Jak a proč mluvit s rádci o skautské výchovné metodě

Skautská výchovná metoda

Organizací a institucí zabývajících se výchovou je dnes celá řada. To, v čem je skautská výchova jedinečná, je soubor prostředků a postupů, kterými ji uskutečňujeme. Právě tento soubor se nazývá skautská výchovná metoda a skládá se ze 7 bodů definovaných ve stanovách. Sílu a jedinečnost nemá každý bod sám o sobě, ale až celý komplex vzájemně propojených a doplňujících se bodů. SVM je ve skautském prostředí přítomna bez toho, abychom se o to museli nějak více snažit. V tomto prostoru většina z nás vyrostla, a tak máme skautskou metodu dostatečně zarytu pod kůží a může nám připadat až intuitivní. Bylo by však nešťastné skončit u toho, že máme družiny a stezku se snažíme používat. Pokud se nad SVM zamyslíme hlouběji, může nám toho přinést mnohem více.

„Skautská výchovná metoda vychází z přesvědčení, že člověk se nejlépe něco naučí tím, že to dělá; že znalosti, dovednosti i postoje si osvojí nejlépe za pomoci vlastních prožitků a zkušeností. Z této zásady není vyjmuta ani výchova mravní…“ Zvedám oči od popisu skautské výchovné metody ve stanovách a výrazy ve tvářích mých rádců mi dávají jasně najevo, že tudy cesta nepovede.

Proč o SVM mluvit s rádci?

Pro dosažení našich výchovných cílů a pozitivního ovlivnění našich členů máme omezené množství času. Kolik procent z vašich akcí je družinových? U nás je to přes školní rok minimálně polovina akcí za měsíc, což už je nezanedbatelná část, kterou by bylo škoda ztratit. Proto je důležité, aby už rádcové věděli, o co se snažíme a jaké na to máme nástroje. Právě rádcové se na výchově významně podílí a my jim tak skrze SVM můžeme ukázat důležitost jejich úkolu – a také jak na něj.

Jak může vypadat rozhovor s rádcem o SVM?

Vůdce: Čau Kanáre, máš chvilku, abychom se pobavili o vedení družiny? — Kanár (rádce): Nazdar. Určitě, na to mám čas vždycky. — Vůdce: Narazil jsem teď na jeden citát Baden-Powella: „Skauting je hra, a to hra o velkou sázku.“ Co myslíš, že by mohl znamenat? — Kanár: No to, že je skauting hra, nejspíš znamená, že bychom ho měli dělat tak, aby nás bavil. No a s tou sázkou nevím, možná to, že být ve skautu není jen sranda a měli bychom se podle toho chovat, a to nejen v klubovně? — Vůdce: To určitě taky. Mně ještě přijde, že tím chtěl říct, že skauting není o bezcílném hraní, ale že by měl svoje členy učit něčemu novému, rozvíjet je a připravovat na život. Napadá tě něco, co dal skauting tobě za tu dobu, co jsi v oddíle? — Kanár: Ty jo. Já fakt nevím. Asi jsem samostatnější a umím se o sebe líp postarat. A taky už se nebojím mít svůj názor a diskutovat o něm s ostatními. A asi i další věci. — Vůdce: Jo, přesně k těmto a ještě ke spoustě dalším věcem se snažíme děti v oddíle vést. Všechny tyto cíle si můžeš představit jako hrad na kopci, ke kterému vede spousta cest. Co myslíš, že můžou tyto cesty představovat? — Kanár: No asi to, že k těm cílům můžeme dospět různýma způsobama. — Vůdce: Přesně tak. A my skauti máme jednu speciální cestu, která se jmenuje skautská výchovná metoda a pomáhá nám dosahovat našich cílů tak, aby to děti v oddílech bavilo. Skládá se ze sedmi vzájemně provázaných bodů, o kterých ti zkusím teď něco říct, protože může pomoct i tobě při vedení družiny.

Slib a zákon

Slib a zákon tvoří hodnotový základ skautingu, který je společný pro celé skautské hnutí u nás i v zahraničí. Zákon, jako společně přijatý hodnotový systém, a slib, jako veřejný závazek jeho dodržování.

Rádcové by si měli být vědomi toho, že jsou pro svoje členy vzory. Ve skautském věku třeba i daleko většími než jiné autority vyskytující se v okolí jejich členů. Veškerá práce se slibem a zákonem vyjde vniveč, pokud o těchto věcech budeme jen mluvit a rádce se bude chovat úplně jinak.
Nemůžeme od rádců očekávat, že povedou na družinovkách hluboké diskuze o slibu a zákonu. Můžeme ale docílit toho, že budou normální součástí životů našich skautů a skautek. Stačí na to pár otázek zařazených na schůzkách: Jak se vám poslední dobou daří chovat podle slibu a zákona? Kdy jste jej naposledy porušili? Vyskakují vám při rozhodování v hlavě body zákona? Atd.
Najděte pro rádce příběhy na body zákona, které si můžou číst a diskutovat nad nimi.
Se slibem a zákonem také můžeme pracovat pomocí kreslení, scének (normálních i pantomimických) nebo je zapojit do pohybové aktivity na začátku schůzky, kdy budou členové sbírat lístečky s body zákona a pak z nich vyřazovat ty, co tam nepatří.

