Na základě vlastní zkušenosti z vedení roverské družiny a následně celého roverského kmene o pěti družinách jsem se pokusila dát dohromady pár tipů, které i mě pomáhaly při vedení roverských akcí a mém průvodcování. Doufám, že vám pomohou nahlížet na celou problematiku s lehkostí a radostí a v některých z vás třeba i podnítí touhu stát se průvodcem roverů a rangers.
1. Dospělý průvodce – alfa a omega úspěšného startu
Připravte se, že pokud u vás zatím rovering nejede naplno nebo pokud pracujete s novou roverskou družinou, není možné očekávat, že se roveři od začátku zorganizují sami. Najděte k nim dospělé průvodce, kteří jim pomohou.
Role dospělého průvodce může být dle vyspělosti roverského společenství velmi rozmanitá. Od prvotní inspirace a role hlavního tahouna by však postupem času měl čím dál více ustupovat do pozadí a s věkem a zkušenostmi roverů postupně nabídnout prostor pro přebírání zodpovědnosti za družinu nebo kmen a jeho aktivity samotným členům. Ve všech fázích, od vznikajícího kmene po dlouholetou jednotku, by měl průvodce dávat prostor členům, být ochotný řešit problémy, neustále komunikovat s odpovědnými garanty o jejich úkolech, postupu a nabízet pomoc v náročných situacích. Hlavně být onou hnací silou, která dohlédne na to, že činnost někam směřuje a projekt dospěje ke konci. Zpočátku bude potřeba velká podpora především formou jednoduchého koučování a nenápadné kontroly. Jakmile si ale roveři a rangers uvědomí, že jejich společné snažení přináší ovoce, stanete se vítaným členem/hostem, který nemusí mít na starost nic.
2. Rovering je příležitostí – pro průvodce by měl být i prioritou
Pokud to jen trochu jde, mějte k roverům a rangers jako průvodce někoho, pro koho je roverská činnost prioritou a vidí v činnosti příležitost pro vlastní seberozvoj.
Vedení roverské družiny, roverského kmene či roverské akce doporučuji brát především jako příležitost. A teď nemyslím jen možnost někam posunout svěřence, ale otevření dalších dveří pro samotného průvodce. Při přechodu do vedení společenství roverů a rangers či roverských akcí se vám nabídne ohromný prostor, který můžete zaplnit tím, co jste vždycky chtěli vyzkoušet, naučit se nebo zažít, ale dosud na to nebyl čas. Roveři a rangers lačnící po netradičním trávení času, zkušenosti úspěchu a opravdových zážitcích, se velmi rychle nadchnou do činnosti a ocení váš zájem. Také jsou už schopní spolupodílet se i na komplikovanějších činnostech a třeba i přizvat k nějakým aktivitám své vlastní družinky, které vedou. Achilovou patou se však mohou stát jejich časové kapacity.
Abyste na to měli čas nejen vy, ale i vaši svěřenci, mělo by se pro vás stát prioritou kromě podpory roverské činnosti i její prosazování na střediskové úrovni. Prostor, který roverským akcím dáme v ročním harmonogramu by měl odpovídat fázi rozvoje, ve které se naše roverská parta nachází. Je vhodné si uvědomit, že především ve střediscích, kde roverské společenství tvoří roveři a rangers z mnoha různých oddílů, by měly být termíny roverských akcí, které jsou otevřené všem, zaneseny do plánu akcí před všemi oddílovými akcemi.
Toto může být jedním z hlavních úkolů vedoucího roverského kmene a při jeho absenci toho, kdo akce pořádá. Kromě samotného plánování akcí je potřeba si to takhle nastavit a obhájit na středisku a v oddílech, které mohou vyvíjet tlak na to, že musíme pomáhat s vedením dětí nebo v servisu táborů apod., protože roveři přece nejsou tou kategorií, která potřebuje naši péči, je to něco navíc. Mimo samotný fakt, že v tomto přechodném období dospělosti můžeme dotáhnout výchovné snahy na našich svěřencích, násobí se efekt činnosti s touto výchovnou kategorií skrze všechny jejich vlastní svěřence. To díky jejich práci a nadšení mohou zažívat děti kvalitní program a pokud nebudeme mít spokojené a schopné rovery, bude i práce s dětmi mnohem složitější.
3. Smysl akce – vášeň pro činnost
Hledejte akce, v nichž vidíte smysl a jejichž uskutečňování vás naplňuje radostí a nadšením.
Snažte se vždy akce dělat s nějakým konkrétním záměrem a hledejte, jaký by mohly mít smysl pro všechny jejich účastníky. Potkají se se svými vrstevníky a budou mít příležitost navázat s nimi hlubší vztahy? Uvědomí si, jak je důležité se zajímat o své okolí a po příjezdu budou mít chuť uspořádat vlastní projekt? Naučí se přežít v přírodě pouze s nožem? Nebojte se účastníků na místě zeptat, jaký smysl pro ně nakonec akce měla a jestli splnila jejich očekávání.
