Trocha přírodovědy
Každý objekt kolem nás vydává tepelné záření. To ze Slunce dokáže snadno proniknout naší atmosférou a ohřívá zemský povrch. Protože zahřátá Země má oproti Slunci teplotu o dost nižší, i záření, které vydává zpět, je jiné (má nižší frekvenci). A na rozdíl od toho slunečního se od skleníkových plynů v atmosféře odráží zpět [1], takže neunikne jen tak zpět do vesmíru, ale jeho část dál ohřívá planetu. Nebýt skleníkového efektu, jak se tento jev nazývá, byla by naše Země neobyvatelně chladným místem.
Skleníkové plyny, jako jsou oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný [1], mají v přírodě své koloběhy, jsou do atmosféry neustále uvolňovány řadou přírodních procesů a během jiných pohlcovány. Takto byly přirozenými mechanismy poslední stovky tisíc let udržovány na poměrně stálých hladinách [2][3]. To víme díky analýzám vzduchových bublin uchovaných v ledovcích. V současnosti jsou koncentrace těchto plynů vlivem lidské činnosti, především masového spalování fosilních paliv, značně nad touto úrovní a dál rostou, což má svou odezvu – změny klimatu [1].
Změny klimatu v praxi
Rok 2019 byl jak globálně, tak u nás druhým nejteplejším v historii měření [4][5]. Rostoucí teploty mají dopady v prvé řadě na ekosystémy. Řada druhů je vystavena stresovým faktorům [6]a jejich areály se posouvají do teplotně vhodnějších, tedy vyšších a severnějších poloh, kde pro ně mohou být nepříznivé ostatní podmínky. A pokud druh obývá vrcholové pásmo hor, může to být vůbec dost obtížné. Zvláštní kapitolou jsou mořské ekosystémy. Oceány se oteplují a okyselují (absorpcí CO2 z atmosféry) a zdaleka ne všechny druhy se zvládají přizpůsobit [7][8], jak je možné sledovat na hynoucích korálových útesech. Přírodní systémy jsou velmi složité a jejich ohrožení změnami klimatu by se dal věnovat samostatný článek. Předpokládá se ale, že při globálním oteplení o 2 °C oproti preindustriálním hodnotám může celosvětově vymizet 8 % všech druhů [9]. Momentálně jsme globálně na oteplení o 1 °C [19].
Změny klimatu s sebou nenesou jen samotné zvýšení teploty, ale také změny atmosférických procesů. V některých oblastech je nižší úhrn srážek, jiné jsou častěji a silněji než dříve zasahovány náhlými přívalovými dešti a povodněmi. Objevují se častější a ničivější hurikány nebo delší a intenzivnější období sucha a extrémních veder, snižující výnosy zemědělské produkce a dostupnost vody nebo zvyšující rizika rozsáhlých požárů [10].
Zasaženi jsou, ať už ztrátou domova, neúrodou, nebo jiným zhoršením životních podmínek, lidé v mnoha zemích světa. Nejvíce pak znevýhodněné skupiny obyvatelstva a obyvatelé zemí globálního Jihu, kteří přitom mají jen malý podíl na globálních emisích [11][12]. Podle vyjádření Červeného kříže kvůli dopadům změn klimatu potřebovalo v roce 2019 každý týden humanitární pomoc 2 miliony lidí a jde o nejméně mediálně reflektovanou humanitární krizi [13][14]. Mezinárodní organizace pro migraci předpokládá, že půjdou-li dál změny současným tempem, v roce 2050 se desítky až stovky milionů lidí, v závislosti na konkrétním scénáři a míře mezinárodní pomoci, stanou „klimatickými migranty“ [15].
Budoucí scénáře závisí především na míře omezení emisí. Zmiňované projevy se s vyššími emisemi a tudíž větším oteplením budou zhoršovat, a to nelineárně, tedy už mezi globálním oteplením o 1‚5 °C a 2 °C bude zásadní rozdíl [27]. Nejhorším dopadům by mělo předejít udržení oteplení na hranici 1‚5 °C [17], což vyžaduje značné omezení emisí během následující dekády [28]. V současnosti objem vypouštěných emisí globálně stále roste [25].
Při oteplování nad hranicí 1‚5 °C také významně stoupá pravděpodobnost překročení bodů zvratu, což jsou prahy oteplení pro řadu klíčových oblastí na Zemi, při jejichž překonání nezvratně dojde ke změně dále urychlující oteplování či zhoršující další dopady. Příkladem je situace, kdy se vývoj Země při určitém oteplení „přehoupne“ na trajektorii k úplnému roztání Grónského ledovce, což by trvalo sto až několik set let, nicméně by již nebylo možné tento proces zastavit snížením emisí. Úbytek plochy pokryté ledem by totiž zároveň snižoval odrazivost povrchu Země a ten by tudíž absorboval více tepla ze Slunce. Dál hrozí mimo jiné narušení mořského koloběhu uhlíku, zodpovědného za pohlcování velkého množství oxidu uhličitého z atmosféry, změny mořských a atmosférických proudů, zodpovědných za specifické podnebí různých oblastí či tání permafrostu zadržujícího množství CO2 a metanu [29][30].