Kanár: Už se těším, až budu vymýšlet ty body, které tam nepatří. Skaut je skladný, nepromokavý, rád umývá svému rádci ešus…

Družina

Skautská výchova by měla mířit ke všestranně rozvinutému jedinci, který by měl umět být platným a odpovědným členem společenství, potažmo celé společnosti. Družinový systém je pro dosažení toho ideálním nástrojem.

Zbavme se dojmu, že samotným zavedením družin tento bod naplno využíváme. Družiny jsou samozřejmě základ, ale pokud se nám podaří rádcům vysvětlit, čeho přesně chceme využíváním družinového systému dosáhnout, tak z něj můžeme vyždímat ještě víc. Družinový systém může například vést k výchově k demokracii, převzetí zodpovědnosti za sebe a za druhé nebo vytvoření pozitivní zkušeností s fungujícím kolektivem kamarádů, na které se dá spolehnout.
Zvěte rádce na oddílové rady nebo s nimi vydatně komunikujte jiným způsobem. Budete tak mít jednak jasný přehled o tom, co se v družinách děje, a jednak bude vždy někdo po ruce jako spojka ke členům v oddíle.
Naši rádci by se měli ztotožnit s tím, že nejsou těmi, kteří mají odedřít všechnu práci v družině, ale spíše koordinátory družinové činnosti, na které se podílejí všichni členové. Pomozte jim ujasnit si, jakými všemi způsoby to může být: družinové funkce, odvedení části programu, návrhy, co s družinou podniknout, vzít si na starosti nějaký úkol pro družinu…

Kanár: No a není jednodušší si ty věci prostě udělat sám? — Vůdce: Jednodušší možná ano, ale pokud chceš jednou družinu někomu předat, tak by na to měl být dotyčný připraven a nenapadá mě, jak lépe toho dosáhnout, než tím, že se bude spolupodílet na vedení družiny už teď. Odvedením jednoduché honičky se ty sám dál už asi neposuneš, protože jsi to dělal už mockrát, ale pro vyjukaného nováčka to může být pořádná výzva, při které se toho může hodně naučit a bude cítit, že do družiny taky patří.

Dospělí průvodci

Dospělí ve skautingu hrají roli průvodců mladého člověka, tedy těch, kteří mu nejen ukazují cestu, ale také mu pomáhají, podporují jej a povzbuzují; to vše s respektem k jedinečné lidské bytosti, která dříve nebo později musí za svou cestu převzít plnou odpovědnost.

Je důležité, aby rádcové věděli, na koho se mají obrátit se svými problémy v družině. My máme pro každou družinu patrona, který se nejčastěji rekrutuje z řad bývalých rádců, kteří družiny znají nejlépe.

Vůdce: Už jsme mluvili o tom, že jsi pro kluky v družině vzorem a napodobují tvoje chování. Myslím, že je to tak i s tvým chováním ke členům vedení. Jak ty se chováš k nám, tak se pak kluci budou chovat k tobě. — Kanár: Mmm, a co mám dělat, když s něčím nesouhlasím? —

Vůdce: Asi bude nejlepší zkusit to sdělit nějak rozumně nebo si to nechat na potom a vyřešit to na oddílově radě.

Učení se zkušeností

„Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to udělat a já pochopím.“ (čínské přísloví)

Pomozte rádcům, aby věci, které s družinami dělají, měly nějaký přesah a byly užitečné. Když se učí poznávat květiny na Svojsíkův závod, tak ať si uvaří bylinkové čaje. Když se učí vyhledávat dopravní spojení, tak ať najdou nejlepší spoj pro oddíl nebo družinu na výpravu.
Rádcové by měli mít jasnou představu, čeho všeho se učení zkušeností může týkat.

Vůdce: Na co všechno myslíš, že se to dá použít? — Kanár: No, napadají mě takové ty praktické věci. Třeba nenachystám pro družinu výklad o broušení sekery, ale půjdeme si to vyzkoušet. — Vůdce: Ano, to je ten nejzřejmější příklad. Ale dá se to aplikovat třeba i na rozhodování v družině, dělání dobrých skutků, pomoc přírodě, společné nakupování na výpravu… O všech těch věcech se dá buď dlouze mluvit, nebo jít a vyzkoušet si je.

