilo řešit?
Samozřejmě, že ne všechna opatření lze lehce aplikovat na kterýkoli typ akce. Na táboře, kde máte sto dětí, se vám asi nebude chtít ráno vypravit nákupní četu cyklistů a jet do obchodu na kole, abyste snížili svojí uhlíkovou stopu. Zároveň to neznamená, že pokud máte tábor, kde je dětí šest, měli byste automaticky dělat všechno proto, abyste nejezdili nakupovat autem. Není nutné snažit se dělat všechno hned na 100 %. Pokud budete postupovat při tvorbě udržitelnější akce pozvolna a zařazovat jednotlivé kroky rozvážně, určitě tím můžete mnohé změnit. Také nezapomínejte na to, že vaše snaha může mít vliv na účastníky akce nebo ostatní členy organizačního týmu. I to je důvod k radosti z dobře odvedené práce.
Pár slov na závěr
V posledních řádcích bych chtěla apelovat i na ty, kteří si možná po přečtení prvního odstavce poklepali na čelo a řekli si, proč zase někdo tu udržitelnost vytahuje. Starost o prostředí, v němž žijeme, by dle mého názoru měla být něčím naprosto přirozeným. Zejména pro nás, kteří se snažíme svojí troškou přispět k vedení dětí k nějakým ušlechtilým ideálům a tvoření lepší společnosti, ve které se k sobě lidé budou chovat hezky, navzájem si pomáhat a nebudou se snažit „urvat si co nejvíc pro sebe“. Pokud vám tedy snahy vedoucí ke zvýšení udržitelnosti skautských akcí nejsou na první pohled až tolik sympatické, zamyslete se alespoň nad jednotlivostmi, se kterými souhlasíte. Možná zjistíte, že třeba v žádném případě nehodláte logisticky řešit, aby měl každý svoji krabičku na jídlo a lahev, do kterých jim dáte svačinu a pití. Na druhou stranu vám dává smysl nekupovat dětem tisíc drobných odměn a místo toho pořídit každému jednu dražší věc, kterou opravdu využijí.
Dělejte jednoduše to, co vám osobně přijde smysluplné a je pro vás reálně proveditelné. Sdílejte své myšlenky, nápady a vychytávky s členy z jiných oddílů a středisek a vyslechněte si ty jejich. Můžete pro to využít například facebookovou skupinu Udržitelné skautské akce, která vznikla přímo pro tento účel. Pro tvorbu programu bych vás pak ještě odkázala na některé z metodických příruček Skautů na Zemi. Určitě v nich najdete spoustu inspirace, jak s dětmi mluvit o tématech týkajících se např. dětské práce, fast fashion nebo ničení životního prostředí. Věřím, že se toho vzájemně můžeme hodně naučit a přispět svojí troškou k tomu, abychom žili na zdravější a k životu přívětivější planetě.
