Téma: venku

Žížaly do každé klubovny

Proč a jak si založit v klubovně kompost
Autor: Anna Šolcová

Třídění základních materiálů už pro mnohé není novinkou, ale samozřejmostí. Ale co organické zbytky, které tvoří až 40 % směsného odpadu? Ty často zcela zbytečně končí na skládce či ve spalovně. Přitom je velmi jednoduše můžeme přeměnit na kvalitní hnojivo pomocí kompostování a vrátit je vyčerpané půdě. Pozor, budeme se bavit výhradně o organických zbytcích rostlinného původu – o slupkách a odřezcích od ovoce a zeleniny, nikoli o mase, sýru nebo o zbytcích průmyslově vyráběných potravin.

Proč má smysl třídit organické zbytky a kompostovat je

Kompostování je výhodné jak pro nás samotné, tak pro společnost a životní prostředí. Tlející zbytky se podílejí na vzniku skleníkových plynů a nebezpečných výluhů. Kvůli bioodpadu je ve spalovnách zapálení odpadu složitější, což způsobuje plýtvání energií. Pokud začnete třídit organické zbytky, nebude se vám špinit odpadkový koš, bude méně zapáchat, a vy ho tak budete moci vynášet méně často. Organické zbytky lze přeměnit na kvalitní hnojivo – kompost. Když hnojíme kompostem, vracíme do půdy zpět, co jí patří. Tak pomáháme půdě, která je vyčerpaná a ztrácí sílu zadržovat vodu a stále plodit: bráníme tak její degradaci, která je v současnosti vážným problémem. Kompostování je přirozené a využívali jej už prastaré národy. 

Jak si založit kompost v klubovně?

Na trhu v dnešní době najdeme několik typů kompostérů, které se mezi sebou liší mimo jiné i využitelností v různých prostředích. Kompostér si ovšem jednoduše můžeme vyrobit i svépomocí, což je o poznání větší zábava, u které se i můžeme něco přiučit. 

Pokud máte klubovnu se zahradou, je nejlepší vyrobit si vícekomorový kompostér alespoň o dvou nebo třech komorách. Vícekomorové kompostéry mají tu výhodu, že vám jasně dají najevo (tím, že je komora naplněna a hned vedle čeká prázdná komora), když je čas kompost přeházet. Přeházení kompostu je klíčové pro mikroorganismy, které v něm žijí – dodá jim kyslík. Kompostér si můžete vyrobit např. z palet nebo ze starých trámů, dveří, upcycling (přeměna starých a nepotřebných produktů na nové, užitečnější) je zde vítán. Spoustu inspirace ohledně toho, jaký design kompostéru zvolit, najdete na internetu, zkuste pátrat i na zahraničních webech a v obrázcích, které vyhledávač zobrazí po zadání hesla „DIY compost“. Kompost nevyžaduje denní péči, zvládne i nepravidelný provoz vaší klubovny. Je dobré zvolit správce kompostu, osobu, která bude mít kompost na starosti a hlídat, že se dodržují základní principy kompostování.

Pokud vaše klubovna nemá zahradu, můžete se pustit do kompostování pomocí žížal, tzv. vermikompostování. Vermikompostér si můžete jednoduše vyrobit ze 2–3 nádob s víkem, které se do sebe dají zaklesnout a postavit na sebe. Použít můžete např. 10litrové kbelíky od kečupu nebo mléka. Podrobné návody najdete na internetu (např. na bit.ly/2RKu8iF). Vermikompostér si ale můžete i koupit už hotový. Žížaly pak lze získat výměnou za něco dobrého na zub od chovatele, kterého najdete např. v žížalí online mapě mapko.cz. Pokud vás k vermikompostování napadají ještě nějaké další otázky, podívejte se na web sdružení Kokoza: bit.ly/2Eag9yt. 

Ty oddíly, které nemají prostor pro kompostér ani na zahradě, ani v klubovně, mohou využít veřejné komunitní kompostéry, pokud takové ve svém okolí mají. Další možností je zjistit, jestli obec zajišťuje svoz hnědé popelnice na bioodpad, případně se podívat, zda se poblíž nenachází volně stojící kontejner hnědé barvy, kam každý může bioodpad odložit. Pokud vám tato služba ve vaší obci chybí, neváhejte se obrátit na odbor životního prostředí.

Jak třídit BIO na táborech a výpravách

Nejvíce odpadu často vzniká právě při výjezdech na nejrůznější výpravy nebo tábory. Tam nakládání s odpadem vždy záleží na možnostech, ale kdo se více pídí, lépe potom třídí. Ačkoliv větším problémem jsou plastové odpady, kterým je nejlepší zcela předcházet, můžeme při táboření myslet i na bioodpad. Na táboře je nejjednodušší organické zbytky shromažďovat na jedno místo do sběrné nádoby a tento materiál na konci každého dne zakopat někde dál od tábořiště tak, aby nelákal hlodavce. V praxi se na většině skautských táborů využívá odpadová jáma, do které se zbytky jídla umísťují a průběžně zasypávají. V tomto případě se nejedná o kompostování, není zde přístup kyslíku. Nicméně toto řešení se jeví jako nejšetrnější k přírodě v této konkrétní situaci. „Odpadovku“ zřizujte v dostatečné vzdálenosti od vody a vhazujte do ní pouze rozložitelné materiály. Dalším řešením je podívat se do „kompostovací mapy“, jestli se v okolí nevyskytuje nějaký kompostér, kompostárna či někdo, kdo by váš bioodpad rád proměnil v kompost na své zahradě. 

Základní principy kompostování

Kompost není jen ledajaká hromada trávy a slupek od ovoce a zeleniny. Je to hromada, která má řád. Abychom sklízeli zdravý a kvalitní kompost je potřeba myslet na základní pravidla: správná skladba (poměr uhlíku a dusíku), dostatek kyslíku, optimální vlhkost, teplota. Více informací si můžete prostudovat v článku Kompost = hromada, která má pravidla na bit.ly/2TmJvyz.

Jak začlenit třídění organických zbytků do každodenního života 

Abychom si třídění organických zbytků udělali co nejpohodlnější, je vhodné zřídit na ně nádobu, kterou umístíme k dalším košům nebo na kuchyňskou linku, tak aby byla po ruce. Nádoba by měla být omyvatelná (třeba dóza, miska nebo malý kbelík). Lze používat také papírové pytlíky. Jakmile je nádoba plná, stačí ji odnést na kompost. Doporučuji udělat si analýzu a po dobu jednoho týdne až měsíce evidovat, kolik bioodpadu generujete (např. kolik 10l kýblů organických zbytků za týden naplníte). 

Třídit organický materiál je jednoduché, na jeho proměnu v kompost nepotřebujeme žádné recyklační linky ani složité technologie, tak pojďme udělat tento první krok. Inspiraci pro skauty a skautky můžete najít v článku Chceme vaše slupky v únorovém čísle časopisu Skaut. Zavedení třídění bioodpadu v klubovně může nastartovat i změnu každodenních návyků členů oddílu. Jako u všeho je pak nejdůležitější začít u sebe. Půda a životní prostředí vám poděkují.

Článek vznikl v rámci projektu EGO x ECO realizovaném Skautským institutem, který grantem podpořilo hlavní město Praha.

O autorech

Pracuje pro podnik Kokoza, který se zabývá podporou pěst