Robert Baden-Powell vetkl skautingu do vínku výchovnou metodu, která v počátcích stála na čtyřech prvcích: hodnotách vyjádřených ve třech principech; učení se zkušeností; moderním a zajímavém programu a družinovém systému. Skauting byl jedinečný kombinací těchto prvků (vždyť například hodnoty rozvíjely i církevní spolky), ale také družinovým systémem. Ten je jedinečný a vlastní pouze skautingu, Baden-Powell (B-P) na něj měl totiž „patent“.
Tento patent vyrůstal z jeho armádní zkušenosti, kdy coby mladý poručík přemýšlel, jak zajistit, aby vojáci přijímali za svůj vojenský výcvik větší odpovědnost. Nakonec rozdělil svoji setninu 40 mužů do šesti hlídek po 6–8 mužích, kterým určil zvlášť schopné členy za velitele. Ti cvičili členy své hlídky, zatímco B-P cvičil pouze tyto velitele. Tím dosáhl toho, že všichni vojáci se na výcviku aktivně podíleli: záleželo jim na tom, aby jejich hlídka při manévrech obstála. Pro tehdejší důstojníky to byl revoluční přístup: „Vy jim dáváte zcela volnou ruku, poručíku Baden-Powelle? Nezkušeným vojákům, kteří nejsou školeni jako velitelské síly?“ ptali se nevěřícně. „Ale co když udělají chybu?“ – „Chyby jsou výslovně dovoleny,“ odpovídal Baden-Powell. „Muž, který se nedopustil chyby, ještě nikdy nic neudělal. To není můj výrok, pane, ale Napoleonův.“ Jelikož tento výcvik se v pluku velmi osvědčil, byl postupně zaveden v celé armádě. Stejnou metodu pak B-P použil během obrany Mafekingu, kdy kvůli nedostatku mužů na nebojové úkoly nasadil i osmnáct hochů ve věku od deseti let. Překvapilo ho, že chlapci dovedou být stejně schopní a zdatní jako dospělí muži. Ani jeden z nich neudělal těžkou chybu, nebyl raněn ani zabit.
S těmito zkušenostmi se B-P vracel z vojenských kampaní do Londýna, kde mezitím jeho příručka Rukověť skautingu, určená k výcviku vojenských zvědů, získávala na popularitě mezi londýnskými chlapci (pravděpodobně ji rozšířili synové armádních důstojníků). Podle instrukcí v příručce se sami cvičili v průzkumnických dovednostech, hráli skautské hry a organizovali se do hlídek. B-P se zprvu zděsil – nechtěl v mládeži pěstovat militarismus. Ale pak využil jejich zájmu a příručku přepracoval do Skautingu pro chlapce, první skautské příručky, která spustila lavinu, na jejímž konci je dnešní hnutí o síle 54 milionů členů ve 171 zemích.
V základech družinového systému je tedy velká míra samostatnosti rádců a jejich družin, vyrůstající z hluboké důvěry, kterou dospělí vedoucí rádkyním a rádcům propůjčují. „Musíte dát rádcům skutečnou plnou odpovědnost,“ píše B-P v příručce Na pomoc skautským vůdcům. „Kdybyste jim ponechali jen odpovědnost částečnou, účinek bude také jen částečný. Hlavním účelem družinové soustavy není usnadnění vůdcovy práce, ale přenesení odpovědnosti na chlapce, protože právě to je nejlepší prostředek k výchově charakteru.“
Proč je družinový systém důležitý i dnes
- Rozvíjí charakter. Svěřená odpovědnost je nejlepším prostředkem k rozvoji charakteru skautek i skautů. Jakmile mohou sami rozhodovat o tom, co budou dělat na schůzkách a kam půjdou na výpravu, začnou si urovnávat vlastní priority, uvědomovat si, co je pro ně opravdu důležité, a získávají prostor se realizovat. Pro mnoho z nich může být skautská družina prvním opravdu svobodným prostředím – vždyť ve škole stále pracují podle zadání a v rodině rozhodují rodiče.
- Podněcuje k aktivitě. Dobré družiny nestojí na rádci, ale všichni členové se aktivně podílejí na činnosti. Každý má nějakou roli. Skautky a skauti nepřicházejí na družinovku s očekáváním, čím je dnes kdo zabaví, ale s vlastními nápady a plány, co by dnes chtěli podniknout. Tento princip teprve dnes objevuje moderní pedagogika v kooperativním učení – to my skauti používáme už dávno.
