Světové skautské Jamboree 2023

Připravila Laduš.

Radomír Švihel – Radar

ze 3. oddílu skautů ze Slušovic

Co tě motivovalo k účasti na Světovém skautském jamboree 2023?
Výzva zapojit se do spolupořádání tak velké akce a možnost podívat se přes půl světa.

Jaká byla tvoje role v rámci akce a co jsi díky ní zažil?
Mojí hlavní náplní práce bylo zajišťovat plynulou komunikaci a přítomnost tam, kde se to ode mě jako vedoucího kontingentu Junáka – českého skauta očekávalo. Většinou se jednalo o každodenní porady vedoucích kontingentů mezi sebou, i s korejským hlavním organizačním týmem, porady v týmu, komunikaci na ústředí Junáka, s českou ambasádu v Soulu apod. Dostal jsem se díky tomu na oficiální představení ostatních účastnických zemí, které jsou vždy místem setkání se zajímavými lidmi. Takto jsem se třeba mohl potkat s přímým potomkem Roberta Badena‑Powella.

Který moment byl pro tebe nejsilnější?
Vybrat jeden nejsilnější bude složité, silných momentů byla spousta. Nicméně velký zážitek pro mne představoval závěrečný ceremoniál pořádaný v Seoul World Cup Stadium.

Co bylo největší výzvou a jak se ti povedlo ji překonat?
Bezpochyby skloubit čas, který je potřeba pro přípravu kontingentu na Světové skautské jamboree 2023 s pracovním časem a ještě s osobním a skautským životem ve středisku.

Jsi stále s někým z jamboree v kontaktu?
Od Světového skautského jamboree v Americe jsem v kontaktu s několika kamarády z Česka i zahraničí, např. z Holandska, Kanady, Spojených států, Kolumbie.

Jaké bylo jamboree jedním slovem?
Dobrodružné.

Petr Kalousek – Robinson

skautské středisko Přelouč

Co tě motivovalo k účasti na Světovém skautském jamboree 2023?
Vždy jsem se chtěl jako dítě zúčastnit Světového skautského jamboree, ale bylo to mimo tehdejší rodinný rozpočet, tak jsem si tento sen splnil až v dospělosti. Hlavní motivace ale pro mě nebyla akce samotná, ale chtěl jsem si ji užít v roli fotografa, jako již mnoho menších skautských akcí.

Jaká byla tvoje role v rámci akce a co jsi díky ní zažil?
Příprav Světového skautského jamboree 2023 jsem se nijak neúčastnil a na akci samotné jsem neměl na starosti nic kromě focení. Díky velikosti areálu a množství účastníků jsem byl skoro neustále v pohybu. Každý den jsem po tábořišti nachodil přes 20 kilometrů, tak jsem mohl nahlédnout do mnoha subcampů i aktivit. Viděl jem obrovské množství drobných situací.

Který moment byl pro tebe nejsilnější?
Pro mě to bylo, když jsem se večer při závěrečném ceremoniálu vyšplhal na televizní plošinu a měl jsem pod sebou svítící stadion plný nadšených lidí. Cítil jsem obrovskou energii.

Co bylo největší výzvou a jak se ti povedlo ji překonat?
Na tábořišti bylo velké teplo a lidé tam kolabovali horkem. Dbal jsem na dostatek tekutin a plánoval si krátké pauzy. Myslel jsem si, že mě to potkat nemůže. Nicméně jeden den jsem byl na slunci asi 3 hodiny a nachodil s těžkým batohem 10 km. Cítil jsem najednou, jak mi velmi rychle docházejí síly a musel jsem si jít na 30 minut sednout do klimatizovaného autobusu. Bez toho by slabost, nebo možná kolaps, asi potkaly i mě.

Jsi stále s někým z jamboree v kontaktu?
V kontaktu s nikým nejsem, jako fotograf jsem se většinou snažil být nespatřen, ani nezasahovat do programů, takže jsem maximálně s účastníky prohodil pár vět.

Jaké bylo jamboree jedním slovem?
Náročné.

Simona Vyšatová – Simča

středisko Mafeking Brno

Co tě motivovalo k účasti na Světovém skautském jamboree 2023?
Měla jsem více motivací. Za prvé jsem se alespoň jednoho chtěla za svoji skautskou „kariéru“ zúčastnit. Je to opravdu jedinečná mezinárodní skautská akce a v účastnickém věku jsem ji bohužel nezažila. Za druhé jsem věděla, že chci jet na akci jako dobrovolnice a umožnit (nejen) našim českým účastníkům a účastnicím zažít báječné dobrodružství. Za třetí to bylo místo konání, Jižní Korea mě vždycky fascinovala a tohle byla příležitost, jak zemi navštívit.

Jaká byla tvoje role v rámci akce a co jsi díky ní zažila?
Na jamboree jsem jela jako členka Contingent Management Teamu (užší tým vedení kontingentu Junáka – českého skauta, pozn. red.), takže jsme zhruba 2 roky plánovali všechno možné, aby se česká výprava povedla a účastníci i International Service Team (IST – dobrovolnice a dobrovolníci z International Service týmu, pozn. red) měli zajištěný co největší komfort. Setkávali jsme se s týmem každých čtrnáct dní, měli i víkendové porady a zařizovali tři setkání s účastníky (Hledat ubytování pro 400 lidí je výzva!). Já osobně jsem se nejvíce starala o merch a pomáhala s přípravou expo‑stanu, což byl pro mě prostor pro kreativní tvoření. Jako jednu z nezapomenutelných částí jamboree bych zmínila období, kdy se na víc jak půl roku z mého bytu stal sklad, a všude, opravdu všude, byly nějaké předměty, visačky nebo jiné věci, které bylo potřeba uskladnit. Jeden víkend jsme si udělali „ve skladu“ i manufakturu a merch pro účastníky balíčkovali. Nikdy bych nevěřila, že bychom se do toho prostoru vešli a zvládli to zorganizovat.

Který moment byl pro tebe nejsilnější?
Nelze určit jeden konkrétní, ale nejsilnějším zážitkem pro mě z jamboree byla naše soudržnost. Řešili jsme jednu krizovku za druhou, a i když jsme si ne vždycky rozuměli, tak jsme se navzájem podporovali a starali se o to, aby si účastníci akci užili. Je na místě vyzdvihnout také obrovské nasazení dobrovolníků z IST, kteří si odchodili vlastní směny (mnohdy i noční), a pak ještě místo volna přišli pomáhat českému kontingentu. Mohli jsme se spolehnout, že si rozeberou úkoly a opravdu je splní, za což jim patří naše obrovské díky.

Co bylo největší výzvou a jak se ti povedlo ji překonat?
Myslím, že se mi povedlo překonat sebe samu, a to byla největší výzva. Posunula jsem se v komunikaci, zvládání stresových situací, naučila jsem se lépe pracovat se zklamáním a frustrací. Nebyli jsme zkušený tým, který by už měl odježděno pár zahraničních akcí, a tak jsme se prakticky všechno učili od začátku. Někdy to bolelo a někdy drhlo, ale poučilo nás to a nakonec jsme vše zvládli.

Jsi stále s někým z jamboree v kontaktu?
Nejsem v˙úplně pravidelném kontaktu s nikým, ale sem tam si napíšeme na instagramu s pár novými kamarády, které jsem na jamboree poznala.

Jaké bylo jamboree jedním slovem?
Nezapomenutelné.