A co u nás?
V České republice nejsou dopady tak drastické, ale i tady se změny klimatu projevují. Za posledních 60 let u nás vzrostla průměrná teplota o 2 °C [18], tedy dvakrát víc, než je světový průměr. Při vyšších teplotách se rychleji odpařuje voda a srážek je přes teplejší měsíce podprůměrně, takže krajina trpí větším suchem. Minulý rok byl šestým zvlášť suchým v řadě [20].
Je to také dostatek vody, který potřebuje smrk ke tvorbě pryskyřice, schopné v případě napadení stromu zalepit vetřelce, jako je lýkožrout. Při dlouhodobém vystavení suchu ale schopnost efektivně se jim bránit ztrácí [21]. Suchem a kůrovcovou kalamitou je zasažena značná část našich jehličnatých porostů [22]. A nejde pouze o lesy hospodářské, Lesy ČR v souvislosti s kalamitou žádají o povolení kácet například i v bezzásahové zóně Boubínského pralesa [23]. Kůrovec do lesa patří, nebýt několika extrémně suchých let, velmi pravděpodobně by k jeho takto drastickému přemnožení nedošlo.
Nejenom lesníkům, ale i zemědělcům dělají změny klimatu v podobě sucha starosti. Působí přímé škody a spolu s brzkým jarem vytváří příznivé podmínky pro škůdce, jako jsou například hraboši [24].
Kde se berou skleníkové plyny?
Nejvýznamnější skleníkový plyn vznikající činností člověka, oxid uhličitý, se uvolňuje při spalování fosilních paliv jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Světově je za největší množství emisí zodpovědná Čína (27‚5 %), následovaná Spojenými státy (14‚8 %). Čína má ale také nesrovnatelně více obyvatel než menší země, jako ta naše. Když vztáhneme množství emisí na jednoho obyvatele, předhoní Česká republika Čínu a v EU obsadí čtvrté místo, jde tedy o významného emitora [25].
Nejvíce emisí má v České republice na svědomí energetika (41‚5 %), kde emise pocházejí především ze spalování hnědého uhlí, které se s dalšími fosilními zdroji podílí na více než polovině tuzemského energetického mixu [31][33]. V Česku se elektrické energie vyrábí značně víc než spotřebovává a zhruba jedna její pětina, což odpovídá množství, které vyrobí dohromady dvě největší hnědouhelné elektrárny (Prunéřov a Počerady), se prodává do zahraničí [32]. Dále za energetikou, co do množství emisí, následuje průmysl (18‚8 %) a doprava (14‚8 %) – zejména osobní (8‚3 %), nákladní a autobusová (5‚5 %) a letecká (0‚7 %). Svůj podíl má také přímý provoz institucí a domácností (10‚3 %), jako ohřev vody a topení, a dále zemědělství (6‚5 %), kde jde zejména o emise metanu z chovu skotu a o využívání velkého množství hnojiv energeticky náročných na výrobu [31].
Značný podíl emisí tedy závisí na nastaveních systémové a ekonomické povahy, jako například jakými způsoby je vyráběna energie, kolik se jí exportuje či kterým směrem je rozvíjen dopravní sektor. Světově více než 70 % emisí skleníkových plynů pochází z činností pouze stovky velkých společností [26].
Zdroje:
[1] Causes | Facts – Climate Change: Vital Signs of the Planet, NASA. Dostupné z: https://climate.nasa.gov/causes/ [cit. 12.01.2020]
[2] Evidence | Facts – Climate Change: Vital Signs of the Planet, NASA. Dostupné z: https://climate.nasa.gov/evidence/ [cit. 12.01.2020]
[3] Craig, H. and Chou, C.C. (1982), Methane: The record in polar ice cores. Geophys. Res. Lett., 9: 1221-1224.
[4] Copernicus: 2019 was the second warmest year and the last five years were the warmest on record, The Copernicus programme. Dostupné z: https://climate.copernicus.eu/copernicus-2019-was-second-warmest-year-and-last-five-years-were-warmest-record [cit. 12.01.2020]
[5] Rok 2019 byl v Klementinu druhý nejteplejší v historii. Průměrná teplota dosáhla 12,6 stupně, iROZHLAS. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/chmu-prazske-klementinum-druhy-nejteplejsi-rok-od-1775_2001041203_vtk , [cit. 12.01.2020].
[6] Mezivládní panel pro změnu klimatu – změna klimatu 2014 – souhrnná zpráva páté hodnotící zprávy, IPCC. s. 17, Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/souhrnna_zprava_ipcc_2015/$FILE/OEOK-IPCC_SYR_report_CZ-20150504.pdf
[7] Climate Change Seeps into the Sea, NASA. Dostupné z: https://www.nasa.gov/topics/earth/features/climate_acidocean.html [cit. 12.01.2020]
[8] Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing Climate, IPCC. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/srocc/
[9] Mark C. Urban, 2015 et al., Accelerating extinction risk from climate change
[10] Effects | Facts – Climate Change: Vital Signs of the Planet, NASA. Dostupné z: https://climate.nasa.gov/effects/ [cit. 12.01.2020]
[11] Reuveny, R. 2007. Climate change-induced migration and violent conflict, Political Geography.
