Tým je víc než pouze součet jednotlivců, kteří ho tvoří. Tým znamená společnou práci, společnou radost z dosažených výsledků i společné překonávání překážek. Také vzájemnou inspiraci, učení se od sebe, společný růst. Chcete být součástí takového týmu? Pojďme se podívat, jak toho dosáhnout.
Pro rozvoj oddílu i jednotlivých vedoucích je důležité to, jak společně funguje oddílové vedení – ideálně jako tým. Tím myslíme skupinu lidí ve vedení oddílu, kteří táhnou za jeden provaz. Typicky vedoucí, kteří mají určitou roli, ctí z ní vyplývající povinnosti a cítí se být součástí této skupiny. Mají mezi sebou přátelské vztahy, tráví spolu volný čas. Týmu potom pomáhají i další roveři, dospěláci, například bývalí členové. Každého, kdo má chuť se nějakým způsobem podílet, vnímáme jako důležitou součást, bez které by to nešlo, práce s nimi je ale specifičtější. V článku se tedy zaměřujeme především na práci s týmem jako takovým.
Vedoucí oddílu často slyší, že je potřeba se o tým starat. Jenže v každodenní oddílové realitě je spousta úkolů, které jsou naléhavější: připravovat program a plán akcí, pečovat o potřeby dětí, řešit aktuální problémy. A ostatní vedoucí se o sebe přece umí postarat sami. Nebo ne?
Chcete-li vytvářet bezpečné prostředí pro děti, je důležité začít u sebe a u lidí, s kterými oddíl vedete. Starat se o členy oddílové rady a pečovat o to, aby tvořili tým, patří mezi základní úkoly vedoucích oddílů. Úsilí, které budování týmu věnujete, se vám vrátí: nebudete na všechny oddílové radosti a starosti sami. Naopak, budete mít kolem sebe partu lidí, kteří sdílejí stejné cíle, se kterými dokážete mnohem víc, než byste dokázali sami.
V následujících odstavcích nabízíme konkrétní kroky, které můžete učinit pro to, aby ve vašem týmu bylo všem dobře a aby se vám dařilo ve vaší společné práci.
Víme, co kdo nabízí
Klíčovým prvkem je, že se v týmu dobře znáte, prožíváte společné chvíle, snažíte se být partou a kamarády, kteří se mají rádi, respektují se navzájem, tráví spolu čas. Stěžejní je znát své vlastní potřeby a očekávání, stejně tak jako lidí, se kterými pracujete. Sdílíte si své potřeby a očekávání navzájem? Máte je na očích, pracujete s nimi? Jak to máte?
I když všichni v týmu mají společný cíl – kvalitně vést oddíl a podporovat kluky a holky pomocí všech prvků skautské metody v jejich všestranném rozvoji, konkrétní představy a očekávání mohou být velmi rozdílná. Pokud o nich nevíme, může to být zdrojem různých zklamání a nedorozumění v týmu. Projeví se to třeba tak, že každý vedoucí může mít jinou představu o tom, kolik času chce oddílové činnosti věnovat. Možná máte v oddíle nadšence, kteří jsou ochotní věnovat oddílové činnosti velkou část volného času. I další vedoucí mohou být nadšenci, ale času pro oddíl mají méně. Stejně tak můžete mít v týmu lidi, kteří pořád vidí v tom, co dělají smysl, ale z různých důvodů už nadšenci nejsou. Je dobré vzájemně vědět, kolik chcete investovat do oddílu času a sil. Budete vést každý týden schůzku? Nebo je to na vás moc velký závazek, ale můžete občas připravit výpravu? Je v pořádku, že všichni neodvádějí v oddíle stejný díl práce. Jen je potřeba se domluvit, nečekat od sebe vzájemně víc, než můžeme nabídnout.