- Je efektivní. Oddíly dnes pláčou nad nedostatkem vedoucích, roveři nemají pro samé vedení čas na vlastní program, hledáme dospělé nováčky. Oddíl s dobrým družinovým systémem však zvládne jeden dospělý vedoucí: rádci se svými družinami připravují a vedou schůzky i výpravy, vedoucí se věnuje rozvoji rádců. Celá oddílová rada společně pak připravuje tábor. Roveři pomáhají s náročnějšími úkoly, například s přípravou tábora.
- Uvolňuje vedoucímu ruce ke skutečné výchovné práci. Jakmile vedoucí (či starší roveři a rangers) nejsou zahlceni přípravou programu a na oddílových akcích neřídí aktivity, mají prostor pozorovat jednotlivé členy a skutečně se jim věnovat. Rozvíjet jejich osobnost v osobních hovorech, podnětnými otázkami je posouvat dál a výš, působit jako skuteční dospělí průvodci. To nemůžeme očekávat od rádců, kteří ještě nemají dostatek zkušeností a zralosti. Necháme-li je však samostatně pracovat, vytvoříme si prostor.
- Zajišťuje nástupce. Když nováček přijde do družiny, brzy zjistí, že každý má něco na starost. Časem mu také přibude nějaký úkol, povinnost či funkce. Po několika letech se třeba stane podrádcem a připravuje se na roli rádce. Přirozeně tak přebírá odpovědnost za družinu. Mezi 14 a 15 lety nastává ve vývojové psychologii zlom, kdy holky a kluci najednou už nepotřebují všechno vyhrávat, ale jde jim spíš o dobro celé party. Rádcovství tuto tendenci silně rozvíjí, díky nabytým zkušenostem se rádci snadno stanou platnou součástí vedení oddílu a snáze pak přijmou odpovědnost i za oddíl jako celek.
Jak jsme na tom dnes?
Družinový systém je součástí skautské výchovné metody i dnes. Do jaké míry se však skutečně uplatňuje? V kolika oddílech mají rádkyně a rádci opravdu plnou odpovědnost? Který vedoucí oddílu pracuje primárně s rádci a rádkyněmi, kteří pak samostatně pracují s družinami? Něco nám řekly Sondy do skautského světa, které proběhly na podzim 2019. Z odpovědí 1200 respondentů vyplynulo, že jen 24 % oddílových rad své rádce rozvíjí a téměř polovina rádců se oddílových rad neúčastní vůbec. Jen necelá polovina družin podniká své vlastní výpravy.
Mnohé se také dozvídáme během vzdělávacích akcí, kde se bavíme o fungování jednotlivých oddílů. A zjišťujeme, že ryzí družinový systém je dnes spíše výjimkou. „Tenkrát to možná mohlo fungovat,“ slýcháme. „Ale dnes, kdy je nutná přítomnost dospělé osoby na každé akci, to nepřipadá v úvahu.“ „Máme příliš mladé a nezkušené rádce, nemůžeme jim svěřit odpovědnost.“ „Máme příliš málo skautů, nenaplníme ani dvě družiny, takže to u nás nemůže fungovat.“ Zdá se, že družinový systém má dnes v cestě spoustu překážek. A přitom toho tolik nabízí! Pěstuje zodpovědnost, samostatnost, spolupráci, přirozeně připravuje pro vedení, podněcuje k aktivitě, poskytuje prostor pro realizaci.
Proto je družinový systém jedním z témat současné strategie Junáka a proto se rozbíhá několik projektů, které jej podpoří. Nejvýraznější z nich je série jednodenních workshopů, které pomohou oddílovým radám družinový systém posílit nebo úplně probudit – podle toho, v jakém stavu v tom kterém oddíle je. Využíváme zkušeností oddílů, kde funguje dobře, a chceme ho pomoci vrátit oddílům, které ho možná poztrácely po cestě.
Na jakých principech družinový systém stojí?
- Parta: Holky a kluci ve skautském věku potřebují partu vrstevníků. Skautská družina, se kterou zažívají dobrodružství a kde jsou sami svými pány, může být právě takovou partou. Přátelství, která v družině vzniknou, jsou pro holky a kluky kotvou, která jim pomůže překonávat vztahové těžkosti ve třídě. Družina současně směřuje ke skautským hodnotám a poskytuje tak bezpečné prostředí.
- Důvěra: Mají vaši rádci klíče od klubovny? Mohou si samostatně svolat družinu a podniknout nějakou akci? Pokud ne, nemáte v ně plnou důvěru. Jistě, nelze jim takovou zodpovědnost svěřit bez příprav a z ničeho nic. Co však můžete udělat pro to, aby vám svoji zodpovědnost měli možnost prokázat, a potřebnou důvěru si tak získali?