[12] IPCC Special report 15, (Chapter 1) IPCC. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/chapter-1/
[13] Climate crisis leaving 2 million people a week needing aid – Red Cross, The Guardian. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2019/sep/19/climate-crisis-leaving-2-million-people-a-week-needing-aid-red-cross [cit. 12.01.2020]
[14] One climate crisis disaster happening every week, UN warns, The Guardian. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2019/jul/07/one-climate-crisis-disaster-happening-every-week-un-warns [cit. 12.01.2020]
[15] Brown, O. 2008. World migration 2008: managing labour mobility in the evolving global economy. Geneva, Switzerland: International Organization for Migration.
[17] IPCC Special report 15 (Chapter 3), IPCC. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/sr15/
[18] Průměrná roční teplota v ČR, Fakta o klimatu. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-cr [cit. 12.01.2020].
[19] NASA, climate change, NASA. Dostupné z: https://climate.nasa.gov/ [cit. 12.01.2020]
[20] Rozhovor: Martin Reider – Ředitel ČHMŮ, ČT. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2796776-sucho-se-stupnuje-a-voda-dochazi-situace-je-vyjimecna-varuje-reditel-chmu [cit. 12.01.2020]
[21] Třídní nepřítel – lýkožrout smrkový, Hnutí Duha. Dostupné z: http://sumava.tadytoje.cz/info/tiskovezpravy/studie/kurovec.htm [cit. 12.01.2020]
[22] Současná kalamita v lesích má odlišný charakter než rozmnožení kůrovců v minulosti, Lesy ČR. Dostupné z: https://lesycr.cz/soucasna-kalamita-lesich-ma-odlisny-charakter-nez-rozmnozeni-kurovcu-minulosti/ [cit. 12.01.2020]
[23] Kácení v Boubínském pralese. Lesy ČR dostaly výjimku pro boj s kůrovcem, iROZHLAS. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/boubinsky-prales-lesy-cr-kurovec_1911211316_pj [cit. 12.01.2020]
[24] Intersucho. Dostupné z: https://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=2019-12-10&to=2020-01-07¤t=2020-01-02 [cit. 12.01.2020]
[25] CO₂ and Greenhouse Gas Emissions – Our World in Data. Dostupné z: https://ourworldindata.org/co2-and-other-greenhouse-gas-emissions#how-have-global-co2-emissions-changed-over-time [cit. 12.01.2020]
[26] The Carbon Majors Database CDP Carbon Majors Report 2017, Dostupné z: https://b8f65cb373b1b7b15feb- c70d8ead6ced550b4d987d7c03fcdd1d.ssl.cf3.rackcdn.com/cms/reports/documents/000/002/327/original/Carbon-Majors-Report-2017.pdf?1499691240 [cit. 12.01.2020]
[27] IPCC Special report 15 (Chapter 3), IPCC. s. 177 – 178, Dostupné z: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/2/2019/02/SR15_Chapter3_Low_Res.pdf
[28] IPCC Special report 15 (Chapter 2), IPCC. s. 159, Dostupné z: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/2/2019/02/SR15_Chapter2_Low_Res.pdf
[29] IPCC Special report 15 (chapter 3), IPCC. s. 253 – 264, 257 – 258, Dostupné z: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/2/2019/02/SR15_Chapter3_Low_Res.pdf
[30] Scénáře budoucího vývoje, rizika a dopady, Fakta o klimatu. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/ [cit. 06.02.2020]
[31] Emise skleníkových plynů, Fakta o klimatu. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail [cit. 06.02.2020]
[32] Zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR za IV. čtvrtletí 2018 (str. 6, první řádek tabulky “saldo eletřiny”, poslední sloupec “celkem”). Dostupné z: http://www.eru.cz/documents/10540/4580207/Ctvrtletni_zprava_2018_IV_Q.pdf/f47bc2a0-05e3-4402-a1db-5b6e2b0a44a4 [cit. 12.04.2020]
Dle dat Energetického regulačního úřadu vyvezla ČR v r. 2018 13, 9 TWh (desetiletý průměr přebytku vývozu nad dovozem elektřiny 14,6 TWh). Elektrárna Počerady vyrobí ročně maximálně 5,3 TWh, dle prezentace ČEZ pro investory a analytiky z 4. 10. 2019 a elektrárna Prunéřov II nemá instalovaný výkon značně vyšší, viz ČEZ, Prunéřov II. Dostupné z: https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/uhelne-elektrarny-a-teplarny/uhelne-elektrarny-a-teplarny-cez-v-cr/elektrarny-prunerov-58176 [cit. 12.04.2020]
[33] Národní energetický mix – OTE. (k r. 2018) Dostupné z: https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/narodni-energeticky-mix [cit. 12.04.2020]