Pokud dlouhodobě cítíte, že jste jako tým přetížení, zvažte, jak by bylo možné vaše řady posílit. Dorůstají vám v oddíle kluci a holky, kterým můžete začít svěřovat víc úkolů? Máte bývalé členy, kteří vést děti nechtějí, ale rádi povedou účetnictví? Nebo zkusíte najít dospělé nováčky? Pokud je někdo ve vedení jen proto, že se nenašel nikdo jiný, většinou se časem projeví, že to není dostatečná motivace a často dochází ke vzájemnému zklamání. Řadu konkrétních tipů najdete ve Skautingu z června 2020, který se věnuje otázce Jak řešit nedostatek vedoucích?.
Známe se
Osvědčilo se nám vyhradit si nějaký čas jen pro sebe jako vedení. I kdyby to znamenalo, že budete mít o dvě výpravy s dětmi za rok méně, společný čas se vám vrátí. Může být dobrou příležitostí si vzájemně říct, proč v oddíle jste, co vám vedení dává, co je pro vás těžké, co byste v oddíle potřebovali jinak. A když už jste spolu, využijte příležitosti, něco spolu zažít. Není rozhodující, zda to bude puťák nebo kino, jde o to, abyste zvolili formu, která vyhovuje nejvíce zúčastněným (případně vašemu záměru). Důležitý je společný čas, kdy se nebudete věnovat pouze oddílu, protože právě v něm vznikají společné zážitky, utužují se přátelství a rodí se nové nápady i chuť do další společné práce. Doporučujeme vyhradit si společný čas pouze pro váš tým už při celoročním plánování.
Klíčové je umět se na sebe spolehnout, vzájemně si věřit, znát limity a hranice, protože i to pomůže překonávat nedorozumění, ke kterým bude přirozeně docházet, ale zároveň to pomůže snadnější práci s dětmi. Budete pak vědět, kdo umí vymyslet program na místě, když je třeba improvizovat, kdo si naopak dokáže pečlivě připravit složitou hru se spoustou pomůcek, kdo se dokáže dobře postarat o nejmenší, kterým se stýská na prvním táboře, kdo umí nejlépe jednat s rodiči. Budujte v oddílově radě vzájemně vztahy, zajímejte se o to, co jednotlivci právě teď řeší, co jim dělá radost, ale i o to, co je trápí. Možná vás pak nepřekvapí, že vedoucí nejede na výpravu, protože budete vědět, že už po několikáté nezvládl zkoušku ve škole.
Umíme spolu mluvit
Pilířem respektujícího přístupu je otevřená komunikace. To je taková komunikace, kdy vytvoříte bezpečný prostor pro sdílení informací. Máte možnost vyjádřit své osobní postoje i odlišné názory, dávat druhým zpětnou vazbu. Zároveň je nutné si uvědomovat, jakým způsobem to říkáte (bez velkých emocí, urážek, aj.) a že za vše, co řeknete, nesete odpovědnost. Z výše popsaného by mělo vyplývat, že právě ona je základním kamenem vzájemné spolupráce a bezpečného prostředí. Pro vedení oddílu je důležité, abyste společně sdíleli informace, měli prostor vyjadřovat své názory (i ty kritické), ale zároveň abyste měli příležitost je změnit, pokud se v čase vyvinou. Je důležité, abyste mohli předkládat řešení, rozhodovali se společně (nebo měli vyjasněné, kdo v oddíle rozhoduje o čem, jaké má kdo pravomoci), navzájem si poskytovali zpětnou vazbu.
Výše píšeme, že je důležité sdílet si svá očekávání a potřeby, nezapomínejte ale na to, že jde i o zdánlivé drobnosti, které vám pomáhají v každodenním fungování, k vaší pohodě a dobré náladě. Potřebujete pravidelně chodit běhat? Dát si kávu po obědě? Nebo si jenom jednou za tři dny najít chvíli o samotě? Mějte své potřeby na paměti a před táborem, kde spolu budete trávit více času, kde může docházet k náročnějším situacím, si je znovu připomeňte. Mějte je napsané a pověšené na nějakém místě, kde budou všem na očích. Možná budete překvapení, jakým nedorozuměním tím můžete předcházet. Třeba se, jako původně my, nebudete zlobit na Azalku, že nezvládá chodit včas na snídani, protože budete vědět, že si po ráno potřebuje umýt vlasy, jinak s ní není po zbytek dne řeč a nedokáže se soustředit na svou práci. A zjistíte, že když jí prostor dáte, ničemu to nevadí a ušetříte si tím spoustu dohadů. Podobně je dobré vědět, jak kdo rádi pracujete. Komu vyhovuje pečlivě si připravit program do posledního detailu a kdo raději pracuje se základní kostrou, kterou umí doladit i na místě.