Konkrétní záměr, se kterým akci pořádáte, může vycházet z výchovných cílů kmene, střediska nebo jen z vašeho pozorování roverů a rangers. Určitě ale volte takový, který s vámi rezonuje a vyvolává ve vás chuť k činnosti. Snažím se teď vyzdvihnout, že za tím vším výkonem a rozvojem musí být především osobní zápal a vyplatí se u něj začít.
Pokud chcete, aby měly akce opravdu pozitivní dopad, nechte se inspirovat samotnými účastníky (viz bod 4). Pro tvorbu konkrétních akcí je dobré mít jejich smysl po celou dobu na paměti a volit opravdu takové programy, které do sebe zapadají. Nezapomínejte při plánování na základní dramaturgické principy a mluvte s účastníky a účastnicemi o tom, co si z akcí odnesli oni.
4. Plňte si sny – sdílejte je
Jako inspiraci berte sny členů roverského společenství od jeho průvodce po posledního člena. Snažte se mezi nimi hledat co nejlepší průnik.
Chtěli jste vždycky vyrazit na puťák bosky nebo upéct dvoumetrový dort? Právě takovými sny můžete nadchnout ostatní a uspořádat akci, která bude vlastně přizváním ostatních k společnému zážitku a překonání výzvy. Dlouhodobě je ale vhodné pomáhat hledat podobné touhy u celého společenství. Pokud jde o společenství roverů a ne o jednorázovou akci, je vhodné zařadit na začátek školního roku alespoň krátký brainstorming k tomu, co by chtěli členové podniknout a kdo by chtěl kterou z akcí realizovat. V této části je účastníkům dobré vypíchnout, že se nemají omezovat jen na „skautské” typy činností, ale podpořit je v odhalení jejich vlastních snů mimo běžný rámec skautského programu. Ideální situace nastane, pokud přijdete na to, které sny mezi sebou sdílíte a rozhodnete se do jejich realizace pustit společně.
5. Projekty – máte na víc
Nebojte se zvolit k realizaci dlouhodobější projekt. Myslete na to, že každý projekt potřebuje svého tahouna, který má dostatečnou vnitřní motivaci k tomu jej dotáhnout do konce.
Oproti mladším věkovým kategoriím s rovery mnohem více využívejte formu projektů. Mnohé z vašich snů budou k této formě přímo vybízet a ač někdy celá myšlenka bude vypadat hodně složitě, jděte do toho. Neustále ale mějte na paměti, že je důležité projekt dokončit, společně jeho průběh zreflektovat a celou snahu tak pozitivně uzavřít. Neúspěch v megalomanském projektu může být zdrcující a může odradit od jakékoliv další činnosti, obzvláště pokud kvůli tomu v týmu vzniknou konflikty.
To nejdůležitější, co můžete mladým dospělým dát, je vědomí, že zvládnou něco dotáhnout do konce, prostor dělat to, co jim dává smysl, překonávat se a proměňovat tak svět okolo sebe. Formou výzev a projektů můžeme plnit naše osobní i společné sny a ukazovat si tak navzájem, že na to máme a můžeme ovlivnit jak budeme svůj život žít.
Jak to může vypadat
Já osobně jsem vždy chtěla zkusit natáčet film a díky roverské družině, ve které jsem působila jako dospělý průvodce, jsem se ocitla ve společenství, kde bylo možné si to společně s ostatními vyzkoušet. V rámci natáčení filmu vznikla potřeba mít vlastní pláště. Co je lepší aktivita pro rovery, než si je ušít a kromě vlastnictví plášťů tak získat základní představu o celém procesu šití a třeba i výrobě spon. Taky jsem chtěla mít víc času na tanec a po několika letech co jsem realizovala předtančení na náš střediskový ples, se inspirovali jiní a nyní máme na plese tři roverská vystoupení, z nichž ani jedno neorganizuji já. Touha osvojit si některé „primitivní“ dovednosti pravěkých lidí nás dohnala na týdenní tábor – Primitivní vesnici (bit.ly/skauting-primitivni-vesnice), kde jsme měli šanci zažít si každodenní nástrahy života mimo civilizaci i základní techniky a řemesla z dávných dob. Touha nacházet výzvy v každodenním životě hnala celou roverskou družinu mimo jiné i k výrobě vlastních roverských stezek plných zajímavých činností a projektů. Můžete sázet stromy, vyjet do zahraničí, vytvořit skautské muzeum ve vaší obci – cokoliv, co budete mít chuť dělat a bude vás to posouvat dopředu tak, abyste měli dostatek vnitřní motivace vše dokončit.
A na závěr snad jen přání všem dospělým průvodcům. Nadchněte se do činnosti, užívejte si tu relativní volnost, buďte podporou a buďte vzorem.