- Rovnocenné partnerství mezi vedením a rádci: Jakmile začnete brát rádce jako sobě rovné, budou mít své místo na oddílové radě a jejich názor bude brán stejně vážně jako názor kohokoliv jiného, začnou najednou vnímat svoji důležitost. Nebudou už chodit do oddílu, který vede někdo jiný a všechno za ně rozhoduje. Chodí do svého oddílu, který sami vedou a spolurozhodují o jeho směřování.
- Samostatnost: Družiny, které mají prostor svobodně tvořit, nečekají na to, co pro ně připraví vedení. Nespoléhají se na to, co dostanou, ale zařídí si věci samy. Samy se rozhodnou, co je pro ně nejdůležitější, a jdou si za tím.
- Spolupráce: Každý člen má v družině stejnou váhu, nikdo není přehlížen. Když jeden kvůli zdravotnímu omezení nemůže nosit těžké batohy, ostatní mu s nákladem pomohou. Všichni chápou, že aby byli úspěšní, musí fungovat celá družina, ne pouze jednotlivci.
- Aktivní podíl všech členů: Pokud skautky a skauti přicházejí na schůzku s očekáváním „Tak co si pro nás dneska připravili?“, je vlastně jedno, zda si to pro ně připravil dospělý vedoucí, nebo o něco málo starší rádce. Pokud přípravu celé schůzky nesou na bedrech rádci, jsou vlastně nedospělými vedoucími. Mají fungovat spíš jako koordinátoři, kteří poskytují prostor jednotlivým členům družiny, aby realizovali vlastní praštěné nápady. Někdo přijde s bezva hrou, kterou si přečetl v časopise Skaut. Jiný se nadchnul do radioamatérství a chtěl by s družinou vyzkoušet, které kanály chytnou na rádiu, které sám postavil. Další objevil v nedalekém okolí jeskyni, kterou by stálo za to prozkoumat. Co když je tam schovaný poklad? Rádce je podporuje v tom, aby se nebáli se svými nápady přicházet, a zajišťuje, aby každý měl prostor. A rovným dílem sám připravuje družině dobrodružství.
- Podíl družin na demokratickém řízení oddílu: Několik družin dohromady tvoří oddíl. To však není totéž, že oddíl se rozpadá na družiny. S nadsázkou by se dalo říci, že tam, kde skutečně funguje družinový systém, by oddíl zanikl, pokud by se družiny rozpadly. Rádci jsou klíčovými postavami oddílové rady, oni se společně rozhodují, co se bude dít. Přinášejí k tomu podněty od svých družin. Vedoucí je podporuje a vede, pomáhá jim udržovat směr, ale neřídí. Vytváří jim prostor a podmínky pro realizaci jejich snů a plánů.
Přijeď na workshopy
Na ústředí jsme dali dohromady skupinu lektorů, kteří sami vedou nebo vedli oddíly s fungujícím družinovým systémem. A získali jsme projekt, který nám umožní realizovat 70 celodenních workshopů na téma družinového systému po celé republice. Každý až pro 20 účastníků. To je celkem 1400 skautských vedoucích, kteří mohou pod vedením zkušených lektorů svůj oddíl někam posunout.
Připravený program provede účastníky čtyřmi kroky:
- Porozumění družinovému systému – na jakých stojí principech, jak má fungovat, čím je užitečný a proč je důležitý. Jak se pozná funkční družinový systém a jaké jsou symptomy, že nefunguje úplně dobře.
- Analýza vlastní oddílové reality – které aspekty družinového systému ve tvém oddílu fungují a které nikoliv. Tedy analýza reálného stavu konkrétního oddílu, ne jen teoretické povídání.
- Formulace cíle – prostor k rozmyšlení, co konkrétního bys chtěl ve svém oddílu změnit v souvislosti s družinovým systémem. Pokud u tebe družinový systém už nějak funguje, může to být třeba jen dílčí věc – třeba zavést pravidelné vzdělávání rádců na oddílových radách, nebo dát družinám více prostoru na táboře. Některé oddíly ale mohou chtít družinový systém nastartovat úplně od začátku.
- Představení nástrojů k rozvoji družinového systému – na workshopu dostaneš k dispozici širokou škálu nástrojů a konkrétních tipů, jak družinový systém posílit. Vybereš si z nich ty, které ti nejlépe pomohou realizovat cíl formulovaný v předchozím kroku.
