S rozjezdem po covidu a prázdninách mohou pomoci družiny

Karel, vůdce oddílu, stojí ve dveřích klubovny a pozoruje oddíl na zahajovací oddílovce. I když byl tábor skvělý, přece jen ta atmosféra není jako v jiných letech, skoro roční pauza od opravdového skautování je znát. Namísto velkého lidského chumlu, který býval na prvních akcích nového skautského roku hlučný a radostný, se skauti drží ve svých družinách. 

Ještě vloni po táboře Karel s oddílovou radou uvažoval, že družiny rozpustí – na táboře i během roku se stejně kamarádili všichni se všemi a rozdělení do družin tak trochu uměle narušovalo chod celého kolektivu. Teď je ale rád, že to neudělali. V průběhu covidového roku totiž bylo výrazně snazší udržovat kontakt alespoň mezi členy družin. A pevné družinové pouto se projevilo i na letošním táboře. 

Lord Baden-Powell při zavádění družinového systému jen těžko mohl myslet na dobu, kdy bude setkávání ve větším kolektivu omezené. Družiny však mohou být základním stavebním kamenem oddílové činnosti po návratu z online do reálného světa. Mají totiž několik výhod, které postpandemický skauting docení. 

Kromě přímých důsledků online skautování (odcizení se, zpřetrhání kamarádských vazeb, odvyknutí si od pravidelné činnosti) má pandemie ještě jeden nepřímý efekt – může v dětech (a nejen v nich) vyvolávat pocity nejistoty či úzkosti. Skautský oddíl – a zejména pak skautská družina – může být bezpečným místem, kde se budou děti cítit dobře, kde se jim dostane podpory a pochopení. Pojďme proto skrze družiny vytvářet bezpečné a podporující prostředí v křehké době.

Karel přemýšlí, jak družiny podpořit na začátku skautského roku. Přemýšlí, co dělá družinu družinou:

Dobrá parta

Děti si během pandemie opakovaně stěžovaly, že jim chybí kamarádi. Skautská družina může být perfektní partou, která si vytváří vlastní pravidla a rituály, řídí se sama a každý člen v ní má své místo.

Jak zařídit, aby skautky a skauti brali družinu jako svoji partu?

• dejte družinám vlastní prostor už na zahajovací oddílovce (na popovídání, ale i na společné plánování toho, co chtějí v letošním roce zažít a na co se těší) 
• navrhněte jim, ať si rozdělí družinové role, aby v ní měl každý člen své místo a svou zodpovědnost 
• motivujte družinu k tomu, aby si vytvořila (nebo upevnila) svou identitu – vyrobila družinovou vlajku, nášivku na kroj, erb nebo vyzdobila svoje místo v klubovně
• je-li družina již zkušená, dobře se zná a je zodpovědná, nepotřebuje dospělý dohled (teprve bez něj mají skautky a skauti prostor opravdu jen pro sebe a pro skutečnou samostatnost a zodpovědnost)

Pevné vztahy

Přátelství vytváří ze družiny (a tím i z oddílu) bezpečné místo. V partě kamarádů jsou všechny problémy o kus menší a každá legrace o hodně větší. A právě možnost prožívání autentických vztahů v uplynulé době utrpěla.

Jak vztahy rozvíjet?

• umožněte družinám společně prožívat jednoduché aktivity – společné přespávání (venku nebo v klubovně) či putování
• vyzvěte družiny, ať se sejdou i mimo schůzku při nějaké odpočinkové aktivitě
• dejte členům prostor pro delší a hlubší poznávání se – skrze večerní povídání, společné tvoření nebo práci 
• využijte už existující příběhy o přátelství v partě, pro některé jsou právě romantické ideály předobrazem toho, co chtějí v oddíle zažít

Možnost ukázat, co ve mně je

Dospívající ve věku skautů a skautek potřebují partu k tomu, aby se s ní identifikovali a zároveň aby se vymezili vůči jiné partě nebo jinému stylu. Potřebují ukázat svoje silné stránky, vyniknout. Družina je bezpečným prostředím, kde můžou kluci a holky svými dovednostmi přispět celku. V dobře připraveném programu může každý ukázat, v čem vyniká. 

Jak na tom pracovat?

• podpořte kreativitu při vytváření družinových rolí – ať se nebojí vynalézat nové role na základě dovedností a zájmů jednotlivých členů 
• rádcové nechť nechají členy připravit část programu a ukázat ostatním, co dalšího je kromě skautování baví 
• veďte rádkyně a rádce k vyváženému programu, aby si v něm našli „to svoje“ sportovci i umělci

Možnost rozhodovat o tom, co budu dělat

Epidemie v mnoha směrech omezila dětské aktivity i možnost rozhodovat se o tom, co a kdy budu dělat. I to je důležitá součást dospívání. Fungující družinový systém tohle členům oddílu umožňuje, zapojuje je do rozhodování o programu.

Jak posílit autonomii členů a členek:

• bavte se s rádci a s jejich družinami o tom, co chtějí v oddíle dělat, co se chtějí naučit nebo v čem se chtějí zlepšit 
• zaveďte nástroje pro participaci a pravidelné společné rozhodování – např. oddílové kruhy, oddílové sněmy (inspirujte se článkem Jana Kaczora – Me2da z prosincového čísla 2018 Družiny a demokracie) 
• vyzkoušejte některé z demokratických her (viz str. 39 v metodice Družinový systém) 
• nebojte se být spontánní a upravit program podle aktuální nálady a potřeb členek a členů

Rádkyně a rádcové

Jsou klíčovým článkem každé družiny, její spojnicí s oddílovou radou a vedením oddílu. Věnujte jim dostatek pozornosti a péče.

Jak rádce a rádkyně podpořit:

• ujistěte se, že pro ně rádcování není stres a další z mnoha povinností, ale věnují se své družině s chutí a vidí ve své činnosti smysl 
• buďte jim oporou při přípravě programu – ať už slovem nebo činem (třeba přípravou jedné části schůzky); veďte je k porozumění, že by neměli nést na bedrech kompletní přípravu programu všech družinovek, ale mohou se podělit o odpovědnost s podrádcem a zapojovat i ostatní členy své družiny 
• povídejte si s nimi o chodu jejich družiny, jak se jim společně funguje, co jim dělá těžkou hlavu; nemusíte to okamžitě vyřešit, i vyslechnutí a sdílení je důležité 
• průběžně je rozvíjejte a nabízejte jim inspiraci k další činnosti v družinách – nejlépe formou svébytné činnosti rádcovské družiny, nebo alespoň vzdělávací částí oddílových rad (rádcovský kurz nestačí) nabídněte občas rádcům náročnější akci „za odměnu“ na dobití baterek