Práci s dětmi miluji celým svým srdcem, ale někdy je toho zkrátka moc a věřím, že pokud nejsme v pohodě my vedoucí, tak se to propisuje i do naší činnosti v oddíle.
Ve skautu se můžeme často potýkat s pocity vyhoření, porovnáváním pracovního výkonu sebe a ostatních nebo sebeobětováním se v přístupu „když to neudělám já, tak kdo jiný“? A neúmyslně tím můžeme spoluvytvářet nepříjemné prostředí v celém kolektivu.
K pevnějšímu psychickému zdraví a větší duševní pohodě jednotlivce se lze dostat mnohými způsoby. Malými krůčky a řadou denních aktivit, samostatně nebo také s lidmi, kteří nás mohou navést tam, kam potřebujeme.
Je tomu už rok, co se dvakrát do měsíce vídám se svým duševním koučem Janem Horákem, pod jehož vedením se učím lépe orientovat v situacích, ve kterých se nacházím, hledám, co v životě chci, a vymýšlím, jak konkrétní situace řešit. Pravidelná duševní hygiena se i díky tomu stala nedílnou součástí mého života. Jakmile si každý najde způsob, který mu vyhovuje, má psychohygiena opravdu smysl a může nám pomoci nejen v osobním životě, ale i v budování příjemné atmosféry v kolektivu a při práci s dětmi.
Na otázky odpovídal Jan Horák,
rozhovor vedla Karolína Janíková.
Co se za výrazem psychohygiena ukrývá a co všechno pod něj vlastně spadá?
Pod pojmem psychohygiena si můžeme představit vše, co člověku pomáhá dlouhodobě udržet a prohloubit psychickou pohodu a zdraví. Je to životní styl, díky kterému je člověk vyrovnanější a odolnější vůči stresu a jiným psychickým problémům.
Spadá tam jak péče o mysl a duši, tak i o tělo. Fyzická kondice zásadně ovlivňuje i naše psychické rozpoložení. V neposlední řadě také sebepoznání, které je důležité pro to, abychom věděli, co nám nejvíc pomáhá a kde jsou naše hranice.
Proč si myslíš, že je psychohygiena pro vedoucí důležitá?
Správná psychohygiena do života přinese větší stabilitu a pohodu. Nejenom, že jsme odolnější vůči stresu, ale jsme celkově veselejší, pozitivnější a spokojenější. S pevnějším duševním zdravím přichází i menší podléhání emocím. Díky tomu dokážeme předejít výbuchu hněvu nebo zbytečnému zvyšování hlasu a problémy řešíme více v klidu, konstruktivně a empaticky. Z toho plynou lepší sociální vztahy a daleko větší pohoda v celém kolektivu. To je důležité pro život každého z nás, ale pro práci s dětmi, které dokážou velice dobře vnímat, obzvlášť.
Duševně zdraví a vyrovnaní lidé se dožívají vyššího věku, jsou odolnější vůči tělesným, psychosomatickým a duševním nemocem. Zotavují se lépe a rychleji z nemocí i fyzických zranění.
V čem může vedoucím pravidelná psychohygiena pomoct?
Pravidelná psychohygiena má mimo jiné za následek větší koncentraci na přítomný okamžik. Dává tak vedoucímu lepší možnost vnímat náladu ve skupině a třeba i předcházet některým situacím dříve, než se z nich stanou velké problémy.
Také pomáhá k uvědomění, že překračování svých hranic a upřednostňování potřeb ostatních na úkor sebe zanechává na člověka negativní vliv. To se potom projeví i na kvalitě odvedené práce. Proto je přirozené říct si o pomoc nebo o chvíli pro sebe a načerpat energii, než budeme v práci pokračovat.
Sebepoznání, které jde se správnou psychohygienou ruku v ruce, přináší větší pokoru ke svým schopnostem a lepší uvědomění kvalit ostatních. S těmito vědomostmi je snadnější i přirozenější zdravou mírou práci dělit a delegovat ji na ostatní.
Jestliže chceme i u dětí zlepšit jejich psychickou pohodu a péči o ni, je dobré jim v tomto jít příkladem. Ukázat, že o sebe pečujeme sami. Také se vlastní praxí učíme, co nám funguje a jaký vliv to na nás má. O to snazší je tuto dovednost předat někomu dalšímu.
Jak se taková psychohygiena dělá?
Jako si pravidelně čistíme zuby, aby se nám nezkazily, stejně tak je důležité provádět psychohygienu pravidelně, i když se cítíme dobře. Také pokud s ní začínáme, je dobré mít na paměti, že než se účinek některých metod projeví v našem životě, může to trvat delší dobu. Obdobně jako nemůžeme očekávat, že budeme mít svaly jako Schwarzenegger po jedné návštěvě posilovny. A tak vytrvejme. Výsledek totiž stojí za to.
Každý člověk je jiný a jdou mu jiné věci. Když s psychohygienou začínáme, je dobré být pozorný k tomu, jaký vliv na nás mají jednotlivé metody. V tom nám může pomoci vést si deník.
Mezi základní metody psychohygieny patří:
- Dostatek kvalitního spánku. Pro rychlé usnutí je vhodné chodit spát ve stejnou dobu či zařazovat večerní rituály, které tělu pomohou si zautomatizovat čas spánku.
- Zdravá strava. Kvalitní jídlo dodá našemu tělu potřebnou energii i vitamíny a udržuje ho v kondici. Je dobré si na jídlo udělat dostatek času, nerozptylovat se sledováním mobilu či televize a nejíst ukvapeně.
- Pohyb a tělesné cvičení. Pohyb a práce s tělem patří mezi nejdůležitější prvky psychické hygieny. Dostatečná míra pohybu a cvičení zlepšuje tělesnou kondici, máme víc energie, jsme zdravější a sebevědomější. Nedostatek tělesného pohybu má za následek větší emoční napětí a psychickou zátěž.
- Hospodaření s časem. Je důležité umět si správně rozvrhnout harmonogram a všem činnostem přiřadit dost času pro jejich splnění. A také do něj zařadit čas na relaxaci, která nám pomůže načerpat energii zpátky.
- Socializace. Sdílená starost je poloviční starost a sdílená radost je dvojnásobná radost. Sdílení problémů není známkou slabosti, ale naopak velkého sebeuvědomění. Sdílení nám pomáhá se na problémy podívat s nadhledem a lépe s nimi pracovat.
Psychohygiena a děti, má to smysl?
Určitě. Děti se potýkají s problémy, jejichž dopady nejsou o nic menší než ty naše „dospělácké“. Správná psychohygiena má u nich stejný dopad na kvalitu života, jak jsme popsali výše. Učí je rozpoznávat emoce, jak své, tak ostatních, a jak s nimi lépe pracovat. Obzvláště u psychiky platí, že prevence je daleko lepší než léčba dopadů.
Jak začít?
1 – Škálování
Jednou ze základních aktivit, kterou můžeme zařadit do programu v kolektivu vedoucích či dětí a jež rozvíjí sebeuvědomění a emoční inteligenci, je metoda škálování.
Členové skupiny sdělují ostatním pomocí škály 1–10, jak se v tuto chvíli cítí. 1 znamená, že horší to už být ani nemůže, a 10 je naprosto skvěle! Kdo chce, může vysvětlit, proč tomu tak je.
Zároveň představuje škála dobrý nástroj, jak těm se špatnou náladou pomoct. Když se bude někdo cítit například na 3, můžeme se zeptat: „Co ti pomůže, aby ses dostal na 4?“.
2 – Deník vděčnosti
Jedna z nejdůležitějších emocí pro spokojený život je vděčnost. Pro její prohloubení je vhodné psát si deník vděčnosti, kam si můžeme zapisovat, za co jsme ve svém životě vděční.
Stačí pár zápisů týdně. Vhodné je každý začínat spojením „Jsem vděčný za…“. Můžou to být velké, ale i malé věci. Vděčnost za rodiče, domov či skvělou zmrzlinu, kterou jsem si dnes dal. A je v pořádku, když se mi budou věci, za které jsem vděčný, opakovat. Ta zmrzlina je přece jen fakt dobrá! Tyto zápisky pak můžeme sdílet ve skupině.
Jan Horák
Přátelský, neochvějný a vysmátý člověk, který se rozhodl, že chce žít nejlepší život, jaký dovede. Osobnímu rozvoji se aktivně věnuje skoro 10 let. Nyní úročí jak tyto zkušenosti, tak ty z koučovacích kurzů jako životní kouč. Volný čas tráví s přáteli, na boulderu, meditací nebo starostí o svoji bonsajovou zahrádku na parapetu.
