Eva Drdlová:
Skaut musí být připraven – toto heslo znám i já, a to jsem skautem nikdy nebyla. A je to škoda. Tyto dovednosti, ať už se jedná o ty zapomenuté, nebo i o ty, které se snažíme udržovat, by měl mít každý – nejen skauti. Například já jsem se naučila rozdělávat oheň až někdy kolem 22. narozenin. Dodneška si živě vzpomínám na situaci, kdy jsme chtěli s partou přátel přespat v přírodě, jenže večer začala být zima a navíc mírně mrholilo. Zdálo se, že tam zůstaneme prokřehlí a potmě. Ovšem pak za námi dorazil kamarád, který se vydal jen tak pěšky, aby nás pozdravil. V mládí byl členem Skautu a nedělalo mu žádný problém rozdělat oheň v dešti. Fakt jsme koukali!
Mě později naučili rozdělávat oheň kamarádi trampové (co si budem povídat, tramping má ke skautingu dost blízko). Já měla tehdy problém i s malým ohýnkem v suchém počasí, takže se mi ti ortodoxní trampové trochu smáli, ale nakonec jsem na to přišla a časem byla ta, která zachraňovala smutné zelenáče, již se tuto dovednost ještě nenaučili. Pochopitelně to ale není jen o tom ohni.
Na táboře nás učili třeba uzlování. Ale k čemu mi je, že znám přes deset různých uzlů, když je v praxi vlastně neumím použít? A co třeba takový přístřešek v lese vhodný k přespání? To je věc, kterou vlastně dodneška nesvedu. Neumím si postavit přístřeší tak, aby odolalo větru a dešti. Mám sice parádní stan, ale kdybych zůstala ztracená v lese, asi by moje přespání za moc nestálo. Nemusíme ale zacházet do extrému; jen si přiznejme, kdo z nás se během tábora netěšil na přespání v provizorním bivaku, který zároveň sloužil jako malé útočiště?
Nedílnou součástí je třeba i věda o bylinkách a jiných rostlinách, jež dnešní děti vůbec neznají – a to bohužel ani ty, které pochází z vesnice. Mě v dětství inspirovala kniha Hoši od Bobří řeky a se stejně nadšenou kamarádkou jsme založily jakýsi „tajný spolek“, v němž jsme se snažily i tuto dovednost vylepšit. Vytáhly jsme z knihovny publikace s obrázky, obcházely louky a snažily se určit rodová i druhová jména rostlin. Spoustu názvů si pamatuji dodnes. Ale je mi jasné, že takových nadšených dětí je jen velmi málo. Potřebují vést, což bezesporu Skaut dovede (a dovede mnohem víc, než jen učit o flóře, uzlech, přístřešcích nebo ohních). Zejména v dnešní době plné digitálních technologií pociťuju mnohem intenzivnější potřebu ukazovat dětem tradice a dovednosti a vést je k tomu. Je to jen o nás, dospělých, abychom (své) děti naučili dovednosti a tradice, které nemají upadnout v zapomnění. Každý z nás nese díl zodpovědnosti k dalším generacím, a proto nedopusťme, aby se na tyto hodnoty zcela zapomnělo.
Adéla Šemberová – Fül:
Představte si zemi, kde není k dispozici elektřina. Před dlouhou dobou přestal fungovat vodovod, obchody jeden po druhém zmizely, nebylo v nich co prodávat. Lidé museli postupně opouštět své domy, nebyly firmy, které by je opravily. Konzumní život, jak ho známe dnes, úplně zaniknul. Lidé se přemisťovali do lesů, kde ale nevěděli, jak žít.
To je všechno jen báchorka. Nic takového se přece nemůže stát… nebo snad ano? Zamysleme se podruhé. Kde bereme jistotu, že budeme navždy žít v blahobytu, na který jsme si během posledních dvou století zvykli? Jak jsme přišli na to, že se už nikdy nebudeme muset vrátit k primitivnímu způsobu života, jakým se žilo před několika sty, možná i tisíci lety? Může to potkat nás, stejně tak jako příští a přespříští generaci. Můžeme být téměř ze dne na den odkázáni jen sami na sebe, svoje znalosti a dovednosti. Skautský program by měl být uzpůsoben předpokladu, že i taková situace může nastat, a proto by měl rozvíjet manuální dovednosti i vědomosti ohledně přežití v přírodě. Nezahrnuje to snad právě heslo „Buď připraven“?
Co třeba takový puťák? Skauti si osvojí nejrůznější způsoby přespávání v přírodě, naučí se připravovat si jídlo, zjistí, kde lze doplnit pitnou vodu, a když budou mít trochu štěstí, dozví se zajímavé informace o některých z léčivých, nebo naopak jedovatých rostlin vyskytujících se v dané lokalitě.
Rostliny jsou kapitola sama o sobě. Na některých putováních bude potřeba doplnit potraviny z přírodních zdrojů. Jabloň nebo třešeň pozná každý. Ale co takovou brusinku, medvědí česnek nebo špendlík? Předejme znalosti o celém spektru jedlých rostlin a hub, ze kterých lze připravit řadu chutných a zdravých pokrmů. Zahrňme i toto téma do našich programů. Možná nás někteří členové překvapí svými znalostmi a třeba se sami také dozvíme pár zajímavostí.
Na táborech se přímo nabízí přizvat mladší členy oddílu k manuální práci. Ani programové bloky určené ke kreativnímu vyrábění nejsou na škodu. Skauti se naučí pracovat s pilou, se sekyrkou, s nožem a dalším náčiním, tyto dovednosti pak dozajista využijí v budoucích letech.
Naučme skauty a skautky přežívat v přírodě. Buďme jejich průvodci při osvojování dovedností, pomozme jim budovat si kladný vztah k práci, ukažme jim, jaké dary nám může příroda nabídnout, a zároveň vysvětleme, jak se o ni starat, aby byla zachována i pro další generace. Nenechme naše zkušenosti zaniknout.