Workshopy jsou primárně určeny vedoucím oddílů, jejich zástupcům a dalším členům vedení, kteří pracují se skautkami a skauty (oddíloví rádci, patroni družin). Workshop však není určen pro rádce družin: nejedná se o rádcovské vzdělávání. K tomu mají sloužit především pravidelné oddílové rady, na kterých se rádci kromě plánování schůzek a výprav učí také skautským dovednostem či hrají hry, které pak mohou využít v činnosti svých družin. Doplňkem rádcovského vzdělávání jsou pak rádcovské kurzy.
Ze zkušenosti víme, že družinový systém může mít mnoho podob. Někde jsou družiny skutečně vrstevnické – tak, jak se ten který rok sejdou nováčci ve vlčatech, spolu rostou až do skautského věku, pak družina zaniká. Jinde mají věkový rozptyl – rádci je třeba 14 nebo 15, nejmladšímu nováčkovi 11 nebo 12. Členové družinou „prorůstají“ a družina je stálá, některé mají už úctyhodnou tradici. Někde se rádci vzdělávají hlavně na oddílových radách, jinde mají své patrony (starší rovery), kteří jsou jim mentory. Takových rozdílů je spousta, každý má své výhody i nevýhody. Workshop nepředstavuje jeden „správný“ model družinového systému, ale vede k přemýšlení o přínosech a úskalích různých variant a jejich vztahu k hlavním principům, na kterých družinový systém stojí.
A co světlušky a vlčata?
Družinový systém je v plné šíři uplatnitelný pouze u skautek a skautů: benjamínci a světlušky s vlčaty nejsou ještě dostatečně zralí na samostatnou činnost bez přítomnosti dospělého vedení. Roveři potřebují také jiný přístup – o mnoho svobodnější, s dostatkem prostoru pro vlastní vedení. Máme však celou řadu věkově smíšených oddílů, ve kterých funguje vedle sebe třeba roj světlušek či smečka vlčat, jedna nebo dvě družiny skautek či skautů a k tomu pár roverů. I pro vedoucí těchto oddílů má workshop smysl. Družinový systém může fungovat i v prostředí, které neodpovídá původní B-Pho představě o oddíle složeném čistě z chlapců skautského věku. Nelze jej sice provozovat s vlčaty, ale se staršími skauty či mladšími rovery, kteří vlčata pomáhají vést, lze pracovat podobně jako s rádci skautských družin. Kromě toho lze uplatňovat vybrané prvky družinového systému a připravovat tak světlušky či vlčata na hladký přechod do družin. Více se k tomu dočteš třeba ve Skautingu z prosince 2019.
Jak se mohu na workshop přihlásit?
Jedná se o vzdělávání „na klíč“, takže nejlepší je domluvit se na středisku, okrese nebo kraji, že seminář chcete absolvovat. Domluvit se s organizátory workshopů na termínu, sehnat potřebný počet účastníků (nejméně 15) a zajistit potřebné prostory. O zbytek se postarají organizátoři: lektoři přijedou za vámi a hradíme veškeré náklady spojené se seminářem (pronájem místa, občerstvení). Termíny workshopů budeme zveřejňovat na stránce projektu. Pokud nemáš možnost uspořádat u sebe ve středisku vlastní, můžeš se přidat k takovému, který ti bude vyhovovat místem a časem. Pro případ trvající pandemie máme k dispozici i online variantu (ale pokud to aspoň trochu půjde, chceme se jí vyhnout). A pokud jsi z oddílu, kde družinový systém funguje skvěle, přijď také. Tvé zkušenosti se budou velmi hodit ostatním účastníkům, lektoři je zaznamenají a použijí na dalších školeních. Můžeš tak pomoci celé řadě oddílů!
Kde se dozvím víc?
- Bližší informace k workshopům včetně termínu pro přihlašování a kontaktu na organizátory najdeš na webu ds.skaut.cz.
- Kromě příruček od B-P zmíněných v textu doporučujeme příručku Ondřeje Kupky – Dicka nazvanou Družinový systém a starší, ale stále aktuální příručku Jaroslava Nováka – Braťky Junácká družina (upravená a znovu vydaná Milošem Zapletalem v roce 1992 pod názvem Skautský oddíl II v edici Skautské prameny).
- Užitečné články jsou v tematickém čísle Skautingu z prosince 2019 Co je podstatné na družinovém systému? Další potom v rubrice Oddíl-družina z ročníku 2017/18.
- Konkrétní dotazy lze pokládat také na facebookovém SkautFóru – vždy je dobré nejprve zkusit svůj dotaz vyhledat s pomocí lupy vpravo nahoře a ověřit tak, zda se téma už neřešilo.