Program osobního růstu

Skauting usiluje nejen o to, nabídnout pestrý a přitažlivý program mladým lidem každé věkové kategorie; podporuje i všestranný individuální rozvoj každého člena založený na jeho vnitřní motivaci a její podpoře.

Ať už plníte oficiální nebo svoje stezky, odborky nebo úplně něco jiného, tak s tím rádcové musí být ztotožněni, protože právě na nich záleží, jak moc bude pro členy plnění cool a jak moc často se bude objevovat v programu oddílu. A nic nemůže členy motivovat víc než nadšený rádce.
Rádcové nemusí skončit u oficiálních zkoušek, klidně si mohou vymyslet vlastní družinové zkoušky a výzvy.

Kanár: Myslíš, že bychom si mohli v družině říct, co nového by se chtěl každý za ten rok naučit? — Vůdce: To je, myslím, hodně dobrý nápad!

Příroda

Skauting byl už od počátku výchovou v přírodě. Příroda je nám dodnes nejpřirozenejším prostředím a tělocvičnou. Kromě toho se ji také snažíme poznávat, protože jen tak ji můžeme začít mít rádi a bude nám stát za to něco obětovat pro její ochranu. V neposlední řadě je pro nás taky skrze svou krásu zdrojem hlubokých duchovních zážitků.

Vyráží vaše družiny na výpravy do přírody? Můžou tak získat spoustu zážitků s přírodou spojených. Dejte rádcům tipy na zajímavá místa a doporučte jim knihu Miloše Zapletala Výpravy za dobrodružstvím.
Naučte vaše rádce všímat si zajímavostí v přírodě, kterými pak můžou ohromit své členy. Při pohledu na družinu skloněnou nad mraveništěm by mělo zaplesat srdce každého vůdce.

Vůdce: Je nějaká hra, kterou chtějí děcka u vás v družině pořád dokola hrát? — Kanár: Strašně moc chtějí každou schůzku hrát schovku a už mi to pomalu leze na nervy. — Vůdce: Zkuste si ji zahrát někdy v lese. Dostane úplně jiný rozměr a když jí vymyslíš poutavou legendu, tak to už najednou nebude jen okoukaná hra pro děti…

Symbolický rámec

„Ryba se chytá na to, co ona ráda, a ne na to, co chutná rybáři.“ (R. B. P.)

Rádcové by měli vnímat symbolický rámec jako svého pomocníka, který jim pomůže dát družinovému programu atraktivní obal.
Ukažme rádcům, kde můžou čerpat náměty k legendám, a pobavme se s nimi o možném přínosu celoročních družinových her.
Pod tento bod se můžou schovat i družinové symboly, rituály, tradice a zvyky. Vědí vaši rádcové, proč by s nimi měli pracovat?

Vůdce: Tušíš, jaký význam má družinový pokřik, kterým zahajujete každou schůzku? — Kanár: Myslím, že to dá děckám jasně najevo, že začíná schůzka. Něco jako zvonění ve škole. — Vůdce: To je nepochybně důležitý úkol družinového pokřiku. Když jsem já byl v družině, tak jsem pokřik vždycky křičíval strašně rád a byl jsem u něj hrdý na to, že jsem právě ve štikách, nejstarší družině v oddíle. A taky jsem vždycky cítil, že patříme všichni k sobě, a že se na všechny můžu spolehnout. — Kanár: Něco podobného vlastně taky citím, vždycky když pokřik křičíme po vyhraném závodu nebo hře.

Závěr

Sami nejlépe znáte svoje rádce a víte, čeho jsou schopní. Možná pro ně budou některé výše navrhované věci příliš velkým soustem, ale myslím, že by všichni měli minimálně vědět, že skautská výchovná metoda existuje a že pro nás může být dobrým pomocníkem. Netlačte zase naopak zbytečně na pilu, neboť detailněji se budou metodě věnovat na čekatelských kurzech – dbejte tak spíš na to, aby si pod každým bodem dokázali něco konkrétního a praktického představit a neopakovali jen odposlechnutá skautská klišé. Myslete při práci se svými rádci na staré skautské moudro, že oddíl je jen tak dobrý, jak dobré jsou jeho družiny.

Grafika převzata z materiálů ČLK VM.

Stanovy Junáka – českého skauta (2014) – stanovy, které mimo jiné znění jednotlivých bodů skautské metody definují.

Tichou poštou (Věra Voňavková – Mauglí a kolektiv, Junák, 2005) – zamýšlení nad skautskými principy a metodou ve formě dopisů rádci.

Metodika pro oddílovou praxi (Vojtěch Černohorský a kolektiv, Junák, 2015) – kniha mj. rozebírá praktické užívání všech sedmi bodů SVM.

Skautská metoda a její ztracené dílky (Dominik Bláha – Nik, časopis Skauting, únor 2014) – ohlédnutí za podobou a strukturou SVM včera a dnes.