Letos v srpnu jsem byla jako účastnice na desetidenním kurzu Prázdninové školy Lipnice se jménem Prométheův oheň, kurzu o pravidlech a autoritách pro dospělé muže a ženy. Jedním z programů byl Mojžíš 2.0, kde jsme dohromady, jako účastnická skupina, tvořili „nové desatero“. Evropská kultura je na křesťanském desateru založena, ale možná bychom jej dnes vymysleli jinak. Základ je to zajisté dobrý, ale naše společnost se vyvinula a máme jiné potřeby. Ráda bych proto s vámi toto Desatero pro lepší svět, jak jsme svůj výtvor nazvali, sdílela:
- Otevřeně komunikuj
- říkej věci upřímně
- sdílej včas své pocity i potřeby
- přicházej s čistými úmysly
- Respektuj sebe i druhé a buď laskavý
- nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj
- naslouchej potřebám druhých
- odpouštěj
- Pečuj o své tělesné i duševní zdraví
- usiluj o rovnováhu těla i duše
- měj v úctě, co tě přesahuje
- aktivně se rozvíjej
- Žij v pravdě
- buď pravdomluvný
- usiluj o pravdu
- hledej pravdu
- Nepáchej násilí
- cti lidský život a netýrej ostatní živé bytosti
- neubližuj činem ani slovem
- Pečuj o své okolí
- pečuj o společenství a komunitu
- buduj vztahy, cti rodinu a předky
- pečuj o kulturní a sociální dědictví i cenné výtvory lidské
- ochraňuj přírodu
- Respektuj, co náleží druhému
- Buď prospěšný
- ochraňuj potřebné
- spolupracuj
- pomáhej druhým, společnosti a přírodě
- Otvírej se jinému i novému
- neodsuzuj, ale poznávej
- Měj zodpovědnost za sebe i své činy
- jednej podle svého nejlepšího svědomí
- chovej se zodpovědně k druhým, svému okolí i planetě
Pro nás, skautky a skauty, může být v lecčem chování uvedené v destaru přirozené, neboť vychází ze třech skautských principů. Je to tak opravdu? Naplňujeme tři principy v našem běžném fungování, žití a bytí?
Často se myslím stává, že dokážeme naplňovat povinnost k Bohu / Nejvyšší Pravdě a Lásce – ctíme přátelství, upřímnost, spravedlnost, svobodu a další hodnoty, které nás přesahují. Aktivně také plníme povinnost k druhým – zapojujeme se do vedení oddílu a snažíme se být nejlepšími vzory pro holky a kluky v nich, tvoříme pro ně smysluplný program a jsme jim nablízku, když to potřebují. Angažujeme se v rámci komunity, pečujeme o prostředí kolem sebe i o vztahy s druhými. Jenže pak nám často nezbývá dostatek energie na třetí princip – povinnost k sobě. Bez plnění této povinnosti ale nemůžeme dlouhodobě dobře plnit ani ty zbylé dvě. I v tom, jak se o sebe starat a být k sobě laskaví, můžeme, a snad i máme být vzorem dětem a mladým lidem, které provázíme. Protože nenajdou-li k sobě cestu v dospívání, budou ji o to hůř hledat v dospělosti. Sama tu zkušenost mám a stále nemám vyhráno. Myslím, že mnoho duševních onemocnění vzniká kvůli nedobrému vztahu k sobě samému. Že se neznáme a nepřijímáme takoví, jací jsme. Zdá se, že stačí málo, ale vím, že není lehké najít v sobě takové pocity a pustit je do svého srdce.
Mít se ráda.
Své tělo i duši.
Mít v sobě oporu.
Mít sama k sobě úctu.
Znát své silné stránky.
Dokázat se každý den ocenit za to,
co se mi povedlo.
Vstupujeme do nového skautského roku a já vám přeji, ať v něm nacházíte cestu, která bude laskavá k vám i druhým.