Umíme se ocenit, jsme realisté
Dávejte druhým vědět, že si jejich práce vážíte, neberte ji jako samozřejmost – děkujte jim, oceňujte je, třeba osobním dopisem, poděkováním při závěrečném ohni nebo dárkem. I tím vytváříme prostor pro to, abychom si dokázali říct o pomoc, když ji potřebujeme. Je dobré připomínat si, že oddíl vedou dobrovolníci a že tomu často věnují hodně svého času a sil a že není úplně samozřejmé, že to dělají a že to budou dělat dále. Je dobré se zastavit u toho, co se povedlo, a užít si to, nesoustředit se pouze na nové úkoly a výzvy.
Na druhé straně je ale potřeba, aby všichni členové týmu věděli, že mají určitou osobní odpovědnost a tu přijímali. Když zjistíte, že nemáte kapacitu zvládat, co jste slíbili, je potřeba ostatním vysvětlit, co se děje a zeptat se jich, zda je možné něco odložit nebo převzít za vás. Když někdo opakovaně neplní dohody, je to pro všechny ostatní dost frustrující a demotivující.
Při vší té péči o druhé ale nezapomínejte ani sami na sebe. I my jsme jenom lidi, se svými problémy a potřebami, kteří někdy nemohou, nestíhají, nemají energii pečovat o druhé. I hlavní vedoucí si někdy potřebuje říct o pomoct nebo sdělit, že teď má těžké období a bude potřeba, aby se kormidla ujal někdo jiný. Je důležité se umět postavit sám za sebe a nebrat to jako své selhání. Od toho jsme tým.
Respektující tým pomáhá s výchovou
Všechny nápady v tomto článku vám mohou pomoct nejen mezi vámi v týmu vedoucích, ale mohou se stát přímou inspirací pro vaše členy. Kluci a holky v oddíle přejímají vzorce chování lidí, kterých si váží. Pokud uvidí, že se k sobě chováte s respektem, že se vzájemně podporujete, posílí je to v podobném chování mnohem víc než sebelepší program. A všechno to domlouvání v týmu je také skvělým odrazovým můstkem k zapojování kluků a holek do oddílového plánování a společného rozhodování.
Respektující tým na dálku i mimo oddíl
Dnešní doba přináší svá specifika. Skautování na dálku znamená nejen hledat nové formy programu, ale také to mění práci v týmu. Víc než kdykoli jindy je důležité jak spolu řešit praktické otázky, tak sdílet, jak se máme nebo nemáme. Oceňte se za to, co děláte, a nemějte výčitky, že neděláte ještě víc.
V celém textu se soustředíme pouze na oddílovou radu, ale všechno, o čem se zde zmiňujeme, je přenositelné i do ostatních týmů – jak střediskových rad, týmů vzdělávacích akcí, tak týmů neskautských. Zároveň svou roli hraje to, za jakým účelem tým vzniká. Je rozdíl mezi oddílovým týmem a třeba týmem rádcovského kurzu, který vznikl pouze za účelem zorganizování jednorázové akce. V takovém případě je možné, že pro jednotlivce v týmu nebude tak důležité vnímat tým jako soudržnou partu a více půjde o dobrou spolupráci jednotlivců než o týmovou synergii.
Mít dobře fungující tým není samozřejmost. Oddílová rada je základ oddílu, právě ona utváří bezpečné prostředí pro kluky a holky v oddíle. Díky tomu, že o ni pečujete, znáte se, můžete se na sebe spolehnout, jinými slovy se vzájemně respektujete, můžete společně s celým oddílem zažívat společná dobrodružství. Energie, kterou do týmu věnujete, se vám vždycky vrátí a je jedno, zda přátelstvím na celý život, nezapomenutelnými zážitky nebo úsměvy dětí, které vedete.